Bitcoinová obžaloba: Advokát psal, že jsou problémy. A Blažkův náměstek jednal

Jak mohlo ministerstvo spravedlnosti v éře ministra Pavla Blažka z ODS přijmout miliardový dar, ačkoli - podle obžaloby - šlo o kryptoměnu původem z černých obchodů?

Řadu dosud neznámých vysvětlení k tomu dává státní zástupkyně Lucie Slámová na 420 stranách obžaloby, kterou vypracovala ke kauze známé jako Případ bitcoin.

Obžaloba, kterou mohly Seznam Zprávy prostudovat, popisuje kromě jiného kooperaci mezi dárci a příjemci daru pocházejícího podle žalobců z peněz vydělaných často prodejem drog na darknetových tržištích.

Například v novém světle žalobkyně zachycuje, že loni v březnu podepsal obžalovaný programátor Tomáš Jiřikovský s ministerstvem spravedlnosti smlouvu o darování 468 bitcoinů za zhruba 960 milionů korun, ale ještě předtím se s advokátem, rovněž obžalovaným Kárimem Titzem, pokusili směnit ve směnárně desítky až stovky bitcoinů vlastních.

Při tom, jak zachytila obžaloba, se však objevily první komplikace.

A žalobkyně zmiňuje, jak Kárim Titz kvůli tomu poslal náměstkovi ministra spravedlnosti Radomíru Daňhelovi 18. března 2025 e-mail, že ve směnárně může být problém a že převod může zablokovat Finančně analytický úřad, tedy státní instituce zasahující proti penězům nezákonného či pochybného původu.

„Radomír Daňhel reagoval tím, že si urychleně domluvil schůzku s Michaelou Hladkou, zástupkyní ředitele Finančně analytického úřadu, na které aktivně zjišťoval, jak by tento úřad postupoval v případě zachycení předmětných bitcoinů v systému opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,“ popsala obžaloba aktivní přístup Blažkova náměstka.

Schůzka mezi Radomírem Daňhelem a Finančně analytickým úřadem se uskutečnila 25. března. Daňhelův advokát Radek Šmerda nyní uvedl, že jeho klient nešel na Finančně analytický úřad někomu „umetat cestu“, ale řešit aukce, které ministerstvo spravedlnosti na prodej bitcoinů darovaných od Jiřikovského připravilo.

„Předmětem jednání tak bylo, zda není ze strany Finančně analytického úřadu spatřován nějaký důvod, pro který by aukce neměly být provedeny, aby se předešlo případným následným komplikacím či problémům, a to i zrušením již vyhlášených aukcí a pozastavením připravovaných,“ tvrdí Daňhelův advokát. „Ze strany pana ředitele Finančně analytického úřadu bylo na jednání sděleno, že se jedná o prodej majetku státu, u kterého problém nevidí,“ doplnil.

Žalobkyně však v obžalobě ze zjištění policie vyvozuje, že schůzku náměstka Daňhela na Finančně analytickém úřadu inicioval Kárim Titz a že „jejím cílem bylo ovlivnit jeho pracovníky, aby připravovaný obchod umožnili“.

„Rovněž je zřejmé, že Titz byl obratem a podrobně o jednání ze strany Daňhela informován,“ píše obžaloba.

Radomír Daňhel na schůzce oznámil, že s Finančně analytickým úřadem bude případ řešit směnárník Martin Stránský, který s Titzem a Jiřikovským už několik dní řešil už zmíněnou směnu jejich bitcoinů.

Časová osa – jak to šlo s bitcoinovým darem:

Směnárník Stránský pak minulý týden v Hospodářských novinách popisoval, že měli poměrně rychle jasno - analýza prý trvala 12 minut -, že nemohou s Jiřikovským a jeho bitcoiny obchodovat. „Po nich už bylo jasné, že s tímto klientem obchodovat nemůžeme,“ prohlásil v Hospodářských novinách Stránský.

Časová osa z obžaloby však ukazuje, že směnárník vyjednával s Titzem a Jiřikovským dva týdny, než pak 28. března podala směnárna kvůli Jiřikovského bitcoinům trestní oznámení a transakci zablokovala.

