Článek
Izraelské volby skončily bez jasného vítěze s většinou křesel v parlamentu. Opoziční lídr Gadi Eizenkot má ale nyní k sestavení nové vlády blíže než dosavadní premiér Benjamin Netanjahu.
Bývalý náčelník generálního štábu oslovil dvě náboženské strany, které reprezentují ultraortodoxní Židy - Sjednocený judaismus Tóry a Šas.
Pokud by ho podpořily, Eizenkotova koalice by měla v parlamentu, nazývaném Kneset, podporu 61 poslanců ze 120. Vládu přitom mohou podpořit i dvě arabské strany, které chtějí Netanjahua odstavit od moci za každou cenu.
Spojení s náboženskými stranami ale bude od Eizenkota a dalších politiků opozice vyžadovat jeden ústupek z předvolebních slibů. Opozice měla v programu zrušení výjimky z vojenské služby pro studenty náboženských škol (ješiv) a pro ultraortodoxní Židy.
Tato otázka je v Izraeli už roky předmětem vášnivých sporů. Ti, co na vojnu chodí a bojují, považují za nespravedlivé, že jejich ultraortodoxní spoluobčané takovou povinnost nemají.
Netanjahu na zrušení výjimky netrval, a proto jej náboženské strany podporovaly. Argumentem jejich vůdců je, že ultraortodoxní Židé pomáhají modlitbami a studiem Tóry.
Likud volby zpochybňuje
Sedmasedmdesátiletý Netanjahu je nejdéle sloužícím premiérem v dějinách Izraele. Celkem vládl devatenáct let: v období 1996 až 1999, pak 2009 až 2021 a od roku 2022 dosud.
Jeho blok ve volbách získal jen 53 mandátů, což je o patnáct méně než před čtyřmi lety. Netanjahuova strana Likud v prohlášení uvedla, že arabské strany podporují terorismus a chtějí zničit Izrael. Ministr Ben Gvir vyzval k zatčení vedoucích arabských politiků.
Nutno zmínit, že Likud zpochybňuje legitimitu hlasování kvůli podezření, že arabské strany dostávaly nezákonně peníze z Kataru a Turecka. Arabské strany reprezentují zhruba dvacet procent populace, kterou úřady oficiálně nazývají izraelskými Araby, ačkoliv většina příslušníků této komunity se identifikuje s označením „Palestinci, kteří žijí v Izraeli“.
Letos šli izraelští Palestinci, alias Arabové, volit v mimořádném počtu, protože chtěli zabránit pokračování vlády s extremistickými ministry, jako je například ministr vnitřní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, který chce vysídlit Palestince z Pásma Gazy a na Západním břehu Jordánu povolit vznik co největšího počtu židovských osad.
Zisk izraelských volebních stran a bloků
Izraelský parlament (Kneset) má 120 poslanců. Gadi Eizenkot oslovil strany Sjednocený judaismus tóry a Šas, aby vstoupily do jeho koalice.
Vládní blok premiéra Netanjahua
- Likud (strana Benjamina Netanjahua) - 27 křesel
- Sjednocený judaismus Tóry (náboženská strana) - 7 křesel
- Šas (náboženská strana) - 7 křesel
- Otzma Jehudit – Židovská síla (radikální strana ministra Itamara Ben Gvira) - 7 křesel
- Sionistická náboženská strana (radikální strana ministra Becalela Smotriče) - 6 křesel
Opoziční blok
- Jašar – Na rovinu (strana Gadiho Eizenkota) - 21 křesel
- Bjachad – Společně (strana bývalého premiéra Naftaliho Bennetta) - 11 křesel
- Demokraté (levicová strana, vzniklá z kdysi vládnoucí Strany práce) - 8 křesel
- Izrael, náš domov (strana bývalého ministra zahraničí Avigdora Liebermana) - 8 křesel
Arabský blok
- Sjednocená kandidátka (levicové seskupení) - 12 křesel
- Raam (spíše islámsky konzervativní strana) - 6 křesel
„Palestinci se těchto radikálů bojí. Toho, že i jim hrozí vysídlení. Proto jsou proti vládě Netanjahua a proto je letos tak vysoká účast ve volbách. Ale nedělám si iluze, že se rýsuje nějaký mír. Bohužel situace je špatná. Židé a Palestinci si teď nevěří a navzájem se jedni druhých obávají,“ řekl Seznam Zprávám před volbami palestinský malíř a výtvarník Saíd Abú Šarka z města Umm Al-Fahm na severu Izraele.
Obavy z další krize
Možným scénářem po patovém výsledku by byla velká koalice Netanjahua s Eizenkotem, tu ale opozice vylučuje.
Pokud se nikomu nepodaří sestavit vládu do sta dnů od chvíle, kdy prezident pověří prvního kandidáta, budou se konat předčasné volby.
Prezident Jicchak Herzog vyzval všechny politiky, aby tomu zabránili. Izrael má za sebou vleklou krizi z let 2019 až 2022, kdy se během čtyř let konalo pět voleb.
