Od nuly k milionům. Tři cesty, jak budovat majetek

Tři různé příběhy, jeden společný jmenovatel: začít co nejdřív. Šéf Kiwi.com Oliver Dlouhý, investor Lukáš Nádvorník a podnikatelka Eva Kellermann ukazují, že majetek se od nuly buduje kombinací času, disciplíny a odvahy riskovat.

Že nejrychleji bohatnou ti nejbohatší, se všeobecně ví. Nějak se ale začít musí. Oliver Dlouhý, zakladatel a spolumajitel Kiwi.com, si první peníze vydělal prodejem borůvek na česko-rakouských hranicích. Už jako dvacátník ale založil předchůdce dnes globálně úspěšného zprostředkovatele leteckého spojení Kiwi.com.

Lukáše Nádvorníka ještě před čtyřicítkou zajistily chytré investice v kombinaci se střídmým životním stylem natolik, že by už do konce života nemusel pracovat. A Eva Kellermann, která začínala v McDonald’s za padesát korun na hodinu, dnes provozuje investiční akademii Zero to Hero.

Jedno mají všichni tři společné: začínali mladí. Náskok se později jen těžko dohání, zejména u investování, kde hraje zásadní roli čas. Ten se totiž s výnosem navzájem násobí, jak vysvětluje pasivní investor a vědec Nádvorník.

„Čas a výnos tam vystupují úplně ve stejné pozici - v součinu. Takže když prodloužíme čas dvakrát, tak můžeme výnos snížit na polovinu a naopak. Zatímco zvýšit výnos třeba o třetinu není úplně jednoduché, tak zvýšit čas o třetinu nemusí být takový problém,“ říká.

Jeho závěr je pro mladé lidi zásadní: „Pro mladé lidi je čas silnějším nástrojem než výnos. A když mladí dokáží ‚naboostovat‘ obě tyto proměnné, tak se pak dějí věci,“ dodává ve speciálu podcastu Ve vatě na téma Jak budovat majetek od nuly, který se natáčel na Vysoké škole ekonomické ve spolupráci s tamním Klubem investorů.

Podle Evy Kellermann není potřeba se startem investic čekat na vysoké příjmy. V mladém věku stačí investovat pravidelně i malé částky – pár stovek nebo tisíc korun měsíčně. Vedle efektu složeného úročení (úrok se nepočítá jen z původní částky, ale i z dříve připsaných úroků, takže se peníze zhodnocují stále rychleji) má takový přístup ještě jednu zásadní výhodu: člověk se učí.

„Na nízkých částkách se učíme. A když máme později peněz více, už víme, jakým způsobem zareagujeme, když jdou trhy nahoru a dolů. Už se toho tolik nebojíme,“ vysvětluje Kellermann, která provozuje na Instagramu úspěšný profil Investování pro holky.

I v podnikání hraje věk zásadní roli. Oliver Dlouhý založil Skypicker - předchůdce Kiwi.com - už ve 24 letech, kdy neměl závazky a mohl si dovolit riskovat. Totéž doporučuje i ostatním.

„Fakt doporučuju co nejdřív. Klidně před dvacítkou. Než jsem začal vydělávat peníze, kterými bych uživil nejen sebe, ale i rodinu, trvalo to deset let. Víkendy, noci, Vánoce jsem nevylezl z kanclu. Nedovedu si představit, že bych s rodinou začínal od nuly.“

Eva Kellermann šla výrazně komornější cestou. Vlastní násobně menší byznys a založila ho ve chvíli, kdy chtěla získat větší kontrolu nad svým pracovním i finančním životem.

„Chtěla jsem se stát nezávislou. Nechtěla jsem pro někoho pracovat. Ani mít obrovskou firmu a zaměstnance, kteří budou závislí na mně. Takové podnikání je možné budovat i u práce,“ popisuje v podcastu Ve vatě.

Majetek se dá budovat několika způsoby. Z příjmů ze zaměstnání to jde obvykle nejpomaleji. Kdo chce přeřadit na vyšší rychlost, musí přidat další „páky“. Buď za sebe nechat pracovat jiné lidi skrze podnikání, nebo kapitál skrze investice. Anebo za třetí - škálovat pomocí technologií.

Na začátku vždycky stojí jednoduchá otázka: odkud vzít první kapitál. Ideální kombinací je zvýšit příjmy a kontrolovat výdaje. Jednoduchá rada na papíře, v praxi je to o dost pracnější. Kellermann se ale dařilo obojí. „Já jsem začala pracovat jako copywriter za 17 tisíc hrubého měsíčně. Našla jsem si jinou práci, kde jsem hned dostala o deset tisíc víc. Pak jsem si začala hledat svoje vlastní klienty.“

A změna práce se vyplácí i podle dat. Kdo změní místo z vlastní vůle, přilepší si na mzdě v průměru o 12 procent. A i ten, kdo opustí stávající pozici nedobrovolně, dostane v nové práci průměrně o osm procent víc, plyne z čísel Ministerstva práce a sociálních věcí.

