Článek
Během srpna zmařily tajné služby několik útoků v Německu a jeden žhářský útok na továrnu na drony na Slovensku. „Vyšetřování sice není u konce, ale tento pokus přesně zapadá do celkového rámce ruských sabotážních aktivit, které se v Evropě stále více a více objevují. A začínám se obávat, že se budou objevovat ještě častěji,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Paďourek, bezpečnostní expert a bývalý vysoký představitel české zahraniční rozvědky, který působil na českých zastupitelských úřadech v Moskvě, v Kyjevě a ve Washingtonu.
Počet odhalených sabotážních útoků v Evropě, koordinovaných z Ruska, od druhé poloviny loňského roku opět roste. Vyplývá to z nové zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2025. V Česku se loni podle BIS nepodařilo u žádného incidentu spolehlivě potvrdit, že by šlo o útok řízený z Ruska.
Dá se předpokládat, že nedávný zmařený výbuch továrny na Slovensku byla další sabotážní akce řízená Rusy?
Vyšetřování není u konce a verzí může být více, i přesto tento pokus přesně zapadá do celkového rámce ruských sabotážních aktivit, které se v Evropě stále více a více objevují. A začínám se obávat, že se budou objevovat ještě častěji. Tyto útoky mají několik vrstev. Tou první je většinou útok na infrastrukturu, která pomáhá Ukrajině, což se v tomto případě naplňuje, protože šlo o továrnu na drony, které se vyvážely i na Ukrajinu, jestli se nemýlím. Ale ta druhá, horší vrstva, má za cíl způsobit paniku, chaos a postupně prohloubit nedůvěru občanů ve stát, že je schopen zajistit jejich bezpečnost.
Ruských sabotážních útoků znovu podle BIS přibývá. Jak hodnotíte situaci teď?
Nárůst je patrný. Je to i nárůst o pokusy sabotážních nebo teroristických útoků, které mají daleko větší dopad než jen vyhoření nějakého skladu. Mám na mysli drony s výbušninami, které se našly nedávno na německých letištích. Tady vidíte, že je Rusko bez skrupulí schopno použít jakoukoli metodu ke splnění těchto cílů, které jsme si popsali. Je jim úplně jedno, jakou způsobí škodu. Představte si, že by dron explodoval například v době přistání letadla a to neřízeně spadlo do obydlené oblasti. Riziko je tam latentně opravdu velmi vysoké a tyto útoky jsou velmi nebezpečné.
Jak se mění metody Rusů, kteří plánují tyto útoky?
Je třeba si připomenout, že ruské zpravodajské služby už před časem oprášily sabotážní doktrínu KGB, která byla vypracovaná v 70. a 80. letech, tehdy i za velmi aktivního přispění Hlavní správy československé Státní bezpečnosti a východoněmecké Stasi. Ta připravovala sérii sabotáží v případě válečného konfliktu mezi Západem a Východem. Ta doktrína byla vypracovaná, ale nikdy nebyla realizovaná v praxi, jen zůstala na papíře. Putin ji oprášil, trošku zmodernizoval a zcela evidentně už ji realizuje v praxi, protože těch případů sabotážních útoků v Evropě je opravdu celá řada.
Jak ji Putin zmodernizoval?
Ruské zpravodajské služby se docela poučily a přešly do metod 21. století. To znamená, že stále více a více začínají používat to, o čem píše i zpráva BIS - rekrutují nejrůznější agenty na jedno použití přes různé účty na Telegramu. Většinou jde o sociálně slabé nebo ideologicky vyšinuté jedince, kteří jsou schopni za určitý obnos spáchat takovýhle strašný čin.
Plánované útoky v poslední době
Terčem útoku na Slovensku se měl nedávno stát závod společnosti Skyeton, kterou založil ukrajinský podnikatel Oleksandr Stepura.
Policisté při zásahu zajistili kromě jiného větší množství zápalné směsi. Stíhají čtyři cizince, dva zadrželi na Slovensku, jednoho v Německu a později slovenská policie oznámila zadržení čtvrté osoby. Kdo měl akci koordinovat, zatím nebylo zveřejněné.
Začátkem srpna byly na letišti Lipsko-Halle odhaleny postupně drony s výbušninou. Jeden byl umístěn v areálu letiště poblíž ukrajinských nákladních Antonovů. Nálož nevybuchla. Další výbušnina se našla na letišti v Hannoveru na letadle, které přiletělo z Lipska-Halle.
Německá média s odvoláním na bezpečnostní zdroje uvádějí podezření na zapojení ruských zpravodajských služeb. Německá vláda ale Rusko dosud oficiálně neoznačila za pachatele. Moskva zapojení odmítá.
Jak přesně vypadá takový nábor?
Existuje nějaký inzerát na práci, který vědomě cílí na lidi, kteří nemají peníze, mají dluhy nebo jsou ideově nakloněni Rusku. Řídící důstojník, který sedí klidně někde v Rusku a vůbec nic neriskuje, zahájí komunikaci a nabídne mu nějakou práci, zpočátku úplně nevinnou. Pošle například jen fotografie nějakého střeženého objektu. Postupně směřuje dál a dál, až to vyústí k tomu, že se tímto způsobem připraví teroristický útok. Odměna se pak vyplácí přes bitcoiny, takže se samozřejmě těžko dohledává.
