Kortikoidů na alergii se nebojte. Jsou šetrné. Obyčejné kapky ničí sliznici

Jakmile začnou kvést stromy, spustí se vám vodnatá rýma a kýcháte, kudy chodíte. Nejspíš máte sezónní pylovou alergii, které se dřív přezdívalo „senná rýma“. Každoroční reakce na pyly v ovzduší se dá vcelku snadno utlumit volně prodejnými antihistaminiky, které dobře zabírají na svědění v nose nebo pálení očí. I někteří lékaři říkají, že pokud jsou vaše obtíže mírné a dočasné, můžou vám tyto medikamenty stačit.

„Když si někdo na akutní potíže koupí volně prodejné léky a na jaře je týden, dva bere, je to zcela v pořádku,“ říká profesor Petr Panzner, přednosta Ústavu alergologie a imunologie plzeňské fakultní nemocnice.

Zároveň však doporučuje, aby se každý člověk s alergickými potížemi alespoň jednou v životě nechal vyšetřit alergologem. Není tam ale podle něj vůbec nutné chodit hned, když se potíže objeví, což ani není možné vzhledem k mnohaměsíčním objednacím lhůtám alergologů.

Pokud ale člověk svoje potíže řeší dlouhá léta jen užíváním tabletek bez konzultace s odborníkem, může situaci podcenit a přispět tak k tomu, že se mu rozjede například astma. A to už je chronické onemocnění dýchacích cest, které je závažnější a může být obtížněji léčitelné.

Výběr volně prodejných léků je velký, s konkrétní volbou vám může pomoci i lékárník. Každému zabírá jiná účinná látka, takže nelze dát jednoduchou radu, po kterých sáhnout.

Podle alergologa Petra Panznera jsou moderní antihistaminika bezpečná. Už dávno nezpůsobují ospalost, takže se po nich dá na rozdíl od starších tabletek řídit, a zároveň jsou velmi účinná. Mezi volně prodejnými najdete i ta, která běžně lékaři na alergie předepisují, i když je pravda, že výběr těch na recept je širší.

Pokud se vaše potíže vlečou nebo stupňují, měli byste je řešit s lékařem, přičemž začít můžete klidně u praktika - ten dokáže diagnostikovat alergii a zároveň může rovněž předepisovat léky na ni. Pokud vám tyto léky předepíše lékař, budete to navíc mít levnější, protože je hradí zdravotní pojišťovny.

Pokud si léky na alergii koupíte sami, měli byste je každopádně brát jen krátkodobě. Když vám je předepíše lékař, může doporučit dlouhodobé užívání, ale je to hodně individuální a podle alergoložky Radky Šedivé z kliniky Synlab se nedá jednoduše říci, kdy je stačí brát chvíli, a kdy prakticky trvale.

„Vždy záleží na typu alergie, tedy vyvolávajících alergenech, intenzitě potíží a konkrétním léku. U sezónní alergie způsobené pyly se léky užívají po dobu pylové sezóny. S léčbou se doporučuje pokračovat po celou dobu trvání obtíží. To platí zejména u středně těžké až těžké pylové alergie. Pokud jsou potíže jen mírné, stačí užívat antihistaminika dle potřeby,“ popsala. U celoroční alergie, kdy jsou vyvolávajícím alergenem například roztoči, plísně nebo zvířata v domácím prostředí, se léky užívají po celý rok. Množství a dávkování léku se vždy upravuje podle intenzity obtíží.

Antihistaminika jsou podle odborníků léky, které se, pokud je to nutné, dají užívat dlouhodobě i po mnoho let. „Nevedou k návyku ani k poškození organismu. U pacientů po padesátce je ale vždy dobré sledovat případné interakce s léky na jiné chronické nemoci, i když moderní antihistaminika jsou i v tomto směru velmi šetrná,“ říká profesor Panzner.

