Obklopen přikyvovači a s touhou po revanši. Pět důvodů, proč se Babiš změnil

Množí se historky od politiků, úředníků nebo byznysmenů, kteří se setkali s premiérem a které končí konstatováním: To je jiný Andrej Babiš než býval. Popisují, že vulgarismy a podezřívání jsou v jeho repertoáru častější než dříve. A že k impulsivní povaze nově přibyla netrpělivost i vztek.

Seznam Zprávy oslovily celou řadu lidí z různých oblastí, kteří se s Andrejem Babišem znají už dlouhé roky s jednoduchým dotazem: Zda, proč a jak se premiér proměnil? Mnozí z oslovených se o tom odmítli veřejně bavit, z vlády odpověděla jen ministryně financí Alena Schillerová - podle ní „šéf“ je pořád stejný.

Otevřenější byli lidé, kteří s Andrejem Babišem spolupracovali už dříve. Z jejich vyprávění vyplývá, že postupná radikalizace předsedy hnutí ANO může mít pět důvodů.

Dvaasedmdesát let zas není tolik, zvlášť v případě Andreje Babiše, který se díky své sebekázni snaží udržovat v kondici pravidelným cvičením a zdravou výživou. Ale přece jen: hnutí ANO založil před 15 lety, před 13 roky se stal poprvé ministrem a před devíti prvně premiérem.

„Pan Babiš je v politice hodně dlouho a únava je i kvůli věku znát,“ míní bývalá eurokomisařka a někdejší místopředsedkyně ANO Věra Jourová, která hnutí opustila v roce 2024 kvůli názorovým neshodám.

Zároveň platí, že funkce předsedy vlády je v české politice tou nejnáročnější. Ať je jím kdokoliv, nemá minutu oddechu, neexistuje volný večer ani víkend. Vláda, strana, koalice, Sněmovna, výjezdy do regionů, summity v Bruselu, zahraniční cesty - a do toho musí být stále on-line s mobilem v ruce.

„Mohu jeho agilitu v daném věku obdivovat, ale únava je znát a projevuje se to na chování, i v jeho blízkém okruhu. Je neurvalejší a hrubší, než býval. Jako politik bude dál chřadnout a bude zranitelnější,“ říká Pavel Telička, jenž byl lídrem kandidátky ANO do evropských voleb v roce 2014.

S tím vším souvisí Babišova nijak neskrývaná posedlost vlastním zdravím a obavou z vážných nemocí. Toho si všimli i lidé z byznysu. Třeba Milan Teplý, majitel největší tuzemské mlékárny Madeta, který se s Babišem potkává na zemědělských a potravinářských akcích.

„Já tomu docela rozumím, jsem ještě o čtyři roky starší. V takovém věku a v takové funkci vás přirozeně limituje zdravotní stav. Proto je Andrej Babiš schopen si někdy měřit třikrát denně tlak i cukr,“ popisuje Teplý, který v 77 letech stále řídí svou jihočeskou firmu z pozice generálního ředitele.

Když Andrej Babiš hnutí ANO zakládal, dokázal do něho přivést inspirativní osobnosti z různých oblastí - třeba lékaře, vysokoškolské profesory nebo úspěšné podnikatele. Ti však postupně odešli, jak se původně liberální hnutí začalo otáčet konzervativním a národoveckým směrem.

„Tím úplně zmizeli korektoři, kteří dokázali brzdit některé jeho nápady a bránit jeho přílišnému experimentování a působili jako regulace jeho názorových výkyvů. Dnes zůstali jenom kývači nebo lidé, kteří jsou na podobné názorové vlně,“ říká politolog Lubomír Kopeček z brněnské Masarykovy univerzity.

Babiše postupně opustili nejen zmínění Věra Jourová a Pavel Telička. Ale například i herec Martin Stropnický, kybernetik Ivan Pilný, právník Robert Pelikán, bývalý rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška či třeba europoslankyně Dita Charanzová.

„My jsme se dříve nijak neostýchali mu říct svůj názor. A on normálně naslouchal. Dneska tam zůstali jen loajální přikyvovači, úplně ovládli prostor. Jsou mu bezvýhradně vděční, protože vědí, že bez něj by si nikdy nevydělali tolik, kolik mají jako ministři a poslanci,“ má jasno bývalý poslanec ANO a lékař Julius Špičák.

