Článek
„Obávám se inflace cen benzinu a zboží. Kvůli ní méně vyděláváme a je těžké pokrýt mzdy zaměstnanců,“ popsala v reportáži agentury Associated Press Sokha Sambo, majitelka oblíbené restaurace Sambo Khmer & Thai v kambodžském městě Siem Reap.
Podnik se čtrnácti zaměstnanci zatížila rostoucí cena zkapalněného plynu, používaného na vaření, a to podle majitelky brání v přípravě typických zelených kari.
Turisté obvykle do Siem Reapu míří na obhlídku ikonického chrámového komplexu Angkor Vat, letos však jejich řady prořídly. O úbytku turistů z Evropy a zemí Blízkého východu mluví také další podnikatelé v cestovním ruchu v zemích jihovýchodní Asie.
Siv Pech, kambodžský řidič tuk-tuku, popsal, že si dříve vydělával až 20 dolarů denně převážením turistů, ale dnes má jen asi pět dolarů denně. „Jak si s rostoucími cenami benzinu a úpadkem cestovního ruchu můžeme vydělat peníze?“ ptá se.
Hlavní turistickou sezonu v regionu ohrožují rostoucí ceny leteckého paliva a logistické komplikace. Řada aerolinek kvůli válce s Íránem omezila letecké spoje, což má přímou souvislost s oslabením role Blízkého východu v mezinárodním leteckém průmyslu. Region už není bezpečným přestupním bodem na mezinárodních cestách do Asie.
Země jihovýchodní Asie se přitom teprve nedávno vzpamatovaly z pandemie covidu-19. Velmi tvrdě situace dopadá na turismus především v Kambodži, kde se podle čínské státní tiskové agentury Xinhua počet návštěvníků v 1. čtvrtletí propadl o téměř 45 procent. Důvodem je také napětí na kambodžsko-thajské hranici a regionální ekonomické zpomalení.
O turisty přichází také Thajsko, jedna z nejnavštěvovanějších zemí regionu. Letos v dubnu přivítalo přes 2,38 milionu zahraničních turistů, což je o sedm procent méně než ve stejném měsíci loňského roku.
Závislost na Perském zálivu
Thajský zpravodajský web The Nation popsal, že trh se připravuje na slabší období. Jeden z nejznámějších hotelových řetězců v zemi Dusit Hotels & Resorts uvádí, že rezervace ve srovnání s loňským rokem klesly o 20 až 30 procent. Malajský deník The Star popisuje úbytek turistů na turistických lodích a propad tržeb jejich provozovatelů až o 60 procent. Problémem nejsou jen chybějící turisté, ale také nepravidelná dostupnost paliva.
Země jihovýchodní Asie jsou na ropě z Perského zálivu závislé výrazně víc než Evropa. Podle Mezinárodní agentury pro energie asi 60 procent tamního dovozu ropy pochází z Blízkého východu a výpadek Hormuzu je tedy mnohem větší téma než v Evropě.
„Fakt, že v uplynulých pěti letech přišla nejdříve pandemie a nyní válka, je pro turistický průmysl hrozný,“ řekla Jitsai Santaputra, konzultantka hongkongské energetické poradenské firmy The Lantau Group působící v Bangkoku. Podle ní válka určí, které podniky přežijí dost dlouho, aby mohly těžit z případného návratu turistů.
Cestovní ruch je důležitou ingrediencí ekonomik jihoasijských zemí. V Thajsku se na hrubém domácím produktu podílí ze 13 procent, ve Vietnamu z téměř devíti procent.
Část cestovatelů své cesty zrušila, protože nejspíš šetří. Jak popsala obchodní ředitelka aerolinky Cathay Pacific, cestující si také rezervují letenky blíže k datu odletu, což naznačuje rostoucí obavy.
Zdražení letenek o tisíce korun
Ceny letenek prudce vzrostly. Letecké společnosti jako Air India a Cathay Pacific zavedly prudké zvýšení palivových příplatků. Některé letecké aerolinky nezvyšují jen příplatky, ale i ceny samotných letenek, případně rovnou škrtají kapacitu. Omezený počet sedaček je dalším faktorem, který navyšuje ceny.
Jak uvádí AP, samotné zvýšení palivových příplatků může let zdražit řádově až o několik tisíc korun. Například palivový příplatek společnosti Cathay Pacific pro lety na střední vzdálenosti vzrostl z 264 hongkongských dolarů (34 dolarů) před válkou na 633 hongkongských dolarů (80 dolarů). Pro lety na dlouhé vzdálenosti se zvýšil z 569 hongkongských dolarů (73 dolarů) na 1362 hongkongských dolarů (174 dolarů).
Letecké spoje začaly v obavách z nedostatku kerosinu proškrtávat také evropské aerolinky. Jak ale Seznam Zprávám potvrdily tuzemské rafinerie, leteckého paliva je zatím dost. Před jeho možným nedostatkem varovala mimo jiné Evropská komise, která kvůli zabezpečení dodávek zřídila novou platformu.
České cestovní kanceláře koncem dubna popisovaly příklon Čechů k letním dovoleným v bezpečných středomořských destinacích, jako je Itálie, Řecko, Turecko a Španělsko.
Cestovky se rozcházely v pohledu na vývoj cen. Zatímco Invia a Blue Style mluvily o možném nárůstu cen letenek v letošním roce o několik procent, místopředseda Asociace cestovních kanceláří líčil dramatičtější scénář.
„Čtyřčlenná rodina si letos za běžnou dovolenou u moře připlatí zhruba deset až dvanáct tisíc korun, především kvůli dražší dopravě,“ uvedl koncem dubna s tím, že jen samotná doprava vyjde „na osobu zhruba o dva až dva a půl tisíce korun dráž“.
