Článek
Zhruba uprostřed vyšetřovací zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropského centra pro prevenci nemocí (ECDC) stojí věta, která mění dosavadní pohled na globální aféru s kontaminovaným kojeneckým mlékem. Evropské úřady v ní konstatují, že kontaminace kyseliny arachidonové (ARA), přidávané do kojenecké výživy, sahá až do předloňského podzimu.
„Kontaminace byla datována zpětně do října 2024 a přetrvávala po celý rok 2025, přičemž nejvyšší koncentrace byla zaznamenána v dodávkách v červenci 2025,“ uvádí vyšetřovací zpráva evropských úřadů, které ji zveřejnily na svých stránkách už koncem února.
Jestliže kontaminace přetrvávala více než rok, znovu se vrací otázky, na které dosud úřady ani výrobci nedali veřejnosti jasnou odpověď: Jak moc bylo kontaminované mléko, které malé děti mohly pít celé měsíce? Přestože výrobci zpětně analyzovali desítky šarží kontaminované suroviny, konkrétní koncentrace cereulidu nejsou zveřejněné. I když řada laboratorních protokolů se nachází v evropském výstražnému systému pro potraviny (RASFF).
Aféra s kontaminovaným mlékem přitom zasáhla celý svět. Stovky tisíc balení kojenecké výživy stažených v 99 zemích světa. Desítky hlášených zdravotních problémů u dětí, několik hospitalizací, vyšetřování v několika zemích. Takový je ve zkratce rozsah krize, kterou odstartovala kontaminace kyseliny arachidonové (ARA) toxinem cereulidem. Ten může podle odborníků vyvolat zvracení a průjmy, při vyšších dávkách může hrozit i poškození jater a ledvin.
Přestože Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) odhadl riziko pro kojence jako mírné a střední, vědci nevědí, jaké následky může mít dlouhodobá konzumace byť i nízkých dávek toxinu na zdraví kojenců. Seznam Zprávám to potvrdil i Evropský úřad pro bezpečnost potravin.
Kontaminovaný olej dostalo osm výrobců
„Mnoho rodin, jejichž dítě bylo nemocné nebo konzumovalo kontaminované mléko, zůstává znepokojeno otázkou dlouhodobých účinků toxinu,“ píše se v nedávno zveřejněné francouzské vyšetřovací zprávě, kterou cituje deník Le Monde.
Tamní parlamentní komise vyslechla za zavřenými dveřmi 70 lidí – úředníků, zástupců výrobců, lékařů i postižených rodin, aby podrobně zmapovala rozsah aféry v zemi a navrhla legislativní změny. Zpráva poukazuje na pochybení výrobců i úřadů a popisuje znepokojení rodičů, kteří nevěděli, na koho se obrátit.
Evropské úřady míru kontaminace stahovaných šarží nezveřejnily. Jednotliví výrobci jsou ve zprávě označeni kódem, nejsou zde uvedené žádné hodnoty naměřeného toxinu v ARA oleji ani v konkrétních šaržích mléka. Ze zprávy vyplývá, že „švýcarský producent B“ zpětně analyzoval všechny dodávky ARA oleje přijaté od čínského výrobce od dubna 2023 do října 2025 – celkem 65 šarží.
Podle vyšetřovací zprávy obdrželo kontaminovaný ARA olej nejméně osm potravinářských společností, které následně zahájily stahování svých produktů. Většina z nich získala kontaminovaný ARA olej prostřednictvím různých dodavatelů napojených na stejného čínského výrobce.
Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) bylo cílem zveřejněné zprávy poskytnout rychlé posouzení události, nikoli zveřejňovat analytické výsledky.
„Zpráva se zaměřila na časový průběh a vývoj kontaminace, což jsou klíčové prvky potřebné pro podporu rozhodování v oblasti řízení rizik. Analytické výsledky byly získány v rámci vnitrostátních šetření a sdíleny prostřednictvím systému RASFF,“ napsala Seznam Zprávám evropská EFSA. Úřad zároveň dodal, že není vlastníkem údajů o případné kontaminaci a nemůže rozhodovat o tom, zda data zveřejnit.
