Kratom není žádná nevinná bylinka. Dospívající mu propadnou rychle

„Marek byl vždycky bezproblémové dítě. Celou základní školu jsme o něm vůbec nevěděli, pak nastoupil na výběrové gymnázium a pořád patřil k třídním premiantům. Měl spoustu učení a často se učil až do noci. Všimli jsme si s manželem, že občas popíjí nějaký zelený koktejl, ale tvrdil, že je to matcha a že se mu pak lépe soustředí. Nepátrali jsme po tom, protože jsme neměli důvod mu nevěřit,“ vypráví Daniela, matka sedmnáctiletého Marka (z pochopitelných důvodů si přeje zůstat v anonymitě, ale její identitu redakce zná).

Pak ale přišla zpráva od Markova třídního učitele, který rodiče upozorňoval na narůstající absence způsobené pozdními ranními příchody. „Začal se mu horšit prospěch a změnilo se i jeho chování. Připadalo nám, že je buď apatický, nebo podrážděný, jako by už vůbec neměl normální náladu. Ale i to jsme připisovali dospívání a utěšovali jsme se, že je to normální. Asi jsme to nechtěli vidět,“ dodává Daniela.

Marek ale postupem času přestal situaci zvládat a sám se rodičům přiznal, že dlouhodobě užívá kratom a bez něj už nedokáže fungovat. Když se ho pokusil vysadit, bylo mu špatně, potil se, nemohl spát a trpěl úzkostmi.

„Byl to pro nás obrovský šok. Drogy jsme měli odjakživa spojené se šňupáním nebo jehlami, ale nikdy by nás nenapadlo, že náš syn může být závislý na koktejlu, který si popíjí v dětském pokojíku,“ uzavírá Markova matka a potvrzuje tak problém, který se týká narůstajícího množství dospívajících.

Kratom se získává ze sušených listů stromu Mitragyna speciosa a obsahuje alkaloidy, což jsou psychoaktivní látky, mezi které patří třeba i kofein, nikotin nebo morfin. V malých dávkách může působit stimulačně, ve vyšších spíše sedativně. Přestože užívání kratomu mezi českými teenagery v posledních letech výrazně roste, podle odborníků veřejnost jeho rizikovost stále velmi podceňuje. Na první pohled nenápadná látka, prodávaná jako přírodní produkt, ale už dávno získala pevné místo v českých školách i dětských pokojích.

„Zhruba 19 procent šestnáctiletých kratom někdy vyzkoušelo a přibližně desetina ho užila během posledních třiceti dnů. To je poměrně velký počet i ve srovnání s ostatními státy,“ říká Tomáš Jandáč, adiktolog Dětské a dorostové ambulance Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN s odkazem na aktuální data studie ESPAD.

Takto vysoká čísla nejsou podle odborníků náhodná. Čeští adolescenti dlouhodobě patří v evropském kontextu mezi skupiny, které mají k experimentování s návykovými látkami blízko. „Tradiční látky jako alkohol nebo pervitin sice stagnují nebo klesají, ale objevují se nové – právě kratom nebo polosyntetické kanabinoidy, jako je například HHC, které je momentálně na seznamu zakázaných látek,“ vysvětluje Jandáč.

Svou roli sehrála i pandemie covidu-19, která urychlila přesun prodeje do online prostředí a otevřela prostor pro marketing zaměřený na mladé uživatele. Dlouhou dobu navíc kratom zůstával prakticky bez regulace a byl snadno dostupný.

To už dnes neplatí a kratom by se měl prodávat pouze v licencovaných obchodech a pouze plnoletým. Jenže ve skutečnosti ho celkem bez problémů zvládnou sehnat i mladiství, jak vysvětluje Tomáš Jandáč.

„Mohou si ho koupit v obchodech, které prodávají kratom pod pultem, tedy neoficiálně. Pak ho můžou mít od dealerů, kteří ho získávají ilegálním dovozem, což mohou být třeba kilové pytle za zlomek ceny, než kolik by stál kratom z licencovaných obchodů. Mohou ho také dostat od spolužáků, kamarádů, kteří k němu mají přístup, protože jsou třeba starší apod. Další, ale ne poslední variantou je nákup kratomu přes neoficiální online shopy.“

Právě dostupnost a relativně „nevinná“ pověst jsou podle adiktologů jedním z hlavních důvodů, proč se kratom mezi teenagery (oblíbený je zejména mezi studenty středních škol) tak rychle rozšířil. Na rozdíl od alkoholu, cigaret nebo třeba pervitinu nepůsobí na první pohled jako něco nebezpečného. Mnozí dospívající ho proto vnímají spíše jako potravinový doplněk než drogu.

Ve skutečnosti ale obsahuje psychoaktivní alkaloidy, které působí na centrální nervový systém a při opakovaném užívání mohou vést k rozvoji závislosti. Podle Jandáče navíc adolescenti při užívání často zacházejí dál než dospělí: „Jsou ochotnější k riskování, takže zkoušejí vysoké dávky nebo nové produkty – třeba extrakty či takzvané enhancery, které zesilují účinky kratomu,“ říká. Typické pro dospívající uživatele je také kombinování kratomu s dalšími látkami.

Motivací mladých lidí k užívání kratomu přitom zdaleka není jen touha po experimentování nebo zábavě. Kratom často slouží například jako nástroj pro vylepšení nálady nebo zvládání úzkostí a stresu. „Dospívající ho využívají k potlačení problémů. Vedle toho se objevuje i snaha zlepšit s jeho pomocí výkon – ve škole, při učení nebo třeba při hraní počítačových her,“ popisuje adiktolog.

