Hantavirus jako upomínka pro lidstvo? „Rychle nám otrnulo,“ říká virolog

Na španělském ostrově Tenerife skončila evakuace pasažérů výletní lodi Hondius, na které propukla nákaza hantavirem. Tři cestovatelé zemřeli a nákaza se potvrzuje i u dalších pasažérů, kteří se vracejí do svých domovských zemí. Co vše je o viru známo?

Výletní loď Hondius vyplula na začátku dubna z argentinského města Ushuaia. O deset dní později na její palubě došlo ke zvláštní události: Zemřel 70letý Holanďan. Jeho tělo vyložila posádka na ostrově Svatá Helena, kde plavidlo opustilo také bezmála 30 pasažérů 12 různých národností.

Později zemřela v johannesburské nemocnici další žena, která na lodi trávila dovolenou. Šlo o manželku zemřelého seniora. Další cestující se komerčními lety rozletěli do celého světa. Až postupně vyšlo najevo, že se na lodi objevil hantavirus. Ten se přitom mezi lidmi přenáší jen vzácně, jeho primárním hostitelem jsou totiž hlodavci. Na hantavirus už zemřeli celkem tři cestující z lodi Hondius, dalších několik pasažérů je nakažených.

Případem vypuknutí nákazy se zabývá i Světová zdravotnická organizace. Její šéf Tedros Adhanom Ghebreyesus dorazil přímo na ostrov Tenerife, kde prohlásil, že hantavirus nehrozí stejnou pandemií jako v roce 2020 koronavirus.

Podle virologa Libora Grubhoffera, ředitele Biologického centra Akademie věd ČR, sice není důvod propadat nervozitě, zvýšený zájem o případ nákazy na výletní lodi ale podle něj může zafungovat jako svého druhu upomínka.

„Poté, co jsme už v tichosti zapomněli na to, že byla nějaká pandemie covidu-19, by si veřejnost mohla uvědomit, že ta biologická nebezpečenství jsou stále s námi. Poněvadž mám dojem, že nám po ústupu té pandemie velmi rychle otrnulo,“ říká bývalý rektor Jihočeské univerzity a místopředseda Rady Učené společnosti ČR v rozhovoru pro podcast 5:59.

Grubhoffer podtrhuje, že hantaviry, patřící do širší skupiny bunyavirů, mají jen omezenou možnost šířit se mezi lidmi. Jejich hlavním hostitelem i přenašečem jsou hlodavci, mezi nimiž se šíří primárně.

„To, že se nakazí druhotně člověk, je v životním cyklu toho viru jakási slepá ulice, protože člověk buď vůbec není schopen ty hantaviry přenést na druhého člověka, anebo – jak teď známe z té poslední epizody – jen s velmi omezenou možností,“ vysvětluje virolog.

Z hlodavce na člověka se hantavirus může přenést vdechnutím zaschlých a do vzduchu se dostávajících zbytků exkrementů či moči. Popsány jsou – a to i z Česka – např. případy, kdy se lidé nakazili při úklidu sklepních prostor, když se snažili bez ochranných pomůcek zbavit ostatků mrtvého hlodavce.

„Myslíme si, že se nemůže nic stát, nevezmeme si třeba ani rukavice a už vůbec ne respirátor. A může se to skutečně vymstít,“ komentuje to virolog.

Onemocnění podle něj zpočátku připomíná chřipku. Teprve po několika dnech se přidávají další příznaky jako zvracení, malátnost, žaludeční potíže a zpravidla i průjmy. „A pak se už dostavují příznaky akutního respiračního onemocnění, zápalu plic. A ty se rozvíjí do situace, kdy člověk doslova potřebuje kyslík,“ vysvětluje Grubhoffer.

Jestli nakažený skončí s lehkým, nebo těžkým průběhem nemoci, ponejvíce závisí na jeho individuální kondici. Na plicní verzi hantavirového onemocnění, které prodělalo či ještě prodělává několik cestujících z lodi Hondius, přitom neexistuje antivirotikum ani vakcína. A to přesto, že hantaviry jsou popsané už od 80. let minulého století. Jejich první výskyt se dokonce datuje až do korejské války v 50. letech minulého století.

Podle Libora Grubhoffera to ale nemusí být definitivní stav. „Myslím, že tento případ zase povede k tomu, že se znovu napře úsilí virologů a virologických laboratoří na přípravu vakcíny proti hantaviru, respektive i přípravu vývoje antivirotik. Ten virus je mimořádně zajímavý svou genetikou, tak se teď bunyavirům určitě bude obecně věnovat větší pozornost než dosud,“ odhaduje ředitel Biologického centra Akademie věd ČR.

V podcastu 5:59 dále uslyšíte, kde vzal hantavirus své jméno nebo v čem se podle Libora Grubhoffera lidstvo (ne)poučilo z koronavirové pandemie. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.