Exředitel železnic prodával šrot za stamiliony – firmě ze sousedního bytu

V éře odvolaného ředitele Jiřího Svobody prodala Správa železnic kovový odpad ve stamilionových hodnotách. Mezi zájemci na odkup vyřazených kolejí, výhybek nebo stožárů opakovaně vyhrála velká odpadářská společnost Trojek.

Jenže jak nyní zjistily Seznam Zprávy, smlouvy uzavřené na prodej šrotu neobsahují to hlavní: konkrétní ceny. Firma Trojek si totiž v soutěžích vymínila, že ceny budou chráněny jako obchodní tajemství.

Jiří Svoboda a firma Trojek jsou přitom už několik let sousedy. Vlastní byty na stejném patře luxusního komplexu na pražských Vinohradech – s výhledem na Pražský hrad a hlavní město. Firma Trojek označuje spojení obchodu se šrotem a sousedství s bývalým generálním ředitelem za pouhou náhodu.

Že Jiří Svoboda svůj vinohradský byt koupil s podezřelou slevou, už Seznam Zprávy minulý týden napsaly: Prodávající realitka při tom utrpěla ztrátu několika milionů.

Od roku 2018 uzavřela Správa železnic s firmou Trojek celkem tři smlouvy na odkup kovového odpadu, každou na dobu čtyř let. První podepsal ještě Pavel Surý, Svobodův předchůdce v křesle generálního ředitele. Další dva kontrakty už stvrzoval Svoboda.

Poslední takovou dlouhodobou smlouvu podepsal Svoboda jako ředitel loni na podzim. Dva měsíce před tím, než ve vedení organizace skončil po domovní prohlídce, při níž policisté u něho našli 80 milionů.

Zakázky Správy železnic z jeho éry policisté stále prověřují.

Cenu, za jakou Správa železnic kovový odpad firmě Trojek prodala, není možné z veřejných zdrojů zjistit. Ani to, kteří další zájemci se do veřejné soutěže přihlásili.

Správa železnic vedená Svobodou totiž na prodej kovového šrotu nevypisovala soutěže podle zakázkového zákona, kdy všechny tyto informace musí být vyvěšené na internetovém profilu firmy. Prodeje vyhlásila podle občanského zákoníku, kdy není povinnost nic takto zveřejňovat.

Správa železnic vysvětluje, že nenakupovala žádnou službu nebo zboží jako při běžných tendrech. Naopak sama prodávala. A proto se podle ní prodeje neuskutečňují přes klasickou veřejnou zakázku.

„Smlouvu jsme v obou případech uzavřeli s uchazečem, který nabídl nejvyšší cenu za celý předmět plnění – právě výše nabídkové ceny byla hodnoticím kritériem. Všichni oslovení odběratelé zároveň splňovali podmínku, že jsou schopni předpokládané množství kovového odpadu odkoupit, což bylo součástí kvalifikačních požadavků soutěže,“ popsala Nela Eberl Frýbová, mluvčí Správy železnic.

Ve dvou čtyřletých smlouvách podepsaných exředitelem Svobodou chybí údaje o takzvaných jednotkových cenách. Tedy kolik si Správa železnic nechá zaplatit za odvezení jednotlivých druhů šrotu. Například za zmíněné kolejnice, konstrukce nebo měď či hliník.

„Firma Trojek v obou případech označila jednotkové ceny jako obchodní tajemství,“ potvrdila mluvčí Nela Eberl Frýbová.

Ve smlouvách jsou místo cen uvedeny pouze křížky. Není tak možné porovnat, o kolik byla nabídka vítězné firmy Trojek výhodnější oproti těm konkurenčním. „Ano, požadujeme, aby bylo s daty nakládáno jako s obchodním tajemstvím podle legislativní úpravy,“ uvedl Michal Trojek, výkonný ředitel firmy.

Bývalý ředitel Svoboda déle než týden nezvedá telefon a neodpovídá na zprávy s žádostí o vyjádření.

Podle právničky Melindy Vrajíkové, která se věnuje tématu obchodního tajemství, by ceny skryté být neměly. Obchodní tajemství má podle zákona chránit nějakou veřejně nedostupnou strategickou informaci, jež by mohla ohrozit firemní byznys.

„Ale u prodeje vyřazených kolejnic či měděných drátů veřejným subjektem jako je Správa železnic by takové odůvodnění s velkou pravděpodobností před zákonem ani judikaturou neobstálo,“ řekla Vrajíková. Správa železnic je nadto veřejnou organizací, a když prodává nepotřebný majetek, musí podle právničky postupovat transparentně.

„Judikatura správních soudů i Nejvyššího správního soudu dlouhodobě a konzistentně zdůrazňuje, že veřejné instituce nemohou běžně utajovat informace o cenách smluv nebo prodeji majetku s odkazem na obchodní tajemství, pokud jde o hospodaření s veřejným majetkem,“ dodala Vrajíková.

Jak ukazují dokumenty uložené v katastru nemovitostí, společnost Trojek si byt v Rezidenci Churchill na pražských Vinohradech pořídila v listopadu roku 2021.

Před čtyřmi lety si na této adrese registrovala i své oficiální sídlo.

Zdejší byty developer popisoval jako „luxusní, s vysokým standardem vybavení a dechberoucím výhledem na Pražský hrad“. Za byt 4+kk s dvěma koupelnami, dvěma balkony, předzahrádkou a dvěma parkovacími místy firma zaplatila 20,7 milionu.

Podle ředitele firmy Michala Trojka nemá pořízení bytu nic společného s kontrakty na Správě železnic ani se Svobodou.

Trojek řekl, že si tip na byt osobně našel na specializovaném serveru. A pak jej koupil přes realitní kancelář, která byt inzerovala. „Proto se jedná o absolutní náhodu,“ dodal Trojek.

O osm měsíců dříve si byt ve stejném druhém nadzemním podlaží pořídil ředitel železnic Svoboda. Jak už dříve Seznam Zprávy vypátraly, Svoboda své 1+kk s balkonem, sklepní kójí a parkováním získal transakcí, při níž cena bytu spadla o miliony.

Nejprve byt koupila přímo od developera firma Českomoravská realitní společnost. Za 11,2 milionu s daní. A pak Svobodovi, jak stojí ve smlouvách uložených na katastru, po měsíci a půl byt přeprodala. Avšak už jen za 6,6 milionu. Svoboda ani vedení realitní firmy to nevysvětlili.

Už v roce 2019 Svoboda, tehdy jako čerstvý šéf Správy železnic, uskutečnil podobně výhodný obchod: Českomoravská realitní společnost vydražila byt v Holešovicích za šest milionů, Svoboda jej o několik měsíců později od ní získal za 5,5 milionu.