Jednou z největších chyb je dlouhodobá léčba alergické rýmy, kterou může způsobovat třeba prach nebo zvířecí srst, klasickými spreji na rýmu a ucpaný nos. Ty se mají užívat nejvýše týden. „To je úplně špatně. Úlevové spreje do nosu nejsou určené pro chronické potíže, což alergie je, a mají nežádoucí účinky na nosní sliznici. Takže ty by se v nejlepším případě neměly používat vůbec,“ vysvětluje lékař Panzner.

Správným řešením tady jsou kapky kortikoidové, které většina lidí snáší dobře. Někoho už děsí samotné slovo „kortikoidy“, podle lékařů ale zbytečně. Moderní spreje působí jen lokálně, do těla se téměř nevstřebávají a na rozdíl od běžných kapek sliznici neničí, naopak ji léčí. Stejně jako antihistaminika je krom alergologů mohou předepisovat i praktici. Na rozdíl od léků na alergii se však nedají koupit volně. Kapky na alergickou rýmu se sice prodávají také, ale méně účinné.

Podobné je to s léčbou očních potíží souvisejících s alergií. Tady je zásadní zamezení kontaktu s alergenem, takže když zrovna všechno kvete a vzduch je plný pylových zrn, je lepší raději co nejméně chodit ven a hned po příchodu domů oči důkladně propláchnout, osprchovat se a nejlépe i vyměnit oblečení.

„Oči ale mohou pálit i kvůli jiné alergii než pylové. Může ho vyvolat víc typů alergií i jiných dráždivých vlivů. Srst, sliny nebo šupinky kůže ze zvířat, alergie na roztoče, plísně, kosmetika a chemikálie,“ popisuje Šárka Skorkovská, primářka brněnské oční kliniky NeoVize.

Pokud máte potíže s očima způsobené alergií opakovaně, dlouhodobě, nebo se stupňují, oční nebo praktický lékař vám může předepsat speciální kapky a nastavit systematičtější léčbu. Mohou to být antihistaminicky působící oční kapky, které tlumí akutní reakci. Další variantou jsou takzvané stabilizátory žírných buněk, které působí preventivně - musí se používat pravidelně, nejen při potížích. Nejčastěji se předepisují kapky kombinované, které oba efekty spojují.

U těžších potíží s očima připadají v úvahu oční kortikoidové kapky, ty už je ale vhodné kombinovat s celkovou léčbou od alergologa. Vhodné je také kapat si umělé slzy, které oči zvlhčují a proplachují. Ačkoliv to na chvíli přinese úlevu, neměli bychom si nikdy pálící oči mnout, protože třením se uvolňují další dráždivé látky a potíže se jen prohlubují.

Víte o sobě, že máte alergii, ale postupně si začnete všímat, že vám vadí víc věcí než dřív, nebo jste se začali neobvykle zadýchávat? Není úplně snadné poznat, jestli za to může zhoršující se kondice, nadváha, nebo dokonce rozvíjející se astma.

„Úplně spolehlivě to doma nepoznáte, ale jsou určité signály. U astmatu se dušnost objevuje kolísavě – někdy je to dobré, jindy výrazně horší. Také se často projevy neobjeví přímo během zátěže, ale až po ní a s odstupem,“ popsal lékař Tomáš Slisz z pražské kliniky Gennet potíže s dechem typické pro rozvíjející se astma.

U astmatu se navíc dušnost zhoršuje po kontaktu s prachem, pylem nebo zvířaty, a bývá přítomné typické pískání v průduškách. U nadváhy se člověk zadýchává pořád stejně, samozřejmě při srovnatelné námaze, navíc se zadýchává ve chvíli, kdy něco náročnějšího dělá, ne až následně. Pokud tedy pozorujete, že se vám dýchá hůře v určitém prostředí nebo v určité denní době, i když zrovna nesportujete, objednejte se bezodkladně k lékaři.

Léčba astmatu patří do péče alergologa nebo imunologa, který může nasadit účinné léky a také inhalační kortikoidy používané při akutních potížích. Léky na astma sice může předepisovat i praktik, ale pojišťovny u některých mají jako podmínku, že poprvé je musí naordinovat alergolog.

