Článek
V islandském referendu o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie se hlasovalo pro setrvání mimo Evropskou unii. Proti bylo 52,8 procenta, pro 47,2 procenta hlasujících. Účast dosáhla 82,5 procenta, informovala veřejnoprávní televize RÚV.
Z šesti volebních obvodů měly pouze dva v centru Reykjavíku většinu hlasujících pro, zatímco venkovské oblasti a předměstí Reykjavíku hlasovaly proti. Proti obnově jednání hlasovalo asi o 12 tisíc lidí více, než kolik bylo pro, uvedla agentura DPA.
Islanďané tak odmítli vládní snahu o obnovení rozhovorů s EU a přiklonili se spíše k názoru, že členství v EU by ohrozilo suverenitu ostrova a islandské rybolovné vody. Ti, kteří se v referendu vyslovili pro, si naopak od vstupu slibovali zmírnění vysokých úrokových sazeb.
Dalším tématem byla bezpečnost v kontextu ruské války na Ukrajině a nepokojů na Blízkém východě. Výsledky ale naznačují, že pro většinu obyvatel je otázka rybolovu stále důležitější.
Zájem o vstup do EU na Islandu se zvýšil i v souvislosti s výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o potřebě ovládnout Grónsko.
Souboj mezi „ano“ a „ne“
Podle premiérky Kristrun Frostadottirové otázka referenda vyvolala debatu o tom, kde má Island své místo ve světě. Vláda referendum prezentovala jako štít proti obchodním válkám, píše agentura Reuters.
„Je to skvělý den. Čekali jsme na to roky, abychom mohli hlasovat,“ řekla Frostadottirová v sobotu novinářům poté, co odevzdala svůj hlas. Dodala, že její vláda bude ve své práci pokračovat bez ohledu na výsledek.
Zastánci hlasování uvedli, že případné přijetí eura by napomohlo snížení inflace. Úroková sazba islandské centrální banky je 8 procent, oproti 2,25 procenta u Evropské centrální banky.
Naopak opoziční politička Gudrun Hafsteinsdottirová uvedla, že ekonomické argumenty jsou přehnané. „Tohle nejsou problémy, které za nás Brusel vyřeší. Tohle jsou problémy, které musí vyřešit islandští politici,“ řekla.
Podle pravidel EU jsou rybolovné kvóty založeny mimo jiné na základě historických rybolovných vzorců. Island by si proto zachoval kontrolu nad svými vodami, jelikož tam již desítky let žádný členský stát EU nelovil.
S tím ale Hafsteinsdottirová nesouhlasí. „Vím, že Evropská unie přijde s nějakými sliby ohledně určité flexibility, zejména na začátku, ale víme, že to nebude trvat věčně,“ řekla.
Podle agentury Reuters výsledek hlasování zklame Brusel. Podle některých unijních úředníků mohl kladný výsledek zmírnit skepticismus vůči rozšiřování EU a strategicky posílit blok v době, kdy je v centru pozornosti bezpečnost v Arktidě.
„Pro Brusel je to jasná rána zpět,“ řekl agentuře Reuters diplomat EU a dodal, že otázky rybolovu a nezávislosti byly rozhodující.
Zastánci podporující obnovení přístupových jednání s EU se radují z předběžných výsledků hlasování. Posléze se trend obrátil a nástup odpůrců se už jen zvyšoval.
Ze začátku až do 5:15 SELČ byla většina sečtených hlasů pro obnovení rozhovorů, poté se situace obrátila. Podle RÚV byl ze začátku v Reykjavíku sečten vyšší podíl hlasů než v jiných částech země, přičemž islandská metropole se k možnosti „ano“ přiklání více než ostatní volební obvody. Posléze se trend obrátil a nástup odpůrců se už jen zvyšoval.
Volební právo má něco málo přes 270 tisíc Islanďanů. Podle islandské televize odevzdala svůj hlas pětina z nich předem.
Debata, která trvá desetiletí
Severská země, kde žije téměř 400 tisíc lidí, je zakládajícím členem NATO a už je součástí jednotného evropského trhu i schengenského prostoru, součástí EU však není.
V roce 2009 uprostřed finanční krize sice přístupová jednání Island zahájil, v roce 2013 ale po rychlém zotavení ekonomiky rozhovory pozastavil kvůli ostrému sporu s EU ohledně rybolovných práv. Rybolov je pro mnohé hlavním zdrojem obživy. Podle dostupných dat tvoří 15 procent hrubého domácího produktu a okolo 40 procent příjmů z exportu.
Před zmrazením rozhovorů s EU v roce 2013 Island uzavřel 11 z 33 kapitol přístupových rozhovorů. Po případném uzavření všech kapitol by musel ještě vyhlásit další samostatné referendum o samotném vstupu.
