Článek
Na jedné straně čtyři zástupci Ministerstva zemědělství a jemu podřízených úřadů, na straně druhé zdánlivě osamocená hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. Tak vypadala atmosféra na srpnovém jednání senátního výboru pro zdravotnictví, který se zabýval kontaminací kojenecké výživy a selháním systému ochrany zdraví dětí.
Barbora Macková se zde poprvé setkala s rodinami, jejichž děti i několik měsíců pily kontaminovanou výživu určenou pro nemocné kojence. Rodiče popisovali zdravotní potíže dětí a marně žádali hygieniky o testy mléka, které výrobce stahoval z trhu kvůli riziku výskytu toxinu cereulid. Vzorky se nakonec rozhodla poslat do belgické laboratoře až redakce Seznam Zpráv. Tři ze čtyř testovaných balení obsahovala takové množství toxinu, že devítinásobně překračovalo současná bezpečnostní doporučení pro kojence.
Macková se před senátory hájila, že pokud se systém ochrany veřejného zdraví neposílí, kauzy, jako je ta s kojeneckým mlékem, se budou opakovat a řešit „ad hoc“.
Deník N navíc nedávno upozornil, že Barbora Macková a její dva náměstci loni obdrželi na odměnách 1,5 milionu korun, a to navzdory tomu, že Státní zdravotní ústav v témže roce hospodařil se ztrátou 33 milionů korun. Vedení ústavu přitom vyhlásilo úsporná opatření, v jejichž důsledku mají řadoví zaměstnanci přijít například o stravenky.
Jaké to pro vás bylo potkat se poprvé s rodinami dětí, které pily kojenecké mléko s toxinem?
Vnímám to jako závažnou věc a určitě to nezpochybňuju. Sama jsem matka dvou dětí a měla jsem štěstí, že jsem nepotřebovala používat náhražky mléka. Ale rozumím jim a považuji celou situaci za závažnou.
Zároveň, když dojde na debatu o konkrétních akcích, které by stát měl podniknout, aby se podobná série pochybení neopakovala, tak říkáte, že vás omezuje nedostatek finančních prostředků.
Krajské hygienické stanice mají na letošní rok o třicet pět procent nižší rozpočet na provoz a vnímáte jistě diskuze o financování Státního zdravotního ústavu. Nám opravdu odchází odborníci, máme 10 procent zaměstnanců pod hranicí zaručené mzdy. Můžeme udělat legislativní kroky, ale pokud nedojde k posílení celého systému ochrany veřejného zdraví, může se stát, že je nebude mít kdo dělat.
Takže celá aféra s kojeneckým mlékem se podle vás může znovu zopakovat?
Ano, pokud nedojde k posílení ochrany veřejného zdraví, nedojde ke stabilizaci personálu, posílení některých agend. Byla tu řeč například o možnostech laboratorních vyšetření. A na to nemáme peníze. Takže pokud s těmi kroky, které je nutné udělat, nepřijde finanční podpora, bude velice těžké je realizovat.
Nechala byste otestovat kojenecká mléka od rodin, kdybyste na to měla peníze?
Nemohu hodnotit zpětně, ale velmi pravděpodobně ano. Protože by byly laboratorní kapacity na to, aby mohly být laboratorní testy provedeny ve větším rozsahu, než byly.
Proč tedy do dnešního dne dotčeným rodinám neřeknete, že byla chyba, že stát ta mléka od rodin netestoval?
Myslím si, že moje sebereflexe byla dostatečná. Vnímám, že zásadní chyba byla v komunikaci.
Pojďme ještě zůstat u těch testů, které jste odmítla udělat…
Kdybych měla laboratorní kapacity v gesci Ministerstva zdravotnictví, a nebo bylo možné posílit ty v gesci Ministerstva zemědělství, tak bychom reagovali jinak.
Víte o tom, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce říká, že testy nemohla provést sama od sebe, že byste k tomu museli dát pokyn vy, tedy hygiena, a to jste neudělali. Jinak by ty testy udělali?
To nevím. Mě se na to nikdo neptal. Možná to šlo přes krajské hygienické stanice.
Nezdá se vám, že celá komunikace nadále vázne?
Vím. Ale tak pojďme se snažit ji nastavit lépe.
Ochrana veřejného zdraví dětí se tedy podle vás nemůže zlepšit, protože na ni nemáme peníze?
Já bych ráda na ni peníze měla.
Mluvíte o nedostatku peněz a nemožnosti provést změny, avšak podle Deníku N jste sobě a náměstkům vyplatila odměny v celkové výši přibližně 1,5 milionu korun. Můžete se k tomu vyjádřit?
Za celý rok 2025 mi byla vyplacena mimořádná odměna v hrubé výši 588 400 korun. O mé odměně rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví jako orgán, který mi určuje plat. Nešlo o odměnu, kterou bych si sama přiznala. Dvěma náměstkům byly za stejné období vyplaceny mimořádné odměny v hrubé výši 435 120 a 440 000 korun. O těchto odměnách jsem rozhodla jako ředitelka Státního zdravotního ústavu a za toto rozhodnutí nesu odpovědnost.
Je pravda, že ústav nemá prostředky na mzdy nebo krátí zaměstnancům stravenkový paušál?
Informace o prostředcích pouze do konce října vycházela z jednoho z pracovních scénářů vývoje likvidity. Upozorňovala na riziko, které by nastalo bez dodatečného financování a přijetí úsporných opatření. Nešlo o oznámení, že zaměstnancům nebudou vyplaceny mzdy.
Je pravda, že SZÚ v rámci ozdravných opatření dočasně snížil příspěvek na stravování do konce roku 2026. Nejde o krácení mzdy. Úsporná opatření se netýkají pouze příspěvku na stravování, zahrnují také provozní výdaje, nákupy, smluvní vztahy, investice, neobsazená pracovní místa, nenárokové složky platu a další zaměstnanecké benefity. Prioritou je zachovat financování mezd, provoz laboratoří, plnění zákonných povinností a nezastupitelné odborné činnosti ústavu.
S jakou ztrátou hospodaří Státní zdravotní ústav?
Posledním uzavřeným účetním obdobím je rok 2025, který SZÚ zakončil ztrátou 33,54 milionu korun. Vedení ústavu finanční situaci od jara 2026 urgentně řeší s Ministerstvem zdravotnictví. Příčinou dlouhodobě nepříznivého hospodaření je zejména nesoulad mezi náklady na odborné činnosti, které SZÚ zajišťuje pro stát, a jejich financováním.
