„Show jako v NHL, hokej jako v pralese.“ Sparta se drápe z krize

Aréna potemní, zazní gong a začíná Showtime, jak se tady na Spartě říká. Křiklavá, špičková audiovizuální přehlídka, která za chrlení ohňů, rachotící pyrotechniky, ostrých světelných efektů a dunivých basů dramatizuje posledním minuty před nástupem hokejistů. A poutá na to hlavní.

Tedy alespoň by mělo platit, že hlavní náplň hracího dne teprve vypukne. Jenže realita tu vypadá často jinak.

„Showtime jako v NHL, hokej jako v pralese!“ vytáhl domácí kotel transparent před nedělním duelem. Hráči v rudém vyhráli v pražské O2 areně zatím jen v polovině z dosavadních osmi případů. Pohybují se sice ve zdánlivě klidném středu tabulky, k poslední Olomouci to ale mají o celých pět bodů blíž než k prvnímu Třinci. Ten je po sedmnácti odehraných zápasech už o šest výher napřed!

Showtime Sparty přímo na ledě v úvodních dvou měsících neuhranul. Tady se koná spíš přehlídka útočného zmaru, zahozených brejků a šancí. Nedělní podvečer se v této atmosféře nesl až do rozuzlení ve třetí třetině. Zklamaná vydechnutí z publika výrazně převažovala nad radostí, i když Pražané vedli od 3. minuty 1:0.

Náskok bránili vcelku jistě, však jim defenziva funguje dlouhodobě solidně - a Jakub Kovář 34 zákroky podtrhl, že i brankáři se Spartě rozchytali. Jen účelná obrana ale diváky asi nikdy nevytrhne.

A to je ještě ta lepší situace.

Spartě na závěr úvodní třetiny základní části nešly upřít snaha, obětavost i schopnost dostávat se do šancí, což ocenil i trenérský asistent Ladislav Šmíd: „Pořád si říkáme, že musíme hrát týmově, teď jsme tam viděli víc a víc týmových prvků. Hráli jsme víc pospolu a zblokovali řadu střel, což je další pozitivum do další části sezóny.“

Jindy se ale kupila negativa a s nimi tým pod vedením štábu Patrika Augusty musí taky pracovat. Zápasy několikrát provázely pískot a pokřik „Bojujte za Spartu“. Tým působil mdle. Ani ty největší hvězdy se nemohly prosadit.

„Jsme chlapi, musíme se s tím vypořádat sami, postavit se ke všemu čelem, nefňukat. Nikdo nám nepomůže. Všem se líbí, když se Spartě nedaří, to každý chce,“ reagoval kapitán Filip Chlapík.

Po úterní porážce 1:5 na Kladně z něj čišela frustrace. Za tým se neobává ani shodit rukavice, k tomu pálí jako nikdo jiný v soutěži.

To on se postaral o první nedělní gól. Velkou měrou mu k němu ale pomohl litvínovský brankář Matej Tomek, kterému kotouč po odrazu od tyče zůstal za betonem, načež si ho letmo ťukl za vlastní brankovou čáru.

Chlapík se v sedmnáctém zápase dočkal čtvrté trefy, kterou připojil k sedmnácti asistencím. Celková bilance? Skvostná. Ovšem na góly se hlavní tahoun nebývale nadře. Pokusů na branku dosud vyprodukoval 84, o třicet víc než jeho nejbližší pronásledovatelé. Jeho úspěšnost tak činí necelých pět procent.

Celý tým na tom není o moc líp, s necelými osmi procenty je čtvrtý nejhorší v extralize. A to už je zásadní problém, po sedmnácti utkáních rozhodně ne krátkodobý.

„V posledních zápasech je naše ofenziva velice slabá, chudá, takhle nemůžeme pokračovat. Nepomůžeme si přesilovkou, nepomůžeme si gólem,“ hořekoval po zmíněném pádu na Kladně sám Augusta. „Doteď jsme si možná nalhávali, že jsme hráli dobré zápasy, ale tentokrát bylo rozhodnuto už po druhé třetině. Věřím, že jsme narazili na pomyslné dno, musíme se od něj odrazit a zlepšovat se.“

Zdá se, že se to Spartě daří. Její výkony i tak stále mají dost svých „ale“.