Obchodní tajemství
Podle českých úředníků nemá tato aféra svým rozsahem obdoby. „Je to jedna z největších kauz za poslední dobu v oblasti bezpečnosti potravin, která se v Evropě udála. Kontaminace kojeneckých mlék je zcela výjimečná věc,“ upozorňuje Jitka Götzová, ředitelka odboru bezpečnosti potravin na ministerstvu zemědělství.
Výrobci podle ní stahovali celkem sedm tisíc šarží po celém světě. V Česku jich bylo přibližně šedesát. Do země přivezli výrobci zhruba 650 tisíc balení kojeneckého mléka, které úřady později označily za nebezpečné. Jak Seznam Zprávám potvrdila Státní veterinární správa, některé šarže byly na trhu od ledna 2025, tedy až rok. Kolik stačily vypít české děti, úřady nevědí. Staženo však nakonec bylo pouze 132 tisíc balení mléka.
Úřady nepátraly po míře kontaminace stahovaných šarží v Česku. Státní zemědělská a potravinářská inspekce se soustředila na mléka, která zůstala na trhu. Redakce Seznam Zpráv se proto rozhodla zjistit, jaké koncentrace cereulidu obsahovalo mléko, které pily české děti několik měsíců.
Od dvou rodin získala čtyři neotevřená balení výživy určené pro zvláštní lékařské účely a nechala je analyzovat v belgické federální laboratoři Sciensano. Výsledky ukázaly přítomnost cereulidu ve všech čtyřech vzorcích. Ve třech přitom byly koncentrace tak vysoké, že devítinásobně překračovaly současná bezpečnostní doporučení pro kojence.
Výsledný laboratorní protokol, který redakce od Belgičanů získala, nahrála tuzemská potravinářská inspekce do evropského systému rychlého varování pro potraviny RASFF k dalšímu došetření v místě, kde se mléko vyrobilo – v tomto případě ve Švýcarsku.
„Ještě vyšší hodnoty toxinů“
V systému, který slouží členským státům k rychlé výměně informací o nebezpečných potravinách, je tímto způsobem nahráno více laboratorních analýz. Velká část systému je však neveřejná. Data do něj vkládají i výrobci a informace tak podléhají obchodnímu tajemství.
Redakce požádala o zveřejnění hodnot z evropského systému RASFF Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci i ministerstvo zemědělství. Oba úřady odmítly.
„Informace o laboratorních nálezech jsou uvedeny v neveřejné části systému RASFF a jsou určeny výhradně pro příslušné dozorové orgány,“ uvedla Jitka Götzová z ministerstva zemědělství. Potvrdila však, že výsledek laboratorní analýzy zajištěné redakcí Seznam Zprávy není nejvyšší naměřenou hodnotou v systému RASFF.
Také vědci z belgické federální laboratoře přinesli zajímavý vhled, když popsali, že polovina testovaných vzorků na začátku aféry byla pozitivní na cereulid. Laboratoř přitom testovala 900 vzorků od výrobců, úřadů i rodin.
Hromadí se nebezpečný jed v těle? Vědci nemají jasno
Rozsah celé aféry lze podle odborníků zpětně těžko zmapovat, protože příznaky intoxikace mohou být podobné jako u běžné střevní virózy: zvracení, průjem a bolest břicha.
Nicméně, jak před nedávnem v rozhovoru pro Seznam Zprávy upozornil epidemiolog Roman Prymula, toxin se může v těle kumulovat. Experimentální studie rakouských, německých a amerických vědců na prasatech naznačují, že při opakované expozici se cereulid může hromadit v některých tkáních. Zda ke stejné kumulaci dochází i u lidí, zatím není prokázáno.