Na druhou stranu se ve světových médiích objevují informace, že ruská GRU začíná používat nové mladé důstojníky, kteří mohou už působit na území Evropy a mohou oslovovat určité skupiny obyvatel, například z řad migrantů. Je tu obrovská ruská emigrace, ukrajinská, ale i další. A tito lidé mohou za úplatu připravovat a školit další na to, že budou schopni v určitý okamžik spáchat sabotážní nebo teroristický čin, který by mohl být svým rozsahem a kvantitou větší a způsobit opravdu vážný chaos. Já to vidím jako opravdu zásadní problém.
V nové zprávě BIS se také píše, že Rusové řídí sabotážní útoky podle toho, jak se aktuálně vyvíjí situace na bojišti na Ukrajině nebo mezinárodní politická situace. Zvyšují tedy Rusové v tuto chvíli tlak na Evropu?
Ano, souhlasím, že tyto útoky kopírují celkovou situaci. Evropské státy docela zásadním způsobem stále dodávají Ukrajině munici a další materiál. Rusové samozřejmě chtějí do společnosti vnést takový narativ, aby veřejnost začala tlačit na evropské vlády, aby se Ukrajině přestalo pomáhat. Je pravdou, že nebýt podpory, Ukrajina by to s největší pravděpodobností už vojensky nezvládala. Takže sabotážní útoky mají za cíl nejenom ničit infrastrukturu, která vojenský materiál dodává, ale zároveň způsobit ve společnosti chaos a paniku a tlak na vlády, aby přestaly s touto pomocí.
Vyplatí se Rusům rekrutovat sociálně slabší agenty na jedno použití, kteří nemusí být schopni útok provést a jsou zpravodajskou službou snáze odhalitelní?
Vyplatí, a víte proč? Protože se takový zmařený útok dostane do médií, začne se o tom mluvit a už samotná skutečnost, že se chystal sabotážní nebo teroristický útok, na společnost působí. Logicky si řeknete: Nepodařilo se to tady, co když se to podaří jindy a jinde? Rusové navíc výběrem sociálně slabších jedinců nic neriskují. Jsou to lidé, kteří často vůbec neví, že pracují ve prospěch Ruska. Není to tak, že by řekli: Tady je GRU - Petrohrad, máme pro vás práci. Je to velmi anonymní. Rusům je úplně jedno, jestli agenty na jedno použití evropské bezpečnostní složky zatknou a odsoudí. V tom změnili svou metodu.
Víme už, kdo stál za teroristickým útokem na jaře v Pardubicích?
Myslím, že vyšetřování ještě stále probíhá. Domnívám se ale, že za tímhle činem stojí něco jiného, úplně bych ho nezařadil do linie ruských sabotážních útoků. Šlo zřejmě o terorismus extremistických skupin.
Víte, kolik subjektů na území Česka by mohlo být potenciálně ohroženo ruským sabotážním útokem?
To si vůbec netroufám odhadnout.
Je podle vás dostatečná reakce vlád i NATO na tyto rostoucí sabotáže na území Evropy?
Všichni si uvědomují, že to je problém, který může narůstat. A to, že čas od času slyšíme, že se podařilo nějaký útok odrazit, pro mě znamená, že bezpečnostní složky, české, ale i evropské, pracují na plné obrátky. V tomto oboru musí existovat velmi těsná mezinárodní spolupráce, výměna informací, protože ty hrozby jsou přeshraniční, nikdy se netýkají jen jednoho státu. Bezpečnostní orgány, nejenom zpravodajské služby, ale i policejní a další, pracují opravdu naplno.
Neměla by se ale zásadně proměnit ochrana těchto objektů?
O tom se vede velká diskuze, jestli soukromý majitel továrny má žádat od státu ochranu. Když jsem pracoval na ministerstvu vnitra, tak jsme se zabývali ochranou měkkých cílů po útoku na Filozofické fakultě UK. A vždy jsme zdůrazňovali, že každý měkký cíl je odlišný a každý vyžaduje speciální přístup kvůli místu, architektuře a dalším okolnostem. Z tohoto hlediska by majitelé těchto provozů měli věnovat pozornost, prostředky a zajistit si bezpečnostní plán a nevykašlat se na to. Protože, jak říkám, frekvence určitě bude narůstat. Stát může pomoci metodikou, konzultací konkrétního případu. Ale ochránit všechny tyto cíle v celé republice, to je nemyslitelné.
Jan Paďourek je český bezpečnostní expert. Od roku 1993 do roku 2018 působil jako zpravodajský důstojník, v letech 2014-2018 ve funkci náměstka ředitele civilní rozvědky. Působil na českých zastupitelských úřadech v Moskvě, v Kyjevě a ve Washingtonu D.C. Do prosince loňského roku působil jako vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání Ministerstva vnitra.
