Hantavirus? Připraveny jsou triáž, izolace a podtlakové pokoje

Slunečné odpoledne narušuje studený vítr, který víří bílé chmýří topolů. Primář kliniky infekčních nemocí Pavel Kosina a jeho kolegyně Lenka Hobzová, hlavní hygienička královéhradecké nemocnice, stojí před budovou urgentního příjmu a přibližují redaktorce Seznam Zpráv kroky, které si stanovili pro příjem člověka s podezřením na nákazu hantavirem. „Máme tu vnitřně nastavený postup. Všichni by měli vědět, co mají dělat,“ potvrzuje hygienička.

S hantavirem jsou v nemocnicích na několika místech po celém světě hospitalizováni pacienti, kteří se jím nakazili na výletní lodi plující z Jižní Ameriky. V Česku mezitím rezonuje přijetí amerického lékaře, který byl v kontaktu s pacientem nakaženým ebolou, a jeho izolace ve Fakultní nemocnici Bulovka. Redakce Seznam Zpráv se vydala do Fakultní nemocnice Hradec Králové (FNHK), aby zjistila, jak by se tam lékaři postarali o člověka nakaženého hantavirem.

Na střechu naproti vchodu urgentního příjmu přistává helikoptéra, lidé proudí dovnitř i ven. Někteří v nemocničních šatech, jiní oblečení civilně. Nakažený pacient může do nemocnice dorazit po svých. Dopravit ho ale může také sanitka, ve vážných případech i vrtulník. Když dorazí pěšky, setká se na příjmu s triážní sestrou, která se ho doptá na jeho anamnézu. V souvislosti s hantavirem zdůrazňuje Kosina jednu z otázek: „Teď jsme se dohodli, že se sestra bude cíleně ptát, jestli se pacient v posledních šesti týdnech nevyskytoval v Jižní Americe.“

Primář infekční kliniky odběhl ze služby v modrém nemocničním stejnokroji. Jeho kolegyně má na sobě bílé zdravotnické šaty a na krku zaměstnaneckou kartičku na visačce se zvířecími tlapkami. Na dotazy nejprve odpovídají obezřetně, oba se shodují na tom, že riziko nákazy či jejího přenosu je u nás velmi nízké. Hantaviry podle jejich slov nejsou v kategorii vysoce nebezpečných nákaz.

Po dotazech sestra konzultuje stav pacienta s lékařem na urgentním příjmu. „Ten zavolá na infekci, řekne tři epidemiologické údaje, pacient dostane respirátor a pošlou ho k nám na infekční oddělení. Tam se s ním bude pracovat jako s potenciálně rizikovým pacientem. Až když se po vyhodnocení řekne, že není nakažený, tak se uvolní všechna hygienická opatření,“ popisuje Kosina.

V některých případech se pacient může dostat na infekční kliniku rovnou, aniž by procházel přes urgentní příjem, třeba kdyby ho dovezla sanitka. „Sanita vždycky v tomhle případě volá na infekční kliniku kontaktnímu lékaři,“ vysvětluje hygienička Hobzová. „Oba první kontaktní body v nemocnici, emergency (urgentní příjem) a naše pracoviště, jsou poučeny. Nastavil se algoritmus získávání informací s důrazem na cestovatele a možnost zavlečení, byť ta pravděpodobnost je velmi, velmi nízká,“ upřesňuje primář infekčního oddělení. Lékař kliniky poté rozhodne, kde pacienta přijmou.

V ambulanci kliniky infekčních nemocí tedy lékaři vyšetří i pacienta, který k nim přijde přes zastávku na urgentním příjmu, i toho, který k nim dorazí přímo. Infekční s pohotovostí propojuje i linka autobusu. Lékaři zde zjistí epidemiologickou anamnézu, doptají se, zda pacient v nedávné době cestoval do zahraničí, aby věděli, jestli mají případ řešit jako hantavirus. „Infektolog a epidemiolog jsou v tom procesu klíčoví, aby se to vyhodnotilo správně,“ popisuje Hobzová. Ve spolupráci infekčního oddělení a urgentního příjmu se poté rozhoduje o reálném umístění pacienta.

To se odvíjí i od závažnosti jeho příznaků. Důležité je dodržování stanovených hygienických pravidel pro zdravotníky i pacienty. „Všechna ta oddělení jsou nastavena tak, aby už v úvodu personál používal odpovídající ochranné pomůcky,“ uvádí Kosina. Těmi jsou konkrétně respirátor s označením FFP3, dále při bližším kontaktu i rukavice, plášť, zástěra či čepice. „Případně i štít a brýle, podle toho, co se s tím člověkem dál děje. Tyto pomůcky používáme i u jiných infekcí, není to pro nás nic zvláštního,“ upřesňuje hlavní hygienička.

Pacienty, u kterých by lékaři měli podezření na nákazu, by umístili do pokojů s podtlakem. Do jednoho z nich nechali odborníci z FNHK redakci nahlédnout. Už při cestě chodbou k posuvným dveřím jednotky intenzivní péče vůni vývaru z nemocničního bufetu střídá sterilní nemocniční zápach. Primář čipem otevře dveře a ještě než projde na oddělení, umyje si ruce dezinfekcí z dávkovače na zdi.