Jedním z největších rizik je rychlost, s jakou se u dospívajících uživatelů kratomu může rozvinout problémové užívání. „Vzorce závislostního chování se vyvíjejí rychleji než u dospělých. Nemusíme se bavit o letech – při pravidelnějším braní může jít o měsíce,“ upozorňuje Jandáč a dodává, že důvod je i neurobiologický.

Mozek adolescentů reaguje silněji na odměnu, ale zároveň ještě nemá plně vyvinuté kontrolní mechanismy v části zvané prefrontální lalok, která má za úkol právě zvládání impulzů a vyhodnocování důsledků. Výsledkem je větší náchylnost k nadměrnému užívání a rychlejšímu sklouznutí k problémům.

Utěšovat se tím, že je kratom v podstatě nevinnou bylinkou, která s sebou nenese žádná zdravotní rizika, není na místě. „Závislost na kratomu může mít závažný průběh. Navíc jsou tady nepopiratelné zdravotní dopady. Vidíme epileptické záchvaty, nejistotu ohledně dopadů na kardiovaskulární systém i výrazné problémy se zažíváním,“ popisuje Jandáč. Běžné jsou také nevolnosti, zvracení nebo zácpa.

Při vysazení se mohou objevit abstinenční příznaky, jako je úzkost, podrážděnost, silné bažení, ale také bolest svalů a kloubů, pocení, zimnice, nespavost, trávicí potíže. Abstinenční příznaky jsou sice o něco slabší než například u opiátů, jako je heroin, přesto jsou ale dost silné a nepříjemné.

Jedním z důvodů, proč dospívající uživatelé často unikají pozornosti rodičů a vůbec svého okolí, je nenápadnost kratomu. „Užívání může být velmi intimní. Dospívající si ho koupí online a doma ho vydávají třeba za japonský čaj matcha,“ říká Jandáč a dodává, že rodiče si často všimnou až nepřímých signálů, kterými je například nález obalů, zeleného prášku nebo špinavých sklenic.

Varovným signálem je i zhoršení prospěchu, problémy s ranním vstáváním nebo změny chování, nicméně Tomáš Jandáč upozorňuje na to, že jde o nespecifické příznaky, které mohou například souviset s dospíváním nebo mohou být příznakem něčeho úplně jiného. Proto je tak obtížné poznat, že má dítě problém s kratomem.

Navíc odhalením problematického užívání kratomu teprve začíná honba za řešením. Léčba závislosti totiž sice existuje, ale problémem je její dostupnost, protože systém nestíhá.

„Léčba závislosti na kratomu se neliší od jiných návykových látek. Využívá se adiktologická terapie, někdy i farmakologická podpora a postupné snižování dávek. Léčba může probíhat ambulantně, v závažnějších případech i lůžkově. Zásadní roli hraje dlouhodobá práce s pacientem, protože relapsy nejsou výjimkou. Není to tak, že rodiče dají dítě do ambulance a za tři týdny bude hotovo,“ vysvětluje adiktolog.

„Navíc v současné době ambulance praskají ve švech a často mají stop stav. Může být proto náročné sehnat jakoukoliv pomoc,“ upozorňuje Jandáč na situaci, která je v přímém rozporu s doporučením odborníků, že by rodiče nikdy neměli zůstávat na problém sami a měli by co nejdřív kontaktovat specializovanou službu.

Navíc se situace rychle vyvíjí a klasický kratom může být podle odborníků jen začátek. Debata o kratomu se podle adiktologa Tomáše Jandáče často vede už trochu „se zpožděním“. To, co si dnes většina lidí pod tímto pojmem představí, totiž odpovídá spíše jeho původní podobě. „V našem českém pojetí se bavíme o sušených a namletých listech rostliny, tedy o přírodním produktu, kde je určité procento mitragyninu, tedy psychoaktivního alkaloidu,“ vysvětluje.

Jenže realita trhu se podle něj rychle mění. „Dostáváme se do situace, kdy se z kratomu začínají syntetizovat další polosyntetické alkaloidy, tedy látky, které ovlivňují prožívání a vnímání. Ty se sice v rostlině přirozeně vyskytují, ale jen ve stopovém množství,“ popisuje.

Nově vznikající produkty jsou ovšem koncentrované a cíleně upravené tak, aby měly silnější účinek. „Mají daleko větší závislostní potenciál i psychoaktivní účinek a dostávají se na trh v čisté formě,“ upozorňuje. Právě to považuje za zásadní riziko do budoucna. „Obávám se, že to, o čem se bavíme dneska, za půl roku nebo za rok už nebude platit,“ říká.

Jako příklad uvádí látku 7-hydroxymitragynin, která se už na českém trhu objevuje. „Uvádí se, že může být zhruba třicetkrát silnější než samotný mitragynin,“ objasňuje adiktolog.

Vedle toho zmiňuje i další deriváty, například MGM-15, které mohou být ještě násobně účinnější. Tyto látky jsou přitom podle Tomáše Jandáče dostupnější, než by se mohlo zdát. „Jsou regulované, ale dají se koupit v kratomových prodejnách,“ upozorňuje. Právě jejich síla a snadná dostupnost z nich dělají kombinaci, která může být do budoucna velmi problematická.

Zvlášť nebezpečné jsou podle adiktologa kombinace s dalšími látkami. „Obecně se dá říct, že na kratom se neumírá, ale existují neobjasněná úmrtí s kratomem,“ vysvětluje. Typicky jde o situace, kdy je užíván společně s léky na předpis nebo jinými drogami, a také s alkoholem, který sám o sobě působí ve velkých dávkách tlumivě.

„Kombinace jsou vždycky nebezpečnější a u těch nových alkaloidů to bude o to znatelnější,“ dodává. Odborníci proto varují, že různé negativní dopady, které u kratomu vidíme nyní, mohou být do budoucna ještě výraznější.