Dodává, že takový vývoj považuje za univerzální pravidlo politiky. „Schopní lidé po čase zjistí, že politika pro ně není a raději odejdou. Možná pan Babiš, k němuž zůstávám loajální, z toho také není zrovna nadšený, že mu tam teď převažují chovní nad tažnými a nemá se o koho opřít.“

Kromě politiků se podstatně obměnil i nejbližší tým poradců a marketérů. V obsahu má dnes hlavní slovo nekompromisní vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, jež tlačí národoveckou a konzervativní notu. V útocích na všemožné konkurenty zas Babišův asistent Darek Kysela, jenž premiérovi připravuje pomocí umělé inteligence nejrůznější podklady.

„Kvalita lidí kolem něj se snižuje a dnes nečelí ani minimální oponentuře. Má kolem sebe slabé jedince. Nemáte-li oponenturu, děláte chyby, ztrácíte na jistotě, ale nejistotu maskujete důrazem a rychlými a často špatnými rozhodnutími. Nakonec přestává důvěřovat i blízkému okolí,“ míní Pavel Telička.

Pozorovatelé si všimli, že proměna Andreje Babiše začala už v říjnu 2021. Tehdy ke svému překvapení těsně prohrál sněmovní volby. To je podobné s Donaldem Trumpem - jen Babiš nemluví o podvodech a „ukradených volbách“, ale bere to jako nespravedlnost. Dodnes opakuje, že kdyby nebyl covid a kdyby se proti němu slabí soupeři neformovali do koalice Spolu, tak by vyhrál.

S touto křivdou pak prožil čtyři roky v opozici. Z ní čím dál tvrději útočil na Fialovu vládu a spřádal plány na revanš. „Volební neúspěch chápal hodně úkorně. Nacionalisticky a kulturně se tehdy dost radikalizoval. Vyvrcholilo to rozhodnutím vstoupit k Patriotům pro Evropu,“ připomíná politolog Kopeček moment z června 2024.

Tehdy Babiš vyměnil francouzského prezidenta Macrona, na něhož se dřív hodně odvolával, a nahradil ho přízní k tehdejšímu maďarskému premiérovi Orbánovi. Společně se tak postavili do čela odporu proti bruselskému establishmentu.

Přitvrzení se pak projevilo v ohromné předvolební kampani v roce 2025. Babiš vykreslil Fialovu vládu jako nejhorší v polistopadové historii a málem i na celém světě, po níž zůstala „spálená země“.

Obrat byl vidět i v předvolebním programu - populisticky sliboval výhody pro všechny. Přitom ještě před volbami v roce 20217 básnil o nových technologiích a elektromobilech. A dokonce také o zavedení nového předmětu „kolonizace Marsu“ do škol, aby prý Česko nebylo jen „chudou montovnou“.

Alena Schillerová, ministryně financí a místopředsedkyně hnutí ANO, jakoukoliv proměnu Andreje Babiše popírá. „Právě proto, že ho znám dobře, tak můžu říct, že se nezměnil. Stále je maximálně orientovaný na výsledky, stále chce mít o všem přehled a samozřejmě i splnit to, co řekne,“ uvádí Schillerová, jež po Babišově boku věrně stojí už deset let.

Stejně jako Babišovi chybí někdejší korekce od politiků ANO a od poradců v nejužším týmu, postrádá ji i ve vládě. V letech 2018 až 2021 měl menšinovou vládu společně se sociální demokracií. Ta už byla sice oslabená, ale v zásadních věcech dokázala Babiše brzdit.

Dnes je tomu přesně naopak. SPD a Motoristé, současní koaliční partneři, premiéra vyloženě hecují do dalších kulturních válek a konfliktů. „Překvapuje mě, že Andrej Babiš lépe nepřečetl situaci - možná mu někdo špatně radí - a nechává se vmanévrovat panem Okamurou do situací, v kterých rizika jasně převyšují přínosy,“ říká Věra Jourová.