„Výsledky chronické studie naznačují bioakumulaci cereulidu v určitých tkáních a orgánech, jako jsou ledviny, játra, svaly a tuková tkáň. Kromě jeho detekce v různých tkáních a orgánech naše studie také prokázala, že cereulid je schopen procházet hematoencefalickou bariérou, což může částečně vysvětlovat účinky na mozku hlášené v případech intoxikace u lidí,“ píší vědci ve studii.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin pro Seznam Zprávy připustil, že takzvanou akutní referenční dávku, která stanovuje ještě bezpečnou hladinu toxinu pro kojence, nenavrhl pro posuzování možných účinků opakované nebo dlouhodobé expozice. Pouze té akutní - po dobu 24 hodin. „Pokud budou k dispozici nové údaje o opakované expozici nebo kumulaci, mohly by být na žádost Evropské komise zváženy v budoucí vědecké práci,“ připustila EFSA.
Evropské úřady požádaly členské státy, aby sdílely informace o vlastních vyšetřováních s cílem identifikovat možnou souvislost mezi staženými šaržemi kojenecké výživy a případy gastrointestinálního onemocnění u dětí a bylo tak možné posoudit dopad události na veřejné zdraví.
Česká republika eviduje 25 hlášených případů zdravotních komplikací po požití kontaminovaných šarží. Mezi potvrzené případy byl zařazen zatím pouze jeden z nich – a to na základě laboratorních testů, které poskytla redakce Seznam Zpráv. Celkem pak po světě bylo hlášeno do února 144 podezřelých a potvrzených případů onemocnění.
Nutno dodat, že většina států měla omezené možnosti, jak prokázat příčinnou souvislost. Jedinou laboratoří v Evropě, která dokáže detekovat cereulid v biologických vzorcích, je zmiňovaná belgická Sciensano. Některé státy přitom nemají ani laboratoře na detekci toxinu v mléce.
Příčinnou souvislost se tak nepodařilo prokázat zatím v žádné zemi, přestože v Belgii byl u osmi dětí, které pily stahované šarže, prokázán cereulid ve stolici. U pěti z nich byl nalezen toxin i z testů kojeneckého mléka.
Rakousko: Matky posílaly otevřená mléka k testování
Členské státy nemají povinnost uchovávat vzorky stahovaných výrobků a ani nemají povinnost je testovat. Přesto jsou země, kde úřady aktivně zjišťovaly, co přesně děti pily.
„Nemohu s jistotou říci, že jsme analyzovali všechny stažené šarže, ale velkou část z nich ano. Většina výsledků testů ale nepřekračovala bezpečnostní doporučení,“ řekl Seznam Zprávám vysoce postavený expert na veřejné zdraví z rakouského ministerstva zdravotnictví, který si nepřál zveřejnit své jméno. „Výrobky nám posílali rodiče. Matky nám například zasílaly otevřená balení Aptamilu s tím, že jejich dítě výrobek konzumovalo a onemocnělo. Mléka už sice nebyla v obchodech, ale lidé je měli doma. Takže jsme získávali vzorky i tímto způsobem,“ dodal odborník z Rakouska.
Na stránkách rakouského úřadu pro bezpečnost potravin AGES se tak objevila začátkem února informace, že u stahovaného mléka Aptamil byla zjištěna taková koncentrace cereulidu , že „několikanásobně překračuje akutní referenční dávku“ stanovenou Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.
Redakce požádala o sdělení naměřených hodnot rakouské ministerstvo zdravotnictví, do vydání článku však informace neobdržela.
„I v Rakousku jsme měli nemocné děti, velmi znepokojené rodiče a rodiče, kteří byli naštvaní. Je třeba říci, že výrobky obsahující malé množství cereulidu byly na evropském trhu zřejmě ještě předtím, než jsme si tento problém uvědomili. Byly na trhu také předtím, než si to uvědomila samotná společnost Nestlé. Taková je prostě realita,“ dodal expert na veřejné zdraví.
Chyba, která odhalila celosvětovou aféru?
Rakousko sehrálo na začátku aféry zásadní roli. Když společnost Nestlé v listopadu 2025 zjistila přítomnost cereulidu ve vzorcích kojeneckého mléka, předpokládala, že jde o problém omezený na její nizozemský výrobní závod. Tomu odpovídala i první hlášení v evropském systému rychlého varování RASFF. Situace se změnila v polovině prosince. Chorvatsko tehdy do systému nahlásilo problém také u kojeneckého mléka společnosti Danone.
