Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nastupující koalice se v programovém prohlášení shodla, že zruší poplatky za Český rozhlas a Českou televizi. Zatím ale neprozradila přesný způsob, jakým chce tyto instituce nově financovat.
Seznam Zprávy nyní zjistily, že hnutí ANO navrhuje zřízení speciálního úřadu či instituce, přes kterou by peníze do veřejnoprávních médií tekly. Pracovně se o nové struktuře hovoří jako o „holdingu“.
Změny veřejnoprávních médií pro ANO připravuje místopředseda hnutí Patrik Nacher. Ten zjištění SZ potvrdil. „Víceméně ano, ale je to trochu komplikovanější,“ řekl Nacher s tím, že o podrobnostech nebude mluvit.
Podle zdrojů SZ ale plán v hrubých obrysech vypadá takto: Zákonem by se určil mechanismus, kterým by se na veřejnoprávní média získávaly peníze. Mohlo by jít například o procento z HDP nebo nějakou část rozpočtového určení daní. Tyto peníze by šly do nově zřízené instituce, která by byla následně zodpovědná za jejich rozdělení do ČT a ČRo.
O jaké objemy peněz by šlo, zatím není jasné. Nová koalice už ale dříve řekla, že by se chtěla vrátit zhruba na částky, se kterými televize a rozhlas hospodařily před zvýšením poplatků za kabinetu Petra Fialy.
Pro představu – letos si Česká televize díky zvýšení poplatků polepšila o 420 milionů korun a hospodaří tak s necelými 6,2 miliardy.
Plán na nové financování je součástí reformy veřejnoprávních médií, kterou Nacher za ANO připravuje. O zatím utajovaném dokumentu již dříve informovalo Forum24 - podle deníku se v něm mluví například o sloučení obou médií nebo se zmiňuje i možnost rušit kanály ČT1, ČT2 či Art.
Hra o nezávislost
Samostatný úřad by měl fungovat jako jakási převodovka mezi veřejnoprávními médii a politiky - tedy aby to nebyli přímo poslanci, kdo bude každoročně peníze rozdělovat. Zároveň mají zůstat zachovány rady obou médií, které mají dohlížet na obsah.
ANO se tím chce vyhnout obvinění z toho, že chce média skrze plánované změny ovlivňovat. Argumentuje také tím, že podobné modely jsou k vidění v některých skandinávských zemích.
Kritice se ale ani tak vznikající koalice nevyhne. Vláda nebo sněmovní většina zcela jistě budou určovat, kdo bude nově vzniklou agenturu či instituci řídit. A tím budou mít i vliv na to, jak se budou peníze rozdělovat.
„Jako sláma z bot z toho čiší, že jde o to vytvořit prostor pro politický tlak na veřejnoprávní média. Bude se argumentovat Skandinávií, nicméně třeba ve Švédsku se rozpočet schvaluje na šest let, aby tam nemuseli každý rok ti ředitelé stát s čepicí v ruce a vysvětlovat každou reportáž,“ argumentuje lidovec František Talíř, předseda sněmovního mediálního výboru.
A dodává: „V těchto zemích také vládne jiná politická mentalita, jinak řečeno nevládne tam Andrej Babiš.“
Jaké pojistky proti ovlivňování Nacherův návrh bude obsahovat, není jasné. Poslanec ovšem ujišťuje, že s nimi počítá.
SPD: Ať to schvalují poslanci
Pro svůj nápad nicméně zatím nezískal ani kolegy z možné budoucí koalice. Například SPD zřízení „holdingu“ označuje za pokrytectví a chce, aby o rozpočtu obou médií rozhodovali každý rok přímo poslanci. „Stejně nás budou kritizovat, že si ten úřad obsadíme tak, jak chceme my. Ať to dělá Sněmovna, to je za mě čistší i levnější,“ myslí si Jaroslav Foldyna, který má za SPD téma médií na starosti.
Foldyna nápad přirovnává k Národní sportovní agentuře. „A ta také zrovna neoplývá výsledky,“ přisadil si poslanec.
Postoj Motoristů v této věci je nejasný. A to přesto, že to budou právě oni, kdo obsadí Ministerstvo kultury, které je za veřejnoprávní média zodpovědné. Budoucí ministr Oto Klempíř o svých vlastních plánech mluvit nechce, dokud nebude jasno o jeho jmenování.
Nacherův návrh zase nechtěl komentovat s tím, že byl dva týdny nemocný a musí se s ním teprve seznámit. Motoristé nicméně s ANO ohledně veřejnoprávních médií nesouhlasí. Nechtěli ani rušení koncesionářských poplatků, i když v této věci museli ustoupit. A jsou také proti skloňovanému sloučení obou institucí.
