Advokátovi přišly miliony v kryptu. Rodina Jiřikovského mluvila o miliardě

Jednou mluví rodina obžalovaného programátora Tomáše Jiřikovského o miliardě, podruhé o stovkách milionů. A nakonec sám Jiřikovský v jednom z odposlouchávaných hovorů říká, že po něm chce jeho advokát Kárim Titz přes čtyřicet milionů.

Obžaloba podaná ve velkém bitcoinovém případu, kvůli němuž padl ministr spravedlnosti Pavel Blažek, přináší řadu dosud nových podrobností o vztahu mezi Jiřikovským a Titzem. Avšak přesnou odpověď, kolik měl právník slíbeno a kolik nakonec dostal za to, že Jiřikovskému pomůže s bitcoiny vydělanými na darknetových tržištích, nedává.

Žalobkyně v dokumentu, který má 420 stran, obsáhle cituje z odposlechnutých hovorů, které vedl Tomáš Jiřikovský s nejbližším příbuzenstvem. Peníze za služby advokáta Titze se v nich řeší často a opakovaně, částky se však rozcházejí a není zřejmé, zda míří skutečně do kapsy advokáta.

Zmínka o penězích zazní například v debatě mezi Jiřikovského sestrou a matkou, která měla strach, jestli právník od zastupování jejího syna neodstoupí.

„Jani, že pan doktor necukne?“ ptá se.

„Maminko, za miliardu?“ uklidňuje ji v hovoru z loňského srpna dcera.

„Nemože, že?“ ujišťuje se matka.

„Mami, za miliardu neexistuje, dostal třetinu, takto by to neudělal nikdo,“ zaznamenala obžaloba okamžitou repliku.

Podle obžaloby, do které mohly Seznam Zprávy nahlédnout, zosnoval advokát Kárim Titz plán, jak zlegalizovat Jiřikovskému kryptoměnu vydělanou podle policie v nelegálních obchodech, mimo jiné s drogami. Součástí strategie bylo, že klient Jiřikovský daruje státu bitcoiny, a když je ministerstvo spravedlnosti přijme, vyvolá to dojem, že z trestné činnosti nepocházejí.

Ministerstvu tak programátor daroval bitcoiny za zhruba 960 milionů korun, ve smlouvě se mluví o třiceti procentech. Jak chtěl naložit se zbylými dvěma třetinami, tedy přibližně dvěma miliardami korun, ale dodnes není zcela jasné. Titz chtěl podle dalšího odposlechu odměnu minimálně v desítkách milionů.

„On z těch dvou miliard chce ze zákona tabulkově peníze, no a v tuhle chvíli to dělá přes čtyřicet milionů,“ říká Jiřikovský na další tajně pořízené nahrávce hovoru s blízkými.

Jindy mluvil Tomáš Jiřikovský se svým bratrem o investici za sto milionů korun. Nechtělo se mu do ní - argumentoval opět miliardou, o kterou přišel. A doktor? Tak i dříve mluvil o Titzovi. „Kdyby mě doktor neodrbal o tu miliardu a zůstala mně miliarda, jako dvě miliardy, tak řeknu jo,“ zní doslovný přepis Jiřikovského.

Které z čísel z odposlechů - zda miliarda, nebo 40 milionů - je blíže skutečnosti, se Seznam Zprávy od Kárima Titze nedozvěděly. On ani jeho advokát v bitcoinové kauze Lukáš Trojan od minulého týdne na dotazy Seznam Zpráv nereagují. Neberou mobilní telefony a neodpovídají na otázky, které jim redakce opakovaně zaslala písemně.

Státní zástupkyně však v obžalobě dokládá, že Titz přijal loni od března do dubna od Jiřikovského do své kryptoměnové peněženky nejméně 40 bitcoinů a 477 etherů.

Obžaloba uvádí, že advokát Titz získal trestnou činností 82,7 milionu. Část peněz se podle zjištění policie pokusil investovat tak, aby ztížil dohledání jejich původu.

Titz měl totiž podle obžaloby i jasný plán, jak s nabytou kryptoměnou naloží. „Vědom si původu těchto prostředků z trestné činnosti se rozhodl jejich část investovat do investičního fondu No Free Lunch Fund Limited se sídlem na Gibraltaru,“ píše se v obžalobě.

Fond si však kryptoměnu prověřil a označil ji jako „Critical risk“, tedy nejvyšší mírou rizikovosti. Dohledal totiž, že kryptoměna pochází z darknetového Nucleus Marketu.

Obžaloba dále zdokumentovala, že když to napoprvé nevyšlo, směnil Titz bitcoiny na jinou kryptoměnu, konkrétně ethereum. A to v několika fázích. „Došlo k dalšímu vrstvení transakční struktury, přerušení přímé návaznosti těchto prostředků na jejich původní zdroj a podstatnému ztížení jejich zpětné dohledatelnosti,“ popsala v obžalobě státní zástupkyně Lucie Slámová.

Částečně to zabralo. „Tyto adresy byly při následné AML kontrole hodnoceny příznivěji, a to se závěrem Medium Risk,“ uvedla žalobkyně.

Podle ní tak Titz dělal sofistikované a promyšlené kroky, aby zastřel původ kryptoměn. „Byl přinejmenším srozuměn, že představují výnos z trestné činnosti související s provozem darknetového tržiště Nucleus Market, jehož administrátorem byl Tomáš Jiřikovský, na němž docházelo především k nelegálním obchodům,“ popsala dále státní zástupkyně.

Vyšetřovatelé navíc také v obžalobě uvádějí, že si na začátku tohoto roku Titz pořídil za tři miliony korun nový vůz Mercedes-AMG Maybach SL 680, který poté převedl na svoji ženu. A na její účet pak poslal i 3 187 981 korun.

Stejně jako Jiřikovskému a jeho rodině však i Kárimu Titzovi policie část majetku zajistila. Šlo o dvě nemovitosti, více než 1,19 milionu korun, které měl na dvou bankovních účtech, a také 8,9 bitcoinu.

Tyto bitcoiny byly podle státní zástupkyně zajištěny jako výnos z trestné činnosti. Advokát Titz proti tomu podal stížnost. U olomouckého vrchního soudu ale neuspěl.

Při výslechu na policii Titz uvedl, že s trestním stíháním nesouhlasí, cítí se nevinen. Zároveň prohlásil, že část obvinění se dotýká právních služeb, které Jiřikovskému poskytoval. A že z toho důvodu je vázán mlčenlivostí.

Jeho manželka pak letos na jaře reportérce Seznam Zpráv řekla, že se její muž s novináři bavit nebude. „On se s novináři nechce bavit, protože nemá dobrou zkušenost. Protože novináři ve smyslu novinářské zkratky v podstatě neustále lžou. A realita nebo pravda jsou úplně jiný vesmír než to, co se prezentuje v médiích,“ prohlásila.