Volili SPD či Motoristy. Teď hodnotí, jak jsou spokojení s plněním slibů

Pár dní před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny se na mítincích reportéři Seznam Zpráv ptali lidí, podle čeho a koho budou volit. Tři z nich hodnotí, jak vnímají tehdejší sliby politiků a nynější realitu.

„Já jsem vám přišel říct, co SPD nabízí pro volby do Sněmovny,“ hřímal z pódia na Karlově náměstí v centru Kolína předseda hnutí Tomio Okamura pár dní před parlamentními volbami.

„Chceme, abyste měli levnější energie, klidně budeme brát plyn z Ruska, chceme levnější potraviny, dostupné bydlení, dostupnou zdravotní péči, zvýšení invalidních i starobních důchodů, vrátíme znovu věk odchodu do důchodu na 65 let, prosazujeme ukončení jakéhokoliv financování Ukrajiny a chceme prosadit revizi povolení k pobytu všech Ukrajinců v Česku,“ vyjmenovával během emotivního projevu.

Okamuru tehdy poslouchal i třiašedesátiletý drážní hasič Vlastimil Novotný. Na sobě měl šusťákovku v barvách české vlajky a s českým dvouocasým lvem na hrudi.

„Budu volit SPD,“ prozradil štábu Seznam Zpráv.

Současně souhlasil s tím, že se v budoucnu rád podělí o své názory na to, jak vnímá sliby Okamury, jehož volil.

Setkáváme se po osmi měsících. Opět na Karlově náměstí v Kolíně. Vlastimil přijíždí na kole. Nemá šusťákovku v národních barvách, ale cyklodres. Skončila mu směna a míří domů. „Spokojený jsem tak na padesát procent,“ sdělí po krátkém váhání. Těší ho, že SPD sedí ve vládě, ale cítí i zklamání.

„Měli sliby, v nichž plno věcí neplní. Není levněji. Z Fialovy drahoty není Babišova levnota. Spíš naopak. Taky není zrušená muniční iniciativa, tanky nebo stíhačky F-35. Proč máme mít útočná letadla, když potřebujeme budovat obranu,“ pokládá řečnickou otázku.

„Představoval jsem si, že ty změny půjdou rychleji, ale asi to nejde,“ krčí rameny. Přesto je k nové vládě shovívavý. Za čtvrt roku vládnutí se toho podle něj moc splnit nedá. Dává jim čas. Realisticky uznává, že SPD je tou menší stranou. Situaci navíc komplikuje dění v zahraničí, tedy těžko očekávat slibované snížení cen. Přesto má jasno - tato vláda mu vyhovuje mnohem víc než ta předešlá.

„Jsem rád, že Macinka utřel neziskovky. Nemáme peníze pro nás, tak nemáme dávat peníze po celém světě. Nelíbí se mi, že tu je tolik Ukrajinců, ale nechci je házet do jednoho pytle,“ záhy dodá, že Ukrajinci jsou lepší než uprchlíci z Afriky.

Když to shrne, je víceméně spokojený. Mezi tři nejoblíbenější politiky řadí Jindřicha Rajchla, Tomia Okamuru a Radima Fialu. Naopak nejneoblíbenější jsou Vít Rakušan, Petr Fiala a Miloš Vystrčil. „Kdyby byly teď volby, tak bych volil stejně,“ hodnotí profesionální hasič pár měsíců po volbách.

Na stejném předvolebním meetingu SPD v Kolíně oslovily Seznam Zprávy i devětapadesátiletou Jaroslavu Zierisovou. Bývalou finanční poradkyni, aktuálně prodavačku v potravinách. Jaroslava přiznala, že volí podle sympatií. A v ten moment se jí nejvíce zamlouvalo hnutí ANO.

„Babiš je mírnější než SPD, která je na mě až moc ostrá a moc přísná vůči migrantům. Líbí se mi Schillerová. Je to odbornice a věřím, že si povede dobře,“ prozradila deset dní před sněmovními volbami. I ona byla ochotna se potkávat s reportéry Seznam Zpráv i v budoucnu a rekapitulovat a reflektovat svou volbu.

Setkání nyní proběhlo u kávy a limonády v sídlištní restauraci na okraji Kolína.