Tato informace, kterou potvrdil Seznam Zprávám zdroj z rakouského ministerstva zdravotnictví a potvrdila ji i společnost Danone, dosud nebyla známá.
Danone dnes tvrdí, že šlo v podstatě o omyl Chorvatů, kteří událost do systému nahráli. „Tato událost nesouvisela s pozdějším procesem stahování výrobků zahájeným společností Danone. Oznámení bylo vyvoláno původně nesprávnými výsledky testů,“ uvedla mluvčí společnost Danone Dominika Preška.
Jenže zmínka o dalším výrobci ve výstražném systému vzbudila v Rakousku pochybnosti. Úředníci v polovině prosince okamžitě odebrali deset vzorků mléka od dvou výrobců – Nestlé a Danone.
„U dvou mlék společnosti Nestlé, které byly vyrobené v Německu, byly prokázány nízké hladiny cereulidu. Okamžitě jsme o tom informovali výrobce. Tím se celá věc dala do pohybu. Do té doby jsme si všichni mysleli, že se kontaminace týká pouze nizozemské továrny. Následně začaly odebírat vzorky i další země a také samotné společnosti Nestlé a Danone a situace se začala rychle vyvíjet,“ říká expert z rakouského ministerstva zdravotnictví.
„Tiché stažení“ v Rakousku
Nestlé začalo stahovat produkty z rakouského trhu už během loňských vánočních svátků, aniž by varovalo veřejnost. Dokládá to zpráva rakouského úřadu pro bezpečnost potravin AGES a potvrzuje to i odborník z rakouského ministerstva zdravotnictví. Šlo o mléka BEBA a Alfamino – čili značky, které se stahovaly i v Česku, ale až o čtrnáct dní později (pro připomenutí: právě stahované šarže mléka Alfamino určené pro nemocné děti nechala redakce otestovat a prokázala v nich hodnoty, které devítinásobně překračují bezpečnostní doporučení).
„První analyzované šarže obsahovaly tak nízké koncentrace cereulidu, že ve skutečnosti nepředstavovaly zdravotní riziko pro kojence. Pokud je koncentrace tak nízká, postupujeme standardním způsobem – výrobky se stáhnou z trhu, ale veřejnost se zvlášť neinformuje. To je to, čemu říkáme tiché stahování. Nikdo tehdy netušil, že jde o mnohem větší evropský incident související s olejem ARA,“ vysvětlil tiché stažení rakouský odborník.
Česká pobočka společnosti Nestlé nechtěla dřívější stahování v Rakousku komentovat. Odkázala pouze na sérii dřívějších vyjádření společnosti: „Nestlé byla první společností, která problém identifikovala a zareagovala, a to týdny před ostatními výrobci, v souvislosti s tím, co se stalo problémem celého odvětví. Jednali jsme rychle a zodpovědně, abychom upřednostnili zdraví a pohodu kojenců. Během celého procesu stahování produktů z trhu se společnost Nestlé zavázala informovat rodiče, pečovatele a veřejnost a poskytovat jasné a transparentní informace a podporu.“
Francouzská zpráva: pochybení výrobců i úřadů
„Jak mohlo dojít k tomu, že potravina určená zranitelné skupině obyvatel byla masivně a dlouhodobě kontaminována? Proč naše varovné mechanismy nebyly spuštěny dříve?“ citoval deník Le Monde francouzskou poslankyni Mathilde Hignetovou při představování závěrů tamní parlamentní komise.
Francouzská „blesková“ mise trvala dva měsíce a cílem bylo prozkoumat aféru v zemi, poučit se z chyb a přijmout legislativní změny. Francouzi složili podrobnou časovou osu incidentu a upozorňují na několik klíčových momentů aféry. Potvrzují mimo jiné, že Nestlé zjistilo cereulid ve vzorcích už na konci listopadu a nejprve provedlo vlastní analýzu. „Chronologie ukazuje, že provozovatelé přistoupili ke stažení produktů až ve chvíli, kdy si byli na základě analýz jistí kontaminací toxinem v hodnotách překračujících meze, jejichž vědecká validita byla křehká z důvodu absence studií zaměřených na populaci kojenců,“ píše se ve zprávě.
