Článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) od začátku roku opakuje, že se veřejnoprávní média budou platit z rozpočtu. S tímto postupem pak ostatně počítá i vládní návrh zákona, který se po kontroverzním hlasování posunul ve Sněmovně do druhého čtení.
„České televizi je na její činnost podle zákona o České televizi poskytován příspěvek, který je výdajem státního rozpočtu, kapitoly Ministerstvo kultury,“ říká dokument. Stejně pak zní i pasáž o Českém rozhlasu.
V momentě, kdy koalice tlačila návrh prvním čtením, si premiér ještě stál za tím, že je potřeba postupovat rychle. „Program plníme a teď budeme spěchat,“ popsal Babiš na videu. Reakcí na nezvykle svižný postup vládní koalice byla vlna občanských protestů i nesouhlas opozice.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) na mediálním výboru vzkázal, že „výhružky a hysterie“ nejsou důvodem k ústupku. Premiér Babiš nicméně v posledním týdnu mírní svou kdysi kategorickou rétoriku a hledá způsob, jak dotáhnout svůj plán a zároveň utišit davy v ulicích.
Alternativy financování probere koaliční rada
Zatímco noční hlasování o konci poplatků v prvním čtení ještě před týdnem a půl obhajoval, o víkendu už mluvil jinak. „Bylo to nešťastné,“ připustil premiér v sobotu v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct s tím, že kolegové „mohli ještě počkat“.
Stejně tak se mění jeho pohled i na způsob financování médií. „Chci přijít s návrhem, že peníze nejdou přímo z rozpočtu,“ řekl Babiš na Nově. „Musí to být předvídatelné. De facto to bude mandatorní výdaj,“ doplnil s tím, že jeho vláda schválenou částku už měnit nebude.
„Když přijde příští vláda v roce 2029, 2030, tak jedině ta vláda potom to může znovu měnit,“ dodal Babiš. Alternativami financování pak má v pondělí večer probrat koaliční rada.
Premiér pak na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády popsal, že ve druhém čtení ve Sněmovně chce koalice dořešit, jakým konkrétním způsobem se média budou platit. „Modelů je víc. Můžu jen znovu potvrdit, že ani občané ani firmy poplatky platit nebudou, protože jsme to tak slíbili,“ dodal.
Babiš se tak v poplatcích začíná opět více angažovat. Ačkoliv má agendu na starosti ministr kultury Klempíř, Babiš do jeho práce už po několikáté zasahuje. Poprvé to bylo na jaře, když vyjádřil nespokojenost s Klempířovým návrhem a nechal ho předělat. Novou – stručnější a přímočařejší – verzi pak vláda schválila v červnu.
Nový návrh má chystat ministerstvo financí
Poté, co část společnosti dala najevo svou nespokojenost s vládním postupem, Babiš opět bere iniciativu do svých rukou. „Jednal jsem o tom s paní Schillerovou za přítomnosti lidí z ministerstva financí,“ připustil Babiš s tím, že nový návrh má připravovat právě resort Schillerové.
Ona schůzka s šéfkou státní kasy proběhla v pátek a svolaná byla poměrně narychlo. Premiér a ministryně spolu dle informací redakce několik hodin řešili, jaké jsou „náhradní“ možnosti financování ČT.
Jednou z možností by mohlo být zřízení speciálního fondu či agentury, přes který by byla veřejnoprávní média financována. Podobný scénář ostatně už v minulosti navrhovalo hnutí ANO. Další možnost zase naznačil v nedělní Partii poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. „Já se domnívám, že původní koncept byl takový, že by to mohlo být schováno ve mzdách v rámci rozpočtu,“ řekl s tím, že podrobnější nebude. Konkrétní kroky se prý řeší na koaličních radách.
Z Turkových slov tak vyplývá, že by koalice mohla zvažovat i financování z daně z příjmů fyzických osob. Nové daňové zatížení ale už v pátek odmítl šéf SPD Tomio Okamura. „Máme v programu nezvyšování daní českým občanům. Pakliže by to mělo být pojato tak, že se zvýší daně českým občanům, tak s tím máme problém,“ řekl.
Babiš obnovil vizi o dobrovolných příspěvcích
Premiér Babiš mimo jiné už ve čtvrtek o způsobu financování ČT a rozhlasu mluvil s ředitelem televize Hynkem Chudárkem. Na rychle svolané schůzce podle Chudárka připustil jiný model než navázání na rozpočet. Zdroje redakce zároveň po tomto setkání popsaly, že Babiš ještě projevil vůli ustoupit od financování z rozpočtu.
„Je tam nějaká inspirace severskými zeměmi, o které pan premiér uvažuje,“ nastínil po setkání ředitel Chudárek. Vládní zástupci právě nordickými státy často obhajují svůj plán na zrušení mediálních poplatků.
Například ve Švédsku místo poplatků funguje přímý daňový příspěvek, který se vybírá od každého, kdo má jakýkoliv zdanitelný příjem. Ve Finsku jsou zase média financována prostřednictvím zvláštní účelové daně Yle, která je vázána na osobní příjem jednotlivce a oddělena od státního rozpočtu.
Mezi požadavky ředitelů obou médií jsou i změny inflační doložky. Současný návrh zákona počítá s dorovnáváním desetiprocentní kumulované inflace, ředitelé by však rádi, aby se systém vrátil k současným šesti procentům. „Myslím, že tam by neměl být žádný velký zádrhel,“ naznačil možnou změnu jeden ze zdrojů obeznámených s tématem.
Premiér také oznámil, že by lidé mohli České televizi i rozhlasu přispívat dobrovolně. Právě s touto variantou mimochodem počítala původní mediální novela, kterou ministr Oto Klempíř představil v půlce dubna.
Návrh ale nakonec kvůli množství připomínek spadl ze stolu. Aktuálně projednávaná verze s dobrovolnými poplatky prozatím nepočítá. Babiš nicméně avizoval, že by ji rád doplnil v rámci druhého čtení.