„Tak prvně musím přiznat, že jsem si po našem setkání udělala volební kalkulačku a nakonec jsem volila Motoristy,“ uvádí na úvod. S úsměvem dodává, že sympatie se zkrátka přelily. Volební výsledek jí udělal radost. Motoristé se dostali do Sněmovny. A spokojenost jí prý víceméně vydržela dodnes.

„Jsem ráda, že jsou dokonce ve vládě. Na Macinkovi se mi líbí, že neustoupí, i když na něj někdo naléhá. Když ho srovnám s Babišem, tak na rozdíl od něj hned nevyletí jak čertík z krabičky a nenechá se jen tak rozhodit,“ popisuje, jak na ni ministr zahraničních věcí působí.

Jaroslava souhlasí i se změnami, které Petr Macinka na resortu zatím učinil. Totiž škrty. Hlavně v rozpočtu na pomoc Ukrajincům.

„Člověk neví, kam se ty peníze dostanou. Čteme o různých podvodnících a to mě štve. My jako Česko bychom si měli dát dohromady naše hospodářství a peníze dávat pro nás,“ sděluje svůj postoj. Že Motoristé před volbami v kampani slibovali, že „pohlídají Babiše“ a že budou „nemilosrdní a nekompromisní“ v ekonomických otázkách, zejména co se zadlužování republiky týče?

Na to jen pokrčí rameny.

„Ale jsem trochu zklamaná z Turka. To jeho hajlování nebo nacistické předměty… Když je to jeho koníček, tak se s tím nemá chlubit veřejně. A i ty auta za několik milionů. Nevím, kde na to vzal nebo kdo mu dal peníze,“ zmíní.

Nepřekvapuje tedy, že mezi tři nejoblíbenější politiky řadí Petra Macinku, Tomia Okamuru a Jindřicha Rajchla. Nejmenší sympatie naopak chová k Danuši Nerudové, Tomáši Zdechovskému a Zdeňku Hřibovi. „Kdyby teď byly volby, tak bych jim to dala znovu,“ odpovídá bez váhání devětapadesátiletá prodavačka.

Do třetice třiašedesátiletá úřednice Blanka Fišerová, bývalá zdravotní sestra. Pár dní před volbami se v Chomutově účastnila mítinku hnutí Stačilo!. V kině Svět se tehdy cítila mezi svými.

„Pro mě jako levicového člověka připadá v úvahu jen Stačilo!,“ svěřila se tehdy Seznam Zprávám. „Je potřeba velká změna nastavení. Republika jde jiným směrem, než by měla jít. Na Petrovi Fialovi mi vadí absolutní odloučenost od reality a ukrutná arogance vůči lidem naší země,“ postěžovala si.

O osm měsíců později se potkáváme na lavičce u dětského hřiště na předměstí Chomutova.

„Jako jo, byla jsem zklamaná, že se nedostali,“ pokyvuje hlavou nad volebním výsledkem Stačilo!. „Na druhou stranu jsem ale i ráda, protože ještě větší rozčarování by přišlo, kdyby Stačilo! vládlo s Babišem. On dělá politiku ‚sliby se slibují, blázni se radují‘,“ míní Blanka Fišerová. Přesto v aktuální vládě vnímá víc pozitiv než negativ.

„Snad dotáhnou zákon o veřejnoprávních médiích, aby to neplatili poplatníci. Ideální by bylo, aby si ten, kdo chce ČT, ať si připlatí. Já si radši připlatím za alternativní média,“ popisuje. Také oceňuje „zaříznutí“ pomoci Ukrajině.

„Kdokoliv zazvoní u dveří a bude potřebovat pomoct, já se s ním rozdělím o první a poslední. Odmítám ale, aby stát posílal peníze někam, kde nevidím, že by to mělo účinek. Posílat peníze kamkoliv, kdy nevím, kdo je dostane do ruky, není dobře,“ uvádí. Ráda lidem postiženým válkou prý pošle matrace na spaní, vodu či jídlo, peníze ale nikoliv.

Mezi top politiky překvapivě řadí ty z uskupení SPD. Libora Vondráčka, Tomáše Doležala a Jindřicha Rajchla. Naopak vystát nemůže Petra Fialu, Marka Bendu či Evu Decroix.

„Vzhledem k tomu, že tu není žádná jiná levicová strana, dnes bych volila stejně,“ odpovídá úřednice na stejnou otázku, kterou položily Seznam Zprávy všem třem respondentům.