Článek
„Co je nezbytné pro zvýšení porodnosti?“ zazněl dotaz v přeplněném sále v Poslanecké sněmovně. Koncem dubna se tam sešly odbornice k tématu historicky nízké porodnosti.
Jednoduchý dotaz od tazatelky, doplněný o prosbu, ať každý řečník uvede jeden konkrétní krok, ukázal, že jednoduché odpovědi neexistují.
Hana Hašková ze Sociologického ústavu Akademie věd poznamenala, že zvýšení dávek může mít efekt, ale jen krátkodobý. Lucie Vidovićová, socioložka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, reagovala, že jedním z aspektů je klimatická úzkost a obavy nastupující plodné generace z toho přivádět na tento svět děti.
Přesto někteří upozorňují na to, že jedna změna by mohla relativně rychle pomoci: vyplácet rodičovský příspěvek i uprchlíkům z Ukrajiny.
„Nejvíc by pomohlo, kdyby měly rodičák uprchlice z Ukrajiny,“ potvrdil vlivný sociolog Daniel Prokop. V polovině května má promluvit na vládní konferenci zaměřující se na porodnost, které se bude účastnit i Andrej Babiš.
„Dlouhodobě tematizuji, že máme spoustu ukrajinských žen, které nemají nárok na rodičovský příspěvek. Máme ženy v nejvyšším reprodukčním věku z Ukrajiny. Ty by bylo dobré motivovat,“ říká i Daniel Hůle, analytik Demografického informačního centra i expert z Člověka v tísni.
Už zmíněná socioložka Lucie Vidovićová souhlasí, že u ukrajinských žen je populační „kapsa“. „Že se nerodí dost Čechů, může někoho trápit, ale na světě je lidí pořád hodně. Otázkou tedy zůstává, jestli jde o problém, nebo si zkrátka budeme do budoucna běžně ‚půjčovat‘ lidi odjinud, případně přestaneme úplně sledovat, odkud lidé jsou,“ nadnesla jednu z otázek na sněmovním semináři k podpoře rodin.
Současný premiér Babiš myšlenku rodičovské pro ženy z Ukrajiny přitom využíval ke kritice předchozí vlády. „Českým rodinám nic, Ukrajincům všechno,“ říkal ve videu před rokem ještě v roli vůdce opozice.
Aktuálně se ovšem jako premiér chce věnovat právě tématu nízké porodnosti, což na dotaz Seznam Zpráv potvrdil.
Klára Boumová, odbornice na migrační problematiku v Charitě České republiky, upozorňuje, že z dávky jsou vyčlenění i uprchlíci, kteří v Česku získali zvláštní dlouhodobý pobyt opravňující žít tady po dobu pěti let. Pobyt navíc mohou získat jen ekonomicky zajištění uprchlíci, ti ovšem po dobu pěti let nemají nárok na státní podporu ani na rodičovský příspěvek. „Jsou z dávek vyčlenění, přestože do systému velmi přispívají, což je obrovsky nespravedlivé,“ konstatuje Klára Boumová.
Cizinky rodí méně než Češky
V Česku už před válkou vyvolanou Ruskem žilo 85 tisíc ukrajinských žen a dívek všeho věku, od roku 2022 jejich počet ale výrazně narostl. Jen s dočasnou ochranou žije v Česku podle dat Ministerstva vnitra 155 815 ukrajinských žen ve věku od 18 do 65 let.
„Je potřeba zdůraznit, že plodnost cizinek je obecně v průměru nižší než plodnost Češek, což platí zejména pro Ukrajinky, kterých je v Česku nejvíce,“ vysvětlila při prezentaci čerstvých dat o počtu narozených Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Ačkoliv jde o nejsilnější skupinu cizinek, zároveň je tedy potřeba říct, že plodnost mají opravdu významně nižší než Češky, ale i další cizinky. Nejsilnější plodnost mají z cizinek Vietnamky, které se ale dostávají přes úroveň Češek jen drobounce.
„Že mají cizinky plodnost nižší, souvisí s charakterem migrace, který je převážně pracovní,“ dodala k výsledkům dat ČSÚ Štyglerová, proč cizinky obvykle mají méně dětí než domácí obyvatelky.
Zástupce ukrajinské menšiny ovšem mluví o tom, že klíčová je jistota budoucnosti. Většina uprchlíků zatím v Česku žije v režimu každoročně prodlužované dočasné ochrany.
„První, co musíte dát člověku, je pocit stability. S dočasnou ochranou, kdy nikdy nevíte, jestli ji opět získáte, ten pocit nepřijde nikdy. Je to strašně demotivující prvek zejména pro mládež. Proč by se nějak snažili, když ani nevědí, jestli tady budou,“ uvedla pro Seznam Zprávy Ilnara Dudash, ředitelka Ukrajinské iniciativy jižní Moravy.
Ukrajinkám se přitom i tak ze všech cizinek rodí nejvíce dětí, ale je to dáno vysokým absolutním počtem matek. Loni se jim u nás narodilo 4,5 tisíce dětí, v plodném věku od 15 do 49 let bylo podle dat z roku 2024 zhruba 200 tisíc žen s ukrajinským státním občanstvím (s jakýmkoliv pobytovým oprávněním). Pro srovnání – Vietnamkám se narodilo asi 800 dětí, přitom jich ve stejném věkovém rozptylu žije v Česku jen asi 18 tisíc.
Podíl dětí narozených cizincům se v Česku průběžně zvyšuje. Vloni to bylo 13 procent, pokud vezmeme v úvahu děti narozené matkám-cizinkám. Jestliže ale hledisko rozšíříme na novorozence, kteří mají alespoň jednoho rodiče cizince, dostaneme se na 17 procent.
Přitom z mezinárodního srovnání vyplývá, že většina ostatních evropských zemí si porodností cizinek vypomáhá daleko více. Průměr EU je na zhruba 24 procentech. V Německu pak 32,5 procenta dětí porodily cizinky a v Rakousku dokonce skoro 36 procent dětí.
„Měli bychom zvyšovat inkluzivitu opatření prorodinné politiky. Je potřeba sledovat, kdo z jednotlivých podpor vypadává. Někdy to mohou být cizinci, v jiných případech zase třeba osoby samostatně výdělečně činné nebo pracující na dohodu,“ říká socioložka Hana Hašková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