Francouzští poslanci se proto ptají: Neměly být staženy okamžitě všechny šarže obsahující olej od čínského dodavatele, namísto jejich postupného stahování až na základě analýz? Připomínají přitom zásadu předběžné opatrnosti, která se prolíná evropskou legislativou a lze se na ní odvolat tehdy, „když jsou vědecké informace neúplné, neprůkazné nebo nejisté a když existují indicie naznačující, že možné účinky na (…) lidské zdraví (…) by mohly být nebezpečné“.
Zpráva také popisuje špatnou komunikaci obou zainteresovaných úřadů – generálního ředitelství pro potraviny a pro zdraví. Zmiňuje i pozdní reakci úřadů a popisuje „banálnost“ prvotních informací, že jde pouze o preventivní stažení ze strany výrobců.
Na závěr poslanečtí zpravodajové formulují čtrnáct doporučení: mezi jinými také posílit nezávislé kontroly kojenecké výživy, zpřísnit povinnost výrobců neprodleně informovat úřady o zjištěných problémech a zavést přísnějších sankce za nedodržení. Zpravodajové zdůrazňují nutnost rutině kontrolovat nové kontaminanty v dětské výživě. „Regulační rámec pro kojenecké výživy by se měl více přiblížit pravidlům platným pro léčivé přípravky,“ cituje pak deník Le Monde poslance Michela Lauzzana.
Česko legislativní změny nechystá
Seznam Zprávy celou aféru sledují několik měsíců. Popsaly, jak české ministerstvo zdravotnictví varovalo před nebezpečnými mléky až 30.ledna, několik týdnů po prvním varováním v systému RASFF. Že lékaři dostali informace až po dvou a půl měsících, někde vůbec. Redakce rovněž nechala otestovat stahované šarže mléka, protože úřady je odmítly analyzovat.Oba resorty, kterých se aféra týká – ministerstva zdravotnictví a zemědělství – žádné legislativní změny v nejbližší době nechystají, jak zjistily Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství trvá na tom, že aféra neodhalila v Česku žádnou slabinu. Ministerstvo zdravotnictví vidí vinu hlavně na straně výrobců a v interním auditu odhalilo pouze komunikační nedostatky.
Poslankyně a lékařka Eva Šrámková (Piráti) mezitím interpeluje ministry zdravotnictví a zemědělství a vyzývá úřady k debatě a legislativním změnám. „Když zvedám to téma ve Sněmovně, slyším často jen, ať už to neřeším, ať nešířím paniku,“ říká Šrámková.
„Místo aktivních kroků mi ministerstvo zdravotnictví napsalo, že změny plánuje nejdříve v roce 2028. Ministerstvo zemědělství zase říká, že se nic špatně nestalo, přestože tu většina skladů s kojeneckým mlékem nebyla ohlášená,“ popisuje Šrámková a míní, že přednost dostávají zdravotnické reformy a na „menší“ témata se zapomíná. „A to by nemělo. Mluvíme tu přece o výživě pro kojence a malé děti.“
Evropská komise už podnikla několik kroků. Stanovila například akutní referenční dávku, podle které začaly úřady v členských státech posuzovat bezpečnost výrobků. Organizovala setkání států s výrobci a doporučila například i testovací metodu na detekci cereulidu.
„Hodnoty, které úřad pro bezpečnost potravin EFSA na konci ledna vydal, mají v tuto chvíli pouze podobu doporučení. Celá tato situace ale ukázala potřebu jednat s členskými státy, zda by se tyto limity neměly stát součástí legislativy, tedy zda by měly být závazné,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí komise Eva Hrnčířová. Evropská komise rovněž připravuje návrh zákona, který by zavedl dodatečné kontroly na přítomnost cereulidu v kojenecké výživě.
