Článek
Co teď řešil celý svět, znají v argentinské vesnici Epuyén dobře už více než sedm let. Patagonskou obec tenkrát zasáhla epidemie hantaviru.
Argentina na přelomu let 2018 a 2019 zažila obrovskou tragédii, kdy se při přenosu hantaviru na narozeninové oslavě nakazilo 34 lidí, z nichž jedenáct nemoci podlehlo. Šlo o největší ohnisko přenosu tohoto druhu onemocnění z člověka na člověka.
Mailen Valleová tehdy v rozmezí pár týdnů přišla o otce i dvě sestry. Při nedávném vypuknutí nákazy na výletní lodi MV Hondius se jí vrátily bolestivé vzpomínky.
„Ztratit tátu a dvě sestry za necelý měsíc…,“ řekla Valleová agentuře AFP. Hlas se jí třásl, raději četla připravené prohlášení. „Nikdo nebyl připravený sledovat, jak během několika dní zůstane rodinný stůl prázdný,“ dodala.
Její otec se nakazil na narozeninové oslavě, kde seděl s tehdy ještě nic netušícím přenašečem. Z večírku se stalo tragické ohnisko, řada hostů onemocněla a někteří zemřeli. Otec pak virus zanesl domů, kde se nakazily i jeho tři dcery, z nichž přežila pouze Mailen.
Hantavirus
Hantavirus je skupina virů, které přenášejí hlavně hlodavci. Ti ho běžně mají v těle, ale sami většinou neonemocní. Existuje více druhů hantavirů a liší se podle oblasti výskytu. Ty, které se vyskytují v Americe, bývají nebezpečnější a mohou napadat plíce, zatímco evropské a asijské varianty častěji postihují ledviny.
Onemocnění je sice vzácné, ale v těžších případech může být velmi vážné, proto je důležité včasné lékařské ošetření.
Název viru je odvozený od jihokorejské řeky Hantan, kde ho v sedmdesátých letech minulého století odborníci identifikovali.
Ohnisko hantaviru na lodi Hondius si doposud vyžádalo životy tří lidí, není tedy prozatím tak tragické jako epidemie ve vesnici Epuyén. Další lidé s podezřením na nákazu byli z lodi evakuováni a léčí se. Na palubu se hantavirus dostal pravděpodobně také z Patagonie, byť z jiné části.
„Z toho, co jsme prožili, jsme se hodně naučili a nyní to uplatňujeme,“ řekl listu Financial Times (FT) Enzo Lavarra, specialista na infekční choroby v argentinské provincii Chubut, kam patří i Epuyén, který léčil pacienty z roku 2018.
„V té době jsme se snažili lidem říct spoustu věcí, které nikdo pořádně neslyšel. Teď nám lidé naslouchají trochu víc,“ poznamenal. Zkušenosti z vesnice byly cenné, protože naučily odborníky, jak minimalizovat šíření viru, zčásti i proto, že epidemie zasáhla tak malé místo o zhruba dvou tisících obyvatel.
Prevence jako každodenní návyk
Lidé v Chubutu se poučili. Kdykoliv dnes ve svém okolí narazí na mrtvého hlodavce (hlavní přenašeči viru), okamžitě ho polijí bělidlem, zabalí do plastového sáčku a spálí. Udržovat domovy i jejich okolí čisté, bez odpadků a plev, které by mohly hlodavce lákat, je pro ně naprostou samozřejmostí, popisují FT.
Pokud však tato preventivní opatření selžou a objeví se podezření na hantavirus, nastupuje okamžitá a přísná karanténa.
V andské Patagonii se tyto postupy po dvou devastujících vlnách epidemií hluboce zakořenily. Místní je automaticky aktivují pokaždé, když hrozí sebemenší riziko šíření nákazy. V tamní krajině s hustě zalesněnými horami a ledovcovými jezery je to nutnost, pro divoké hlodavce totiž představuje ideální útočiště.
Zatímco obyvatelé patagonských údolí se naučili s hrozbou žít a přizpůsobili jí každodenní návyky, geografické a klimatické faktory situaci výrazně komplikují. Klíčovým hybatelem šíření hantaviru se v posledních letech stala klimatická změna, konkrétně extrémní výkyvy počasí.
