Článek
Na výletní lodi MV Hondius plující Atlantikem z Argentiny se rozšířila jinak vzácná nákaza hantavirem. Na palubě je zatím osm nakažených, tři lidé onemocnění podlehli.
Nebezpečná nemoc dýchacích cest se přenáší trusem hlodavců a člověk může onemocnět po vdechnutí viru. Nemoc se nejdříve projevuje jako obyčejná chřipka, může mít však fatální následky. „Mohou přijít krvácivé horečky i selhání ledvin,“ popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy příznaky těžkého průběhu primářka Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová.
Nákaza s vysokou smrtností podle ní však v Česku téměř nehrozí. Přesto není vyloučené, že by se do tuzemska mohla dostat nákaza z výletní lodi. „Pokud by test onemocnění potvrdil, vzali bychom pacienta do izolace, byl by umístěn do místnosti se samostatnou toaletou. K nakaženému by mohl jen poučený personál,“ vysvětluje Roháčová.
Co je hantavirus a jak se přenáší?
Je to virus z poměrně široké skupiny. Vyskytuje se přirozeně u hlodavců, kteří jej vylučují exkrementy nebo močí, čímž se dostává do prostředí. Z těchto zdrojů se člověk může nakazit, onemocnění se dostává do těla vzdušnou cestou.
Podle dostupných zdrojů se u lidí virus doposud vyskytoval výjimečně, mezilidský přenos byl považován za téměř nemožný. Jak je tedy možné, že jím onemocnělo několik lidí na výletní lodi?
Podle prvních názorů se na plavidle mohl vyskytovat nějaký zdroj, tedy myšovití hlodavci, od kterých se lidé nakazili. Nicméně teď to vypadá spíš tak, že na loď nastoupil člověk nakažený agresivní formou viru, od kterého se nákaza začala šířit. Původ onemocnění však zatím není úplně jasný a bude předmětem dalšího zkoumání.
Krvácivé horečky a vysoká smrtnost
Jak tedy dochází k přenosu z člověka na člověka?
Přenáší se pravděpodobně vzdušnou cestou, tedy kapénkami, jinou variantu si nedokážu představit. Posádka lodi je uzavřená komunita, lidé jsou spolu v úzkém kontaktu, stravují se dohromady, často se jedná o manželské páry. Přenos je tedy podobný jako nákaza od hlodavců, kdy člověk virus taktéž vdechne.
Má nákaza hantavirem specifické příznaky? Jak se projevuje?
Počáteční příznaky jsou nespecifické, připomínají jiná virová onemocnění, například chřipku. Nakažený může trpět na bolesti kloubů a hlavy či mít zvýšenou teplotu. Onemocnění je rozpoznatelné až při závažnějším průběhu, kdy člověku brání jíst a pít. Nákazu pak mohou provázet krvácivé horečky, hrozí selhání ledvin a ty nejvážnější případy končí smrtí.
Jsou úmrtí po nákaze častá? Které skupiny lidí jsou nejvíce ohrožené?
Smrtnost je relativně vysoká, může dosáhnout deseti až 40 procent. Ohrožuje osoby, které jsou již nějak oslabené, mají například onemocnění ledvin, srdce nebo plic. Potenciálně je však hantavirus nebezpečný pro všechny, nedá se odhadnout, kdo onemocní lehčí nebo těžší formou. K tomuto onemocnění nemáme dostatek dat, kvůli výskytu na lodi se mu nyní bude jistě věnovat větší pozornost.
Jde nákazu hantavirem léčit?
Ne, nemáme žádný lék, který bychom pacientovi podali, abychom zabránili dalšímu šíření viru v těle. Viry obecně nejdou zahubit, můžete pouze zastavit jejich množení. Pokud má nakažený těžší průběh, podává se mu takzvaná příznaková léčba. Je podle potřeby umístěn na standardní nebo intenzivní péči, kde se zdravotníci starají o jeho krevní oběh a ledviny a v případě krvácivých projevů jsou mu podávány léky na jejich zmírnění.
Musí mít speciální režim také lidé, kteří přišli s nakaženým do kontaktu? Například karanténu či izolaci?
Doposud se nic podobného nedělalo, protože jsme nebyli konfrontováni s tím, že by se virus přenášel mezilidsky. Současné případy z lodi nicméně izolaci vyžadují, protože tam je přenos mezi lidmi vysoce pravděpodobný.
Riziko v Česku je mizivé
Měli by se lidé kvůli nákaze bát cestovat? Jakým zemím se raději vyhnout?
Já si myslím, že ne. Podobná situace, jakou máme teď na lodi, se čas od času stane, jsou to náhodné výskyty. V tomto případě se hovořilo o Jižní Americe, ale virus se v přirozeném prostředí vyskytuje trvale a k nákazám nedochází. O jiných lokalitách zatím zprávu nemáme, zatím tedy není důvod rušit dovolené či se cestování vyhýbat.
Hrozí možnost, že se člověk hantavirem nakazí přímo v Česku?
K přenosu může dojít i u nás, a to v prostředích, kde se myši či jiní hlodavci hojně vyskytují, například v různých skladech či sklepech. Každý, kdo v podobném prostředí pracuje, by však měl dodržovat bezpečnostní opatření, od hlodavců lze chytit i další onemocnění, například bakteriální leptospirózu. Na místech s výskytem myšího trusu tedy doporučuji pracovat v respirátorech a rukavicích.
Setkala jste se v Česku s nákazou hantavirem?
Za poslední léta jsme mohli mít jeden či dva izolované případy, nevzpomínám si na žádný, který by vyžadoval intenzivní péči. Pokud vím, nebyl u nás doposud zaznamenán mezilidský přenos.
Existuje možnost, že by se nákaza z lodi dostala i do Česka?
Úplně vyloučené to není, ale ta pravděpodobnost, jak uvádějí i mezinárodní zdravotnické organizace, je úplně mizivá. Reagovali bychom tedy až v okamžiku, kdy by se něco takového objevilo. Každého pacienta se ptáme na cestování, a pokud by přímo na lodi pobýval nebo by byl v úzkém kontaktu s někým z posádky, jistě bychom provedli nutné kroky.
Jak byste tedy postupovali, pokud by se nákaza potvrdila?
Na hantaviry se běžně dělají protilátkové testy. Pokud by test nákazu potvrdil, vzali bychom pacienta do izolace, byl by umístěn do místnosti se samostatnou toaletou. K nakaženému by mohl jen poučený personál, pomůcky jsou v takovém případě pouze na jedno použití a nic se nevynáší ven, zdravotníci nosí ochranné obleky. Bulovka je na podobné případy připravena. Infekce, které vyžadují izolaci, pro nás nejsou nic výjimečného.
Podobná situace, jako byla třeba za covidu, tedy u hantavirů nehrozí?
To jistě ne. Takhle masivní šíření rozhodně nehrozí.
