Hlavní obsah

V islandském referendu se do vedení dostalo neobnovení přístupových jednání s EU

Foto: Reuters

Islandská premiérka Kristrun Frostadottirová hlasuje v celostátním referendu o obnovení rozhovorů o členství v EU, Reykjavík, 29. srpna.

Znovuotevření otázky o vstupu země do Evropské unie napomohl nejen růst životních nákladů a obavy z probíhajících konfliktů, ale i výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Článek

Po sečtení více než 152 000 hlasů v islandském referendu o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie se do čela dostalo odmítnutí rozhovorů s 50,1 procenta hlasů, zatímco pro jejich obnovení je 49,9 procenta hlasů, uvedlo veřejnoprávní médium RÚV. Volební místnosti se uzavřely s úderem půlnoci SELČ (22:00 místního času).

Ze začátku až do 5:15 SELČ byla většina sečtených hlasů pro obnovení rozhovorů, poté se situace obrátila. Podle RÚV byl ze začátku v Reykjavíku sečten vyšší podíl hlasů než v jiných částech země, přičemž islandská metropole se k možnosti „ano“ přiklání více než ostatní volební obvody.

Severská země, kde žije téměř 400 000 lidí, je zakládajícím členem NATO a už je součástí jednotného evropského trhu i schengenského prostoru, součástí EU však není. V roce 2010 uprostřed finanční krize sice přístupová jednání Island zahájil, v roce 2013 ale po rychlém zotavení ekonomiky rozhovory pozastavil kvůli ostrému sporu s EU ohledně rybolovných práv.

V poslední době v kontextu růstu životních nákladů, ruské války na Ukrajině či výroků amerického prezidenta Donalda Trumpa o potřebě ovládnout Grónsko se zájem o vstup do EU na Islandu zvýšil.

Před zmrazením rozhovorů s EU v roce 2013 Island uzavřel 11 z 33 kapitol přístupových rozhovorů. Po případném uzavření všech kapitol by musel ještě vyhlásit další samostatné referendum o samotném vstupu.

Doporučované