Ačkoliv se na termín u alergologa čeká někdy i rok, dává smysl si na něj počkat a mezitím řešit své potíže například s praktickým lékařem. Jedině alergolog vám udělá kožní prick testy a vyhodnotí, zda budou stačit antihistaminika v tabletách, nebo zda je u silnějších projevů lepší zvolit terapii, která člověka potíží zbaví úplně.

„Alergie postihuje celý imunitní systém, proto se projevy mohou střídat mezi kůží, sliznicí nosu, úst, dýchacími cestami, očima a někdy i trávicím traktem. Léčba by proto neměla být jen lokální, například v podobě kapek do nosu, ale komplexní, zahrnující režimová opatření, farmakoterapii a u vhodných pacientů i alergenovou imunoterapii,“ vysvětluje alergolog Tomáš Slizs.

Zatímco antihistaminika jen tlumí příznaky, alergenová imunoterapie v tabletkách, kapkách nebo injekcích učí imunitní systém látku tolerovat. „Celková alergenová imunoterapie může mít smysl i v 50 či 60 letech. Důležitý je typ a tíže alergie a celkový zdravotní stav,“ uvádí doktor Slisz k domněnkám, že se tato terapie hodí jen pro mladší lidi. Díky imunoterapii tělo začne alergen ignorovat a vy buď léky na akutní příznaky přestanete potřebovat úplně, nebo jich berete naprosté minimum. Může i zbrzdit vznik a rozvoj astmatu.

Profesor Panzner nicméně upozorňuje, že účinnost alergenové imunoterapie je nejvyšší v dětství a mladém věku – tedy čím dříve se s ní začne, tím lépe. Dávat ji třeba v 60 letech už podle něj nemá moc smysl, s výjimkou hmyzího jedu. Ideálním adeptem pro alergenovou imunoterapii je člověk, který má potíže s jedním jednoznačně určeným alergenem. Lékaři mohou léčbu předepsat nejen na nějakou pylovou alergii, ale také na alergii na roztoče, na kočku či psa, plevele, některé plísně nebo hmyzí jed. Nehodí se naopak tehdy, když tělo přehnaně reaguje na některé potraviny nebo léky.

Imunoterapie trvá dlouho, obvykle tři až pět let. A zvláště u pohodlnější lékové formy v podobě kapek nebo tablet je potřeba počítat s doplatky. Jsou ale mnohem menší než před lety.

Existují cesty, jak riziko rozvoje nebo zhoršení alergie minimalizovat. „Klíčové je nekouřit, pravidelně cvičit, čímž podpoříte svou imunitní rovnováhu. V dospělosti má smysl se vyhýbat dlouhodobému působení alergenů, a to i doma, kde hrozí zejména prach, roztoči a plísně,“ říká alergolog Tomáš Slizs. Za zásadní proto považuje pravidelný úklid.

Pomoci mohou také čističky vzduchu, zvláště ve městě poblíž rušné silnice. Mohou fungovat i jako prevence, aby se člověk nevystavoval zbytečně vysoké náloži škodlivin, má smysl je dát například do ložnice. Měla by mít certifikovaný HEPA filtr.

Naopak se spíš vyhněte čističkám s takzvaným ionizátorem, protože ozón může být pro sliznice dráždivý. Čističku je také potřeba pravidelně čistit, aby se v ní nedržely plísně. Pokud už někdo alergický je, měl by vědět, že čistička vzduchu je skvělá, pokud jde o pyly a zvířecí srst, ale nezabírá na roztoče držící se třeba v matracích a lůžkovinách.

Lepší než běžné luxování mohou být takzvané centrální vysavače, protože mají silnější výkon, a navíc nevyfukují mikročástice prachu zpět do místnosti, ale odvádějí je mimo obytný prostor. Jsou však drahé a je potřeba na ně myslet už při stavbě domu či třeba rekonstrukci bytu.