Po průchodu do prostor JIP aroma zvukově doprovází ještě pípání zdravotnických přístrojů. „Umístění nakaženého je dané tím, jaký režim potřebuje. Takového pacienta bychom měli v režimu podobně jako tuberkulózu, to znamená infekcí přenosných vzduchem. Na to máme vyčleněné pokoje na infekční klinice a metabolické JIPce, kde jsou pokoje v podtlaku,“ popisuje hygienička, zatímco ukazuje na prázdné lůžko na pokoji JIP.

Ve vedlejší místnosti zatím sestřička chystá vybavení pro pacienta, který leží o dveře dál. „Ten podtlak má funkci, že viry, bakterie nebo mikroby, které jsou na pokoji, v něm zůstávají a nejdou ven,“ doplňuje.

U hantavirové infekce, kterou přenášejí hlodavci, se léčí hlavně příznaky zpočátku podobné chřipce. Lékaři tedy podávají zejména léky na bolest a snížení horečky. „S čistým svědomím můžeme říct, že se o toho člověka postaráme, jak maximálně budeme umět a moct s prostředky, které v tuto chvíli máme,“ tvrdí Hobzová. Nemocnice má připravený postup i pro těžší případy, které by do vyšší míry zasáhly ledviny nebo plíce pacienta. „Vztahují se na ně obecné principy intenzivní péče, akorát s důrazem na zvýšenou hygienu,“ vysvětluje primář.

Kapacita lůžek pro podobný typ nákazy je podle nemocnice v současné době dostatečná, konkrétní počet uvést nechce. „Jsme schopni i nějaká další uvolnit a každému pacientovi s hantavirem poskytnout odpovídající izolační pokoj,“ upřesňuje Kosina.

I při přesunu a manipulaci s nakaženým používá personál ochranné vybavení. To má nemocnice standardně k dispozici. „Nemuseli jsme dělat objednávku na nějaké neobvyklé ochranné pomůcky. Tohle jsou ty běžné, které máme na každém oddělení,“ říká Hobzová. Jsou dostupné jak personálu, tak pacientovi. „Kdyby se převážel třeba na rentgen nebo na magnetickou rezonanci, tak ho samozřejmě taky vybavíme ochranou dýchacích cest, jak to děláme u těch ostatních infekcí.“

Péči o potenciálního pacienta s hantavirem popisuje i primářka infekčního oddělení Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová. „Pokud by test onemocnění potvrdil, vzali bychom pacienta do izolace, byl by umístěn do místnosti se samostatnou toaletou. K nakaženému by mohl jen poučený personál,“ uvádí a doplňuje: „Pokud má nakažený těžší průběh, podává se mu takzvaná příznaková léčba. Je podle potřeby umístěn na standardní nebo intenzivní péči, kde se zdravotníci starají o jeho krevní oběh a ledviny a v případě krvácivých projevů jsou mu podávány léky na jejich zmírnění.“

Zdravotníci z FNHK zároveň přiznávají, že se může stát, že zdravotníci nebudou zejména při prvním kontaktu s nakaženým ideálně chráněni.

„Teoreticky by mohlo dojít k tomu, že personál nebude dostatečně vybavený. Třeba když člověk přijde po vlastní ose a bude vypadat normálně,“ líčí Hobzová. „Na druhou stranu ale triážová pracovnice nebo sestřička na infekci, která u okýnka rozděluje pacienty, se po krátkém řízeném rozhovoru už oblékne,“ doplňuje.

Kdyby přece jen k rizikovému kontaktu došlo, bude nemocnice ohledně dalšího postupu konzultovat krajskou hygienickou stanici.

Znovu ale hygienička apeluje na to, že hantavirus není považován za vysoce nebezpečnou nákazu, na rozdíl třeba od eboly. O té se u nás v současnosti také hodně mluví, zejména v souvislosti s hospitalizací amerického lékaře ve Fakultní nemocnici Bulovka. V takovém případě jsou bezpečnostní opatření na jiné, vyšší úrovni.

V zahraničí se objevují případy, kdy jsou pacienti s podezřením na nákazu po hospitalizaci posláni do domácí izolace. Takový postup odborníci z FNHK nepředpokládají, jen přiznávají, že pacient bude i po propuštění nějaký čas v rekonvalescenci. Pro okolí už ale riziko dál nepředstavuje. „Izolační režim nemá vzhledem k vymizení infekciozity,“ upřesňuje primář.

A co si vzít jako přínos z covidové pandemie? Podle odborníků z FNHK určitě automatizované používání ochranných pomůcek, zejména ústenek, a častější dezinfikování rukou u personálu i pacientů. „Lidi už o tom ani tolik nemusejí přemýšlet,“ přiznává Hobzová.

FNHK chystá nový pavilon pro Kliniku infekčních nemocí, ten stávající už podle mluvčího nemocnice Jiřího Vaňka nevyhovuje současným požadavkům. Jeho stavba začne už letos, dokončení se plánuje na druhou polovinu roku 2028. Investice přesáhne miliardu.