Lukáš Nádvorník si zvolil cestu pasivního investování a podřídil jí i svůj životní styl. Díky střídmosti mohl investovat maximum prostředků, a právě to ho dovedlo k finanční nezávislosti ještě před čtyřicítkou.

Patří ke stoupencům přístupu FIRE (Financial Independence, Retire Early). Díky tomu se člověk může odpojit od nutnosti dostávat za svoji práci zaplaceno, popisuje akademik. „Důležitý je poměr mezi výdaji a tím, kolik ušetříš. Říká se tomu saving rate. Když dokážu zainvestovat 75 procent toho, co vydělám, tak je za sedm let moje portfolio tak velké, že mi pokryje veškeré náklady,“ vysvětluje.

Jenže odkládat tři čtvrtiny příjmů dokáže jen promile lidí. I Eva Kellermann vždycky uměla šetřit, ale nijak extrémně. „Vždycky jsem si dělala přehled toho, kolik utrácím. Čím jsem si vydělávala více, tím víc jsem se snažila odkládat.“ Co je důležité, s každou vyšší výplatou si Kellermann hlídala, aby jí nerostly i výdaje.

Oliver Dlouhý přiznává, že inflaci životního stylu pociťuje na vlastní kůži, ale netrápí se tím. „Jak hodnota firmy skokově rostla, tak se i moje likvidita skokově měnila. Najednou jsem prodal dvě procenta z firmy a měl jsem na účtě nesmyslné množství peněz. Jako první jsem si koupil nějaké auto, potom jsme si postavili pěkný barák a ten s sebou nese náklady. Ale když se něco povede, tak je dobré se za to odměnit.“

K rozjezdu svého byznysu před lety moc kapitálu nepotřeboval, vzpomíná. „Já jsem měl 50 tisíc korun od babičky na studia a sehnal jsem investora Jirku Hlavenku, který mi dal 400 tisíc korun za 45procentní podíl ve firmě, což mi přišlo jako docela dobrý deal.“

I dnes jsou podle podnikatele odvětví, kde jde začít podnikat levně. Hlavně v segmentu AI. „Není asi jednodušší a levnější doba, kdy začít s vlastním byznysem než teď,“ říká Dlouhý. Jeho cesta k úspěchu byla rychlá, ale ne bez překážek.

„Prvních pár let jsme žili o rohlících. Pak přišel zvrat, začali jsme vydělávat tolik peněz, kolik jsme spotřebovali. Potom jsme navázali první partnerství s globálními distribučními hráči na poli letenek, to byl ještě větší skok. Hezky to rostlo. Jenže přišel covid a všechno úplně spadlo. Teď se hrabeme nahoru, už jsme mnohem výš než před covidem,“ popisuje Dlouhý vzestupy a pády firmy s obratem stovky miliard eur, kterou už většinově vlastní americký fond General Atlantic, ale Dlouhý v ní stále drží významný podíl.

Růst majetku z pasivního investování je pomalejší než v podnikání. „V byznysu se na začátku děje nejvíc zajímavých věcí. V investování mi akciový index první rok vydělá jenom třeba deset procent toho, co jsem tam vložil. Ale stačí vytrvat sedm až osm let a portfolio už generuje totéž, co do něj dávám,“ popisuje Nádvorník.

Co může investiční a byznysové plány narušit, je touha pořídit si vlastní bydlení. Odkládat pravidelně do investic a zároveň splácet hypotéku je s omezeným příjmem složité.

„Kdyby mi bylo třeba 20, tak bych nemovitostí nezačínala. Je to velký finanční závazek. Člověk ani neví, kde bude chtít bydlet,“ podotýká Eva Kellermann.

Peníze uložené v „cihle“ pak nemůže člověk zhodnocovat, dodává Nádvorník. „Do nemovitosti člověk uvězní obrovské množství kapitálu. Poradil bych podívat se na to jako na aktivum, které má nějaký výnos, a zjistit si, jestli výnos odpovídá tomu, co jsem schopen dělat s jiným investicemi.“

V mladém věku si investor může dovolit peníze investovat mnohem odvážněji. Chyby - pokud nejsou fatální - má investor čas napravit. „Zamyslel bych se nad tím, jak podstupovat smysluplné riziko, klidně víc, než jaké podstupuje čtyřicátník. Klasické pasivní investování vydělává třeba devět procent ročně. A možná se to dá poměrně jednoduše nějakou jednoduchou pákou zvýšit. Ale vždycky je to vykoupené rizikem,“ myslí si Nádvorník.

Taky Oliver Dlouhý je přesvědčený, že největší výhodou mladého věku je možnost chybovat. „Dělat špatná rozhodnutí - a bude jich strašně moc - je vždycky lepší, než ta rozhodnutí nedělat vůbec a pořád si krýt záda. Protože jen rozhodnutími - dobrými i špatnými - se člověk posouvá dál,“ uzavírá podnikatel.

Celou debatu můžete sledovat ve videu nahoře v článku.