„I teď si myslím, že kdybychom byli v prvních dvou třetinách trošku lepší a pohotovější v zakončení, je to jiná,“ připojil se Šmíd. „Už tam byl tlak do brány, ale zase jsme mohli být možná i šikovnější, mít trošku větší klid. Nebylo to tam. Pak v závěru zase čekáte, jestli se něco nestane, což se na konci dělo.“

Litvínov hrozil při závěrečném risku v šesti proti čtyřem, po premiérovém extraligovém gólu Jiřího Pospíšila ztrácel od 49. minuty 0:2, ale domácí střídačka opět musela trnout. I kvůli chronické nedisciplinovanosti. S tresty v celkovém součtu 191 minut jsou na tom Pražané bídně. Hůř si vedou už jen Mladá Boleslav (197) a České Budějovice (205). A třebaže trenéři na tento nedostatek upozorňují dlouhodobě a opakovaně, stále se ho nedaří vymýtit, byť to proti Vervě dlouho vypadalo na posun.

Na druhé straně lze sice děkovat pravidelně výborným speciálním formacím na oslabeních, které s takřka 89% úspěšností vládnou extralize, jenže při takové četnosti trestů ani sebelepší jednotka od inkasovaných gólů neuchrání.

Stále platí, že největší problém zůstává vepředu, třetí nedělní gól dával Matěj Blümel „jen“ do prázdné branky. I navrátilec ze zámoří jinak nepůsobí bůhvíjakým dojmem. Zrovna tak přesilovky. Na tak nabité mužstvo, jaké v hlavním městě mají, jsou opravdu bídné, s 18% využitím až deváté v pořadí.

Těžko se hledá recept na ofenzivní soužení. Opravdu pomůže omílaný tlak do branky?

Bývalý sparťanský forvard a expert Daniel Přibyl tenhle pohled před kamerami Oneplay zpochybnil: „Hráči nejsou v ideálním rozpoložení, trenéři vyzývají k jednoduchosti, k tlačení do brány, je to univerzální rada, nic špatného. Výhoda Sparty ale je, že má ofenzivní sílu, řadu kreativních hráčů - a když ti se budou tlačit do těchto situací, ne vždycky to je nejlepší a jejich potenciál není vidět. Proto se pak mohou trápit s týmy, které hrají podobně. Jejich výhoda by měla být, že si pomůžou chytrostí. Hráče na to mají. Jestli spíš není lepší je dostat do pohody, do ideálního rozpoložení, aby tvořili, co umí.“

Zatím je Sparta spíš v křeči, podléhá opakovaným výkyvům. Ač nyní zvítězila podruhé v řadě, i Šmíd je velice rád za nadcházející reprezentační pauzu. Protože tréninků podle něj není nikdy dost.

„Víme, v jaké jsme situaci, a pořád je na čem pracovat. Já vím, že lidi si řeknou, že už jsme u toho týmu docela dlouho, pár měsíců, ale je to proces. Je tam pořád řada věcí, které se dají zlepšit.“

Úlevou pro Spartu je, že body stále sbírá. Přesto nelze opomenout, že se k nim herně - a rozhodně ne jednou v této sezoně - protrápila. A není to zdaleka poprvé, co takto začíná. Loni byla po třetině soutěže jedenáctá a v klubu skončil Pavel Gross. Muž, který předešlé dvě sezony narušil jinak neslavnou týmovou bilanci v úvodu extraligy.

V roce 2021 sice po stejné porci zápasů patřilo týmu páté místo, pak ale přišlo šest porážek z dalších sedmi utkání. Rok nato musel skončit tandem Pavel Patera, Patrik Martinec. Nejprve byli s mužstvem devátí, pak se Sparta potopila dokonce až na předposlední příčku.

Není divu, že se tak rozzlobili i ti nejvěrnější fanoušci a ohradili se proti vedení. „Hráči a trenéři se mění, lidé odpovědní za kádr zůstávají. Za poslední sezony se v kabině vystřídala spousta hráčů i trenérů a výsledky nepřišly. Lidé, kteří mají na starosti skladbu kádru, ale zůstávají na svých místech a klub přešlapuje na místě,“ ozvali se Sparta Hockey Supporters, kteří stojí za nedělním transparentem o skvělé show, ovšem s hokejem „jako z pralesa“.

Poslední dva zápasy jim nestačí, chtějí vidět konzistenci. A ta Spartě chybí. Proto teď v klubu můžou děkovat za reprezentační pauzu.