Hlavní obsah

Záchranu slavného hřebčína žádá 50 tisíc podpisů. Bude kulturní památkou?

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Z hřebčína se museli stěhovat koně v závěru loňského roku. Tradice chovu zanikla po téměř 140 letech.

Reklama

Lidé v petici bojují o zachování slavného hřebčína v Napajedlech na Zlínsku. Usilují, aby se stal národní kulturní památkou. Dokument při veřejném slyšení projednají politici v petičním výboru Sněmovny.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Boj o zachování jednoho z nejslavnějších hřebčínů v Česku míří mezi politiky. Peticí se při veřejném slyšení budou zabývat členové petičního výboru Poslanecké sněmovny.

„Sesbírali jsme téměř 50 tisíc podpisů, z toho 46 tisíc má papírová verze, 3950 online petice. Na to, že má hřebčín asi jiný dosah než celospolečenská témata, získal za mě silnou podporu,“ sdělil jeden z tvůrců petice, brněnský advokát Aleš Martínek.

140 let chovu anglického plnokrevníka

Napajedelský hřebčín má téměř 140letou tradici chovu dostihových koní, konkrétně anglického plnokrevníka. Soukromý vlastník loni z ekonomických důvodů stáje nechal vyklidit, v proslulém areálu zbyla asi jen pětice starších koní.

Podpisový arch vyplnila slavná jména ze světa jezdectví a dostihů. K iniciátorům petice patří emeritní ředitel hřebčínů v Kladrubech a Tlumačově Jaroslav Dražan nebo trenérka dostihových koní Hana Kabelková.

Petenti usilují o to, aby se hřebčín – podobně jako jiné koňské stáje v Česku – stal národní kulturní památkou. To by bez konzultací s památkáři znemožnilo větší přestavby v areálu.

Hřebčín tvoří unikátní soubor staveb, z nichž některé nechali vystavět zakladatelé z rodiny Stockau a Aristida Baltazziho. Areál dotváří také pastviny, stáje v lokalitě Pěnné či sýpka z počátku 20. století.

V dokumentu iniciátoři apelují, aby se osudem hřebčína kromě poslanců zabývalo také Ministerstvo kultury, Ministerstvo zemědělství či města Napajedla a Otrokovice.

„Pokud se nepodaří prohlásit hřebčín za kulturní památku, bude vystaven ohromnému riziku likvidace. Když se stane památkou, bude splněn předpoklad pro obnovu jeho chodu,“ sdělil Martínek.

Podnět na ministerstvu

Ministerstvo kultury řeší podnět na zpamátnění hřebčína od loňského dubna. Úředníci zatím nerozhodli. Areál ohledávali loni v červnu.

„Spis založený ministerstvem ve správním řízení zatím není úplný. Nelze tedy předjímat, zda bude, či nebude hřebčín v Napajedlech prohlášen za kulturní památku, respektive v jakém rozsahu,“ uvedla v únoru pro Seznam Zprávy mluvčí ministerstva Ivana Awwadová.

Hřebčín od roku 2005 vlastní společnost Sygnum rodiny Sieklíkových. S novináři komunikují pouze prostřednictvím mediálního zástupce.

V aktuálním oficiálním prohlášení se distancovali od petice. „Důvodem, proč skončil chov koní v Hřebčíně Napajedla, je nezájem o chov anglického plnokrevníka v České republice. Respektujeme a uchováváme hodnotu areálu, který jsme připraveni ve spolupráci s městem, krajem nebo státem využít ve prospěch občanů Napajedel. Prohlášení hřebčína za kulturní památku ale může tento proces zkomplikovat,“ tvrdí.

V posledních pěti letech chtěli dvakrát změnit územní plán. Na části pastvin hřebčína hodlali stavět bytové domy. To však napajedelští zastupitelé zamítli.

„Návrh na výstavbu bytových domů, který měl hřebčínu ekonomicky pomoci, není aktuální a nepožadujeme změnu územního plánu,“ uvedli majitelé v prohlášení.

Petiční výbor Sněmovny dokument na pravidelné schůzi projedná a vydá k němu usnesení. „Věříme, že v této věci otevřeme další debatu na úplně jiné úrovni než doposud a kompetentní autority budou postupovat tak, aby se do hřebčína mohli vrátit koně. Přejeme si také otevřít seriózní debatu s majiteli. Napajedla jsou chovatelská bašta a bez existence hřebčína vzniká obrovský problém pro národní chov,“ doplnil advokát Martínek.

Reklama

Doporučované