Článek
Energetické trhy věří, že se může situace na Blízkém východě do jednoho či dvou měsíců uklidnit. Ceny energií energetických surovin dovážených z tohoto regionu reagovaly na diplomatické snahy stran konfliktu o dohodou. Cena ropy klesla pod 100 dolarů za barel, uklidňuje se i cena plynu. Přestože se plyn na nizozemském virtuálním uzlu TTF s dodávkou v následujícím měsíci ještě v březnu pohyboval nad 60 eury, nyní stojí mezi 40 a 45 eury za megawatthodinu (MWh).
„Vypadá nadějně, když dvě strany, které se do sebe pustily, usednou k jednacímu stolu. Plyn stál přes 60 eur, teď stojí kolem 45 eur za MWh. Na to, jak jsou vydrancované zásobníky, je to odpovídající cena,“ komentuje vývoj Jiří Gavor, analytik konzultační společnosti ENA.
Tato cena je sice vyšší než předválečných zhruba 30 eur za MWh, ale stále je hluboko pod úrovněmi z doby energetické krize v roce 2022, kdy se MWh obchodovala i za více než 300 eur. Taková situace ale podle Gavora nyní nehrozí.
„Obchodně vidím víc důvodů, proč by se strany měly dohodnout. Nemalujeme a nepřipravujeme scénáře na to, že by ve druhé polovině roku měla přijít nějaká katastrofa,“ popisuje zástupce ředitele dodavatele energií Yello Viktor Procházka.
Obchodníci se shodují na tom, že budoucí vývoj na velkoobchodním trhu a jeho následný dopad na ceny pro koncové zákazníky záleží na tom, jak dlouho konflikt a omezení dodávek přes zablokovaný průliv potrvají.
Přes Hormuzský průliv putovala téměř čtvrtina produkce katarského LNG.
Hormuzský průliv je klíčovou tepnou pro vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z Kataru a Spojených arabských emirátů. Délka uzavření úžiny rozhodne o tom, kam ceny plynu mohou vystoupat a kdy se mohou uklidnit.
Inženýrsko-poradenská společnost EGU počítá při dvou- až tříměsíčním výpadku dodávek, že se průměrná cena pro rok 2026 bude držet přibližně na 41 eurech za MWh a k normálu by se měla vrátit v roce 2027.
Pokud by však blokáda trvala do podzimu, průměrná cena roku 2026 by vzrostla na 57 eur za MWh a pod hranici 40 eur za MWh by se trh vrátil až v roce 2028. K pesimistickému scénáři by pak mohlo dojít v případě, že by blokáda přetrvávala ještě v první polovině příštího roku. Cena by se tak mohla pohybovat kolem 78 eur za MWh, ale mohla by krátkodobě dosahovat i špiček nad 100 eury.
Jakákoli varianta vývoje konfliktu indikuje komplikace spojené s letošním vtláčením plynu do zásobníků. „Pokud se zásoby nedostanou ani na 80 procent naplněnosti ke konci listopadu, bude se cenový pokles realizovat v roce 2027 pomaleji a také další topná sezona může čelit podobnému problému. Vtláčení se totiž nevyplácí, pokud je na trhu vyšší cena plynu v letní sezoně než v následující zimní sezoně,“ popisuje Michal Kocůrek, projektový ředitel EGU.
Kolik zaplatí odběratelé
„Za předpokladu, že ceny na velkoobchodních trzích nevyletí vzhůru o desítky eur za megawatthodinu, bude dopad na nákupní ceny zemního plynu minimální – v řádu desetikorun za MWh. Platí to ale pouze u dodavatelů, kteří zajišťují zemní plyn konzervativně dopřednými nákupy,“ popisuje marketingový ředitel dodavatele energií Centropol Jiří Matoušek.
Někteří dodavatelé do svých ceníků nárůst na velkoobchodním trhu nepromítli a zatím se k tomu nechystají. „Zjednodušeně řešeno, aktuální dopad dle probíhajícího vývoje může u nákupně zodpovědných dodavatelů představovat růst kolem stokoruny na megawatthodinu u průměrné nákupní ceny, někde méně, někde více,“ říká Matoušek.
I kdyby se konflikt protáhl do druhé poloviny roku, podle Matouška se odrazí v cenících dodavatelů k začátku roku 2027 minimálně. Odběratelé, kterým v průběhu příštího roku skončí fixace, to už pocítí.
„Těmto spotřebitelům konflikt na Blízkém východě nesníží koncové ceny oproti cenám, které měly fixované. A v roce 2027 bude opět výhodné uzavírat dvouleté fixace z důvodu nižší ceny zemního plynu se spotřebou v roce 2028,“ říká Matoušek.
Energie pro své zákazníky na letošní rok mají zavedení dodavatelé často zajištěny a s předstihem mají nakoupeno i na část příštího roku.
„Očekávám, že nějaký mírný nárůst cen se odehraje všude, nezůstane to jen u jednorázového drobného navýšení, které se odehrálo nedávno. Na druhou stranu příští rok už se začne nakupovat víc na rok 2028 a 2029 a zatím na těchto trzích nevidíme žádný pesimismus,“ popisuje Procházka.
Problémy s dodávkami blízkovýchodního LNG by se mohly přelít i za horizont skončení války. Útoky totiž poškodily zařízení na produkci LNG v Kataru a zprovoznění může trvat tři až pět let. Podle Gavora je tento odhad přehnaný a oprava se může dokončit dřív.
Za dvě vyřazené katarské linky se už našla náhrada. „Během konfliktu naběhly tři nové zkapalňovací linky v USA. Nová kapacita by mohla nahradit katarský výpadek,“ říká Gavor.
V průběhu roku 2026 se podle něj předpokládá nárůst exportní kapacity LNG ve světě a v roce 2027 to bude pokračovat. „Samotný katarský výpadek nebude tak fatální, pokud neporoste poptávka,“ uvedl Gavor.
Otázkou je, jak se bude dařit plnit české a evropské plynové zásobníky. Nyní jsou poloprázdné a touto dobou většinou začíná vtláčení plynu na příští sezonu.