Nemoc se šíří Argentinou
Neobvykle intenzivní a dlouhotrvající deště, které Argentinu zasáhly, vedly k masivnímu nárůstu vegetace. Pro divoké hlodavce to znamenalo jediné – nekonečný přísun potravy a větší prostor pro rozmnožování.
Tato ekologická nerovnováha nezůstala bez následků. Statistiky za loňský rok ukazují varovný trend – počet případů nákazy hantavirem v Argentině se meziročně téměř zdvojnásobil na 102 potvrzených onemocnění, přičemž 32 z nich skončilo fatálně. Ohnisko problému se navíc posunulo. Už nejde o izolovanou hrozbu z řídce osídleného jihu.
Největší nárůst případů hlásí hustě obydlená centrální oblast země, zejména provincie Buenos Aires. Virus tak zasahuje místa, kde lidé nemají s hantavirem žádnou historickou zkušenost, povědomí o rizicích je zde minimální a preventivní kampaně prakticky neexistují.
Příkladem této nové hrozby, která může postihnout i města, se stal tragický případ teprve čtrnáctiletého chlapce, který v lednu nákaze podlehl přímo na předměstí argentinské metropole.
Jeho rodiče místním médiím řekli, že z nemocnice, kam přišel s vysokou horečkou, ho poslali domů s ibuprofenem. Zdravotníci tak pravděpodobně podcenili vážnost nemoci, což chlapce stálo život.
Epuyén poučil vědce o možnostech přenosu
Abychom pochopili, proč hantavirus vyvolává mezi epidemiology takové obavy, musíme se podívat na to, jak se běžně chová. Standardní hantaviry, se kterými se setkáváme po celém světě, jsou v podstatě „asociální“. Stačí neopatrný úklid chaty nebo stodoly, kde se zabydleli nakažení hlodavci.
Virus se vylučuje jejich močí a trusem, zaschne v prachu, a když pak člověk takové místo zamete, neviditelný infekční prach jednoduše vdechne. Tím ale řetězec končí, nemocný člověk už nikoho dalšího v ordinaci ani doma nenakazí.
Kde leží provincie Chubut?
Jenže v Jižní Americe toto pravidlo tak úplně neplatí.
V Argentině a Chile totiž úřaduje specifický kmen hantaviru pojmenovaný Andes. A ten má jednu světovou raritu – jako jediný hantavirus na planetě se dokáže přenášet z člověka na člověka.
Právě tato schopnost vysvětluje, proč byl případ nizozemského páru na výletní lodi Hondius tak nebezpečný. Nenastoupili na palubu jen jako pacienti, ale jako potenciální přenašeči nemoci, která se do té doby držela výhradně v divoké přírodě.
Zkoumání tragické epidemie v Epuyénu z roku 2018 však vědcům přineslo jedno zásadní a uklidňující zjištění. Ukázalo se, že virus nemá sílu šířit se jako klasická chřipka nebo covid-19.
K nákaze s vysokou pravděpodobností nedojde tím, že kolem nemocného projdete v supermarketu nebo s ním prohodíte pár slov na ulici. Kmen Andes potřebuje čas a v první řadě blízkost. K přenosu dochází téměř výhradně při delším kontaktu, typicky uvnitř rodin, při společném sdílení domácnosti nebo při dlouhém pobytu v jedné místnosti.
Epidemiologové sice pořád upozorňují na zvýšené riziko nákazy, ale pro běžnou veřejnost je to důležitá zpráva, že virus se bez blízkého kontaktu masově šířit neumí.
Hrozbou nadále podle epidemiologů zůstává genetická mutace u některého z nebezpečných zvířecích patogenů, která viru umožní snadný a rychlý přenos z člověka na člověka.
Příkladem těchto obav je masivní šíření ptačí chřipky mezi hospodářskými zvířaty v USA. Situaci navíc komplikuje fakt, že u mnoha nemocí přenosných ze zvířat na lidi stále nemáme k dispozici účinné vakcíny ani léky.
Argentinští lékaři proto podle FT upozorňují, že je potřeba další výzkum. Tamní vláda prezidenta Javiera Mileie ale v poslední době naopak šlápla na rozpočtovou brzdu a seškrtala financování vědy a výzkumu. Argentina také oficiálně vystoupila ze Světové zdravotnické organizace (WHO).
