Článek
Dění posledních dvou měsíců opět obrátilo pozornost českých domácností k energiím. Zákazníci se vracejí ke konzervativnímu chování a zároveň přemýšlejí o úsporách, ale jinak než v době energetické krize na začátku války na Ukrajině.
„Konflikt na Blízkém východě vzbudil u mnohých obavy a my teď vidíme výrazný nárůst zájmu o nové smlouvy jak u elektřiny, tak u plynu,“ říká generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.
ČEZ jako jeden z mála velkých dodavatelů zatím v reakci na výkyvy cen na velkoobchodním trhu nezměnil ceníky pro koncové zákazníky. Od začátku konfliktu na Blízkém východě se velkoobchodní ceny energií drží zhruba o čtvrtinu výš než před ním. Ceny elektřiny víceméně kopírují vývoj cen plynu.
Zdražování energií začalo už v březnu, několik týdnů po začátku americko-izraelských útoků na Írán. Ceny novým klientům zvedali například dodavatelé innogy, E.ON či Pražská plynárenská.
ČEZ Prodej zatím navýšení cen neplánuje, ale přiznává, že pokud se ceny energií budou držet kvůli konfliktu výš ještě dlouho, bude to muset v cenících pro zákazníky rovněž zohlednit.
„Tento krátkodobý cenový výkyv umíme vstřebat v rámci naší robustní nákupní strategie. Považujeme ho zatím za krátkodobý,“ popisuje Kadlec.
Společnost SPP dokonce začala nově příchozím zákazníkům nabízet nižší ceny plynu a elektřiny, než u svého nového ceníku ze začátku dubna. Nyní nabízí plyn za 1058 korun s DPH bez započítání regulované složky. Nabídka většiny dodavatelů je o stokoruny vyšší.
„Využíváme dlouhodobých tradingových nákupů, které nám nyní umožnily pro omezený počet klientů (objem dodávky) nabídnout velmi výhodné ceny. Burzovní ceny jsou aktuálně volatilní a samozřejmě při stávajících nákupních cenách bychom si tuto nabídku nemohli dovolit,“ uvádí Pavel Jaroš, generální ředitel české SPP.
Po prvotním pesimismu však domácnosti vnímají, že je situace nyní stabilní a jejich obavy se zmírňují. Podle průzkumu agentury Ipsos si 32 procent domácností myslí, že ceny energií letos mírně stoupnou, 18 procent zákazníků naopak očekává mírný pokles. Většina lidí případný nárůst cen přisuzuje válečným konfliktům.
„Obavy z vývoje konfliktu na Blízkém východě mezi zákazníky silně rezonovaly hlavně na jeho začátku, tj. v první polovině března a v době hlavního mediálního zájmu. Nicméně stále platí, že zákazníci se nejčastěji ptají na fixace, zajímají se o to, kdy jim končí smlouva a jaké jsou ceny. Nestabilní geopolitická situace ve světě posiluje dlouhodobě konzervativní chování našich zákazníků,“ říká mluvčí innogy Pavel Grochál.
Některých zákazníků se však navýšení cen energií přímo dotklo. 16 procentům odběratelů elektřiny a 12 procentům u plynu dodavatel v březnu oznámil navýšení měsíčních záloh, většinou o částku do 500 korun. Více zákazníkům ale dodavatelé naopak zálohu snížili. Z vlastní iniciativy si domácnosti zálohy příliš často nemění.
Lidé na situaci reagují a více se zajímají o to, co různí dodavatelé nabízejí. „Zákazníci se podobně jako při energetické krizi v předchozích letech více zajímají o cenové nabídky i o možnosti dalších energetických úspor. Zájem zákazníků o zafixování cen elektřiny i plynu však pozorujeme dlouhodobě. Nejčastěji se jedná o fixace na dva roky,“ popisuje Jan Bílek z tiskového oddělení PRE.
Masivní trend hledání úspor, jaký jsme mohli sledovat během poslední energetické krize kvůli extrémním cenám energií, ale nyní nepropukl. „Je potřeba si uvědomit, že aktuální cenový výkyv se dotýká jen malého počtu zákazníků, tj. těch, kterým v posledních týdnech končily smlouvy. Ostatní mají zafixováno a nárůst cen jim do konce trvání smlouvy nehrozí,“ vysvětluje Grochál.
Místo snižování teploty v místnostech nebo častějšího zhasínání se nyní domácnosti rozhlížejí spíš po způsobu, jak si zajistit dlouhodobé a stabilní úspory energií, a to i za cenu vyšší investice. „Registrujeme probouzející se zájem o domácí fotovoltaické elektrárny a do popředí se v reakci na zvyšující se ceny benzinu a nafty dostává také elektromobilita,“ říká Bílek.
I podle průzkumu Ipsosu letos mezi domácnostmi vzrostl zájem o úspory pomocí instalace nových technologií. Úsporná opatření si naplánovalo 47 procent z oslovených. Nejčastěji jde o instalace solárních elektráren, výměnu kotle za úspornější nebo instalaci tepelného čerpadla.