Martin Stránský teď Seznam Zprávám delší vyjednávání vysvětlil tím, že neměl k dispozici adresu Jiřikovského bitcoinové peněženky. „Dlouho jsme se bavili jen obecně. Neměl jsem adresu,“ uvedl Stránský.

Když jeho kolega Petr Jančík prostřednictvím systému Chainalysis adresu prověřil, poslal podle obžaloby směnárníkovi Stránskému SMS zprávu, že „ten člověk, co posílal ty adresy, je tvůrce podobných tržišť na darknetu, dle všeho zpronevěřil bitcoiny“.

Žalobkyně Slámová však také v obžalobě popsala, že směnárník Stránský nevyjednával jen o původu kryptoměny, ale že po Jiřikovského advokátovi požadoval 17. března vyšší marži než obvykle - kvůli množství práce a reputačnímu riziku, které jsou se směnou spojeny.

„Titz v reakci nabízí 4,5 procenta, pokud bude obchod uzavřen do 14 dnů. Stránský výslovně uvádí, že vyžaduje exkluzivitu, protože musí za spoustou lidí a vyžádat si souhlas s tímto obchodem, přičemž ‚není možné‘ abych tam za vás byl orodovat já a pak někdo další,“ popsala státní zástupkyně.

Ještě doplnila, že „orodováním“ je nejspíše míněno jednání Stránského právě na Finančně analytickém úřadu. Dotaz redakce, proč chtěl za Titze a Jiřikovského orodovat a u koho, nyní směnárník odmítl. „Nic takového jsem nedělal,“ uvedl.

Martin Stránský podle obžaloby vypověděl, že poprvé se s Jiřikovským a jeho advokátem Titzem setkal loni na začátku března. Oslovil ho předtím znalec Jiří Berger, který byl u otevíraní Jiřikovského peněženky.

Berger se podle výpovědi Stránského ptal, zda může zajistit směnu většího množství bitcoinů. Zhruba dvě hodiny poté už Berger - Stránský - Titz - Jiřikovský seděli v kavárně v pražském Zličíně. Stránský podle svých slov tehdy uvedl, že bitcoiny smění, pokud budou splněny všechny zákonné podmínky.

Obžaloba obšírněji rozebírá i roli zmiňovaného znalce Bergera.

„Prostřednictvím Jiřího Bergera se podařilo obnovit přístup do notebooku a po zadání příslušných přístupových údajů Tomáš Jiřikovský opětovně získal přístup k peněžence darknetového tržiště Nucleus Market, o níž věděl, že obsahuje kryptoměnu bitcoin,“ popsala státní zástupkyně.

Jiřikovský pak, jak uvedla státní zástupkyně, 6. března v Břeclavi a v Brně od 13:25 hodin do 16:12 hodin uskutečnil dvanáct převodů 1092 bitcoinů v hodnotě 2,293 miliardy. O den později pak znalec Berger převedl 468 bitcoinů (darovaných Jiřikovským) do zapůjčené peněženky ministerstva spravedlnosti.

„Lze shrnout, že z výpovědi Bergera vyplývá, že notebook značky MacBook Pro od Tomáše Jiřikovského nepřevzal zapečetěný, přestože tento postup sám jako znalec písemně navrhl,“ upozornila v obžalobě státní zástupkyně.

„Nadto byla část bitcoinů převedena Tomášem Jiřikovským z jiné peněženky, aniž by tato byla řádně zachycena v notářském zápise a aniž by současně byl odpovídajícím způsobem pověřen původ těchto prostředků,“ doplnila.

Znalce Bergera si pozvala policie k výslechu hned dvakrát. Prvně jen přečetl připravené prohlášení, v němž popsal, jak probíhal převod bitcoinů na ministerstvo spravedlnosti. Podruhé už ale odmítl vypovídat. Proč? „Využil svého práva nevypovídat, neboť by si tím mohl způsobit nebezpečí trestního stíhání,“ uvádí se v obžalobě.

Nyní znalec Jiří Berger neodpověděl ani na dotazy Seznam Zpráv k obžalobě.

„Na vaše novinářské spekulace neodpovím, jelikož jediným cílem je, aby zapadly do vámi předem připraveného příběhu s bulvárním titulkem. Pokud byste to myslel seriózně, tak byste část otázek nepoložil a část formuloval jinak,“ napsal Berger.