Přitom ještě před pár lety Babiš i další lídři hnutí ANO vysloveně odmítali vstup do vlády s Okamurovým hnutím kvůli tomu, že požaduje vystoupení z EU.

Tuhle změnu aktuálně nejvíc prožívá český byznys. Jeho předáci se hodně upínali na ministra průmyslu Karla Havlíčka z hnutí ANO a jeho hospodářskou strategii. Po roce ale dávají najevo zklamání, že všechny naslibované věci se nekonají. Málokdo kvůli potížím s vládou je o tom ochoten veřejně promluvit.

„Andrej Babiš za sebou má silnou koalici se 108 poslanci, což mu umožňuje prosazovat své cíle mnohem agresivněji. Mně osobně přijde vyhraněnější a rozhodnější. Jenže je vidět velký rozdíl mezi tématy, na kterých mu záleží z byznysového či osobního hlediska, a těmi, kterým tolik nerozumí nebo je sám nepovažuje za stejně důležitá,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Co má konkrétně na mysli? Argumentuje příkladem, kdy za nižší ceny energií je Babiš připraven bojovat s obrovským nasazením. Ale financování výzkumu, vývoje a inovací nebo rekvalifikacím už nevěnuje srovnatelnou pozornost. Přitom programové prohlášení vlády obsahuje obojí.

Byznys sice oceňuje, že premiér díky své podnikatelské zkušenosti rozumí řadě problémů firem - ale má výhrady. „Celá řada jeho kroků proto může být prospěšná i ostatním podnikatelům. Tato citlivost ale podle mě není stejná ve všech oblastech. Tam, kde na něj dopady osobně nedoléhají, je ochoten prosazovat i velmi tvrdé regulatorní zásahy, které podle mého názoru překračují rozumné meze. Příkladem je přístup k rafinérské dani,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

A posledním, byť možná nejpodstatnějším důvodem Babišovy nervozity, jsou nadnárodní problémy. Premiérem je v opravdu mimořádně těžkých časech, kde téměř chybějí jakékoliv dobré zprávy. Snil o klidném vládnutí a rozdávání, ale teď musí čelit problémům, které se dlouho snažil ve své hlavě vytěsnit.

Kvůli válce rostou výdaje na obranu a bezpečnost. Do toho má Evropa velké ekonomické problémy v řadě tradičních oborů, nejpatrnější a pro Česko nejpodstatnější je krize v automobilovém průmyslu. Následkem nejistot rostou úroky, prudce vyskočily ceny energií a brzy lze očekávat zvýšení cen potravin.

„My nevládneme v dobrých časech, jak nám předhazují. Jsme v krizi. Všechny ty války v kombinaci s dekarbonizačním procesem v Evropě a vším, co je s ním spojeno, jsou doslova a do písmene smrtící koktejl,“ bije na poplach ministr Karel Havlíček.

U Babiše se to projevuje frustrací z toho, že věci nejdou tak, jak si představoval. A do toho sílí pocit nepochopení a nedocenění. Podle lidí z jeho okolí premiér těžce snáší kritiku, že to nezvládá. A když vidí, že lidé z „druhého tábora“ ho nejenže nevolí, ale jak ho vyloženě nesnáší, směřuje ho to jen k další radikalizaci.

„Mám pocit, že kombinace tohoto tlaku, kdy oponenti do Babiše šijí, co jim síly stačí a složité ekonomické i bezpečnostní situace působí na premiéra velmi nepříznivě,“ domnívá se sociolog Jan Herzmann. „Podkopává to jeho důvěru k politickým partnerům a občas ho přivede k výrokům, kterých pak možná lituje. Výbušnou povahu měl, co já ho pamatuji. S některými problémy státních financí si možná momentálně neví rady, to mu na klidu nepřidá.“

Bývalá eurokomisařka Věra Jourová na závěr nabízí jednoduché měřítko, jak poznat, jestli má Andrej Babiš stále energii a někdejší predátorské instinkty: „Uvidíme, jak uplatní svou tradiční metodu: úspěch je vždy můj, zatímco nositele neúspěchu jasně označím a nechám je v tom. Pokud tohle neudělá, bude zřejmé, že už nemá dost sil.“