Článek
„Podívej se, jestli nemáš ADHD, autismus, nebo mimořádné nadání - nebo rovnou všechno najednou!“ Možná jste tyhle diagramy už taky viděli. Nejznámější z nich, propojující výše zmíněné tři kategorie, koluje po internetu a sociálních sítích už několik let, a to zejména v zahraničí.
V našem článku přinášíme jeho zjednodušenou verzi převedenou do češtiny, v originále – k vidění ZDE – je diagram barevný a je v něm mnohem více termínů. Tomuto typu zobrazení, ukazujícímu vzájemné vztahy a průniky mezi různými množinami nebo skupinami dat, se říká Vennův diagram podle matematika, který ho v předminulém století použil poprvé.
Úleva, ale i přílišné zjednodušení
Konkrétně zmíněný populární diagram zobrazuje vztah mezi třemi kategoriemi: řeší poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), poruchy autistického spektra a intelektové nadání. Ukazuje, co je pro každou z nich specifické, ale především to, co mají buď dvě z nich, nebo všechny tři najednou společné.
Pokud se vás něco z toho týká, je lehké při pohledu na diagram pocítit něco jako úlevu a zároveň pocit, že jste něčím výjimeční. To třeba když zjistíte, že sice neumíte uklízet a snadno se začnete nudit, ale zároveň vám vychází, že jste kreativní. Pocit ulehčení a zadostiučinění může přinést také rodičům dětí s ADHD, nadáním či některými formami autismu, protože diagram nabízí vysvětlení některých potíží s výchovou nebo se školou.
Když jsme ale za redakci oslovili několik odborníků na zmíněné diagnózy se žádostí o komentář, někteří to odmítli. Většinou s tím, že nejde o oficiální pomůcku používanou k diagnostice, i když jedna z oslovených psychiatriček uvedla, že tyto diagramy – je jich více, jiné dávají do souvislosti například ADHD a úzkosti či deprese – jsou velmi zajímavé a názorné.
Sama autorka, americká terapeutka Katy Higgins Lee, na svém webu píše, že by bylo chybou používat je k tomu, aby člověk například sám sebe diagnostikoval. Jenže přesně to se i podle toho, co o něm lidé píší v diskusích na webu, děje.
Své výhrady ke grafickému znázornění příznaků proto má psychiatrička a psycholožka Kateřina Thorová, která se věnuje především diagnostice autismu. „Osobně nemám Vennovy diagramy na tohle téma ráda, jsou zjednodušující a často vedou k posílení nějakého mýtu a stereotypizaci. Projela jsem jich teď několik na webech a vždy narazila v myšlenkách: ‚Ale tak to není‘. Dalo by se říct, že jde o častý průnik, ale chtělo by to opřít o data, a to je při složitosti průniku tří diagnostických kategorií hodně složité,“ uvedla.
Stejné projevy, jiné důvody
V čem může být problém? Například: Diagram vzbuzuje dojem, že když mají dva lidé stejné příznaky nebo projevy chování, lze nalézt i společnou příčinu. Jenže tak to být nemusí, mechanismus vzniku chování může být úplně odlišný. Poznat to však dokáže jen odborník pomocí poměrně dlouhého a složitého vyšetření, často během více sezení.
Příkladem může být třeba dítě, které se moc nebaví se svými vrstevníky. Nadané dítě to bude dělat proto, že se s nimi nudí. Autistické kvůli tomu, že nerozumí složitým neverbálním signálům, a taky proto, že sociální kontakt ho vyčerpává. U dítěte s ADHD se může stát, že se s ním nebaví ostatní, protože je moc impulzivní a skáče všem do řeči. Navenek se to však vždy může jevit tak, že dítě je samotář. Může se samozřejmě stát, že dítě patří zároveň do dvou nebo všech tří skupin, ale opět, poznat to spolehlivě dokáže jen odborník.
Terapeutka, která si dělala pořádek
- Na rozdíl od mnoha anonymních obrázků a testů na internetu má populární Vennův diagram jasný původ.
- Jeho autorkou je Katy Higgins Lee, americká rodinná a párová terapeutka, která se podle svých slov zaměřuje zejména na neurodivergentní klienty. Tedy například na lidi s ADHD nebo autismem. Diagram vznikl kvůli její potřebě jednoduše si utřídit poznámky z odborné literatury a vlastní praxe.
- Sama o sobě na svém blogu Tending Paths píše jako o člověku, který spadá do všech tří kategorií v tomto diagramu, jehož nejpropracovanější verzi zveřejnila v prosinci 2022. Tehdy k ADHD doplnila například přecitlivělost na kritiku nebo obtíže s pojmenováváním vlastních emocí. Právě tato verze se masově šíří po sítích a všechny další podobné na ni navazují.
- Autorka sama u diagramu uvádí, že nemá sloužit k diagnostice ani k sebeidentifikaci. Na internetu si ho lidé nicméně často sdílejí právě s tímto sdělením: koukni se, jestli taky nemáš ADHD a k tomu ještě něco dalšího.
Kdo odkládá úkoly a kdo má hyperfokus
Diagram nicméně odpovídá současným poznatkům v tom, že se neurovývojové odlišnosti nemusí vyskytovat izolovaně. Není zase tak dávno doba, kdy nebylo formálně možné, aby měl jeden člověk oficiálně diagnostikovaný například autismus i ADHD zároveň. Dnes už se například ví, že 30 až 50 procent lidí na autistickém spektru mívá příznaky ADHD a že čtvrtina lidí s ADHD má autistické rysy.
Převedeno do praxe, třeba problémy s plánováním, odkládáním úkolů a organizací času mívají lidé s ADHD i ti s autismem, stejně jako oběma skupinám může vadit příliš mnoho hluku i světla. A všechny tři skupiny z diagramu mívají schopnost extrémně se ponořit do tématu, které je zajímá - mluví se o takzvaném hyperfokusu.
Dvojí výjimečnost? Ano, ale nemusí to být plus
Specifickou kapitolou je propojení neurovývojových poruch s vysokým nadáním, odborníci pak mluví o takzvané dvojí výjimečnosti. I tady se ale objevuje problém. Diagram někdy posiluje zavádějící dojem, že co člověk s ADHD nebo autista, to extrémně nadaný člověk a vizionář.
Jenže ve skutečnosti jsou se všem třemi kategoriemi spojeny různé praktické životní potíže. Pokud má někdo například vysoké nadání a k tomu ADHD, může se stát, že dokáže své problémy dlouho maskovat a zvládat. Ale taky to, že bude mít hlavu plnou složitých abstraktních konceptů a systémových řešení, ale zároveň nedokáže včas zaplatit účty, vyřídit důležitou úřední záležitost nebo prostě najít klíče od bytu. Jinými slovy, žádná „superschopnost“, ale stav, který může skončit těžkým vyhořením. Protože na pohled sice může dítě i dospělý mít všechno pod kontrolou, ovšem za cenu psychických potíží, jako je chronický stres, úzkosti a pocit, že fungování na úrovni vrstevníků vyžaduje trojnásobné úsilí.
Pokud se někdo v popsaném Vennově diagramu najde, neměl by ho brát jako diagnostickou pomůcku, ale jako začátek cesty pátrání po skutečné diagnóze. Jak to má vypadat v případě ADHD, jsme popsali před několika dny.
