Článek
Vynechávají snídani, žádají o pomoc dárcovské organizace či stát, vybírají peníze ze svých úspor na důchod. To všechno jsou projevy úzkosti a zoufalství, emoce, které mnozí Američané zažívají při pomyšlení, co si budou moci daný den - pokud vůbec - obstarat za jídlo.
Americké rodiny, a to především ty na spodních příčkách sociálního žebříčku, přitom často hladoví. Zjistil to průzkum zveřejněný Federální rezervní bankou v New Yorku.
Z dat vyplývá, že úroveň nejistoty v oblasti výživy je letos vyšší než v létě 2020, kdy vypuknutí koronaviru vyvolalo dvoucifernou nezaměstnanost.
Federální rezervní banka (pobočka Federálního rezervního systému USA) pravidelně zjišťuje u Američanů, zda jsou nuceni vynechávat jídla či se s prosbou o pomoc musí obracet na vládu či dárce.
Odpovědi z posledního průzkumu, který proběhl v únoru, ukazují, že hlad je dnes rozšířenějším problémem než kdykoli v posledních šesti letech, píše k tomu stanice NPR.
„Zaznamenáváme výrazný nárůst potravinové nejistoty, zejména u domácností s nižším vzděláním a nižšími příjmy a u domácností s malými dětmi,“ uvedli výzkumníci newyorské banky.
Čísla jsou znepokojivá. Sondáž například odhalila, že se stále více Američanů spoléhá na dávky v rámci federálního programu doplňkové výživové pomoci (SNAP), neboli na tzv. potravinové lístky.
Co jsou to potravinové lístky (SNAP)
Program doplňkové výživové pomoci (Supplemental Nutrition Assistance Program, SNAP) využívají desítky milionů Američanů. V současnosti má tyto „potravinové lístky“ zhruba 40 milionů obyvatel USA.
V případě, že na dávky mají nárok, obdrží od vlády elektronickou kartu EBT, kam jim přijdou peníze (jedinec měsíčně obdrží 190 dolarů, rodina od 350 dolarů výše). Za ně si mohou koupit veškeré potraviny od zeleniny, ovoce a pečiva až po maso a mléčné výrobky. Neslouží naopak k pořízení hotových jídel, cigaret či alkoholu.
Donald Trump systém léta kritizuje a v rámci svého Velkého krásného zákona škrtl z rozpočtu programu v následujících deseti letech 187 miliard dolarů.
Trumpovy podmínky
Dávky SNAP dnes pobírá na 18 procent amerických rodin, což představuje téměř osmiprocentní nárůst oproti roku 2020. Mezi rodinami s ročními příjmy pod 50 tisíc dolarů pak dávky pobírá více než 38 procent, zatímco před šesti lety to bylo přibližně 22 procent, uvádí průzkum Federální rezervní banky.
Je nutno připomenout, že celá řada rodin na SNAP v současnosti nemá nárok. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa totiž loni Kongresem protlačila tzv. Velký krásný zákon.
Ten na jedné straně prodloužil daňové úlevy pro bohaté Američany a korporace, na straně druhé snížil rozpočet na potravinovou pomoc pro chudé - v následujících deseti letech o 187 miliard dolarů. Mnozí další musí úřadům doložit, že mají práci nebo vykonávají dobrovolnickou činnost, aby si mohli nárok na dávky zachovat.
Důsledky těchto škrtů se nyní projevují přímo na jídelních stolech Američanů, podotýká k tomu stanice NBC News.
Ta ve své reportáži o „hladu v USA“ popsala denní rutinu obyvatel na předměstí Phoenixu ve státě Arizona a příběhy lidí, kteří o potravinové lístky přišli právě v důsledku Trumpova zákona.
„Je to opravdu těžké. Každý týden jsme chodili do potravinových bank,“ řekla televizi Tiffany Hudsonová, svobodná matka dvou dětí, která od státu dostávala potravinovou pomoc zhruba 600 dolarů měsíčně. Před třemi měsíci o ni ale „náhle přišla“.
Žena pracuje na částečný úvazek jako pečovatelka a teď neví, jak to bez potravinových lístků zvládne. Musela už upravit rodinný jídelníček. „Jíme méně a jíme víc mražených potravin,“ svěřila se.
Ve Spojených státech je hlad často skrytý. Přesto však může zanechat jizvy na těle i na duši.
Další nečekanou zátěží pro rodinné rozpočty jsou stále vysoké ceny pohonných hmot, které jsou na vzestupu od konce února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, který v reakci uzavřel Hormuzský průliv, kudy proudila pětina světových dodávek ropy.
Televize CNN před časem dopad cen u čerpacích stanic ilustrovala na několika Američanech. Reportéři například zpovídali Sarah Lawhunovou, která za březen utratila u pumpy o 70 dolarů více než v měsících před válkou.
„Snaží se tento nárůst kompenzovat tím, že ve své práci jako environmentální vědkyně vynechává oběd, čímž díky domácím sendvičům a salátům ušetří asi 30 dolarů týdně, cítí se ale unavená a hladová,“ napsal portál CNN s tím, že Sarah už před časem začala vynechávat čerstvou zeleninu a maso, aby ušetřila peníze pro „nenasytnou nádrž“.
Američané zápolí s vysokými cenami pohonných hmot. Na snímku záběr z čerpací stanice v Kalifornii, kde se cena za galon pohybuje mezi šesti až osmi dolary. Psychologickou hranicí jsou přitom pro většinu Američanů čtyři dolary za galon.
Lawhunová žije na předměstí města Albany ve státě New York a do práce a zpět domů musí každý den autem urazit 80 kilometrů. „Nikdo z nás nepotřeboval, aby se k tomu všemu ještě zvýšily ceny benzinu,“ řekla CNN 31letá žena v narážce na zdražení potravin či zboží denní spotřeby.
Zatím nemusí k pokrytí denních výdajů sáhnout do svých úspor, tak jako mnoho jejích krajanů. Sondáž Federální rezervní banky totiž odhalila, že více než třetina respondentů (téměř 37 procent) si dnes vybírá peníze z úspor, aby své náklady pokryli. V roce 2020 takových lidí bylo jen zhruba 22 procent.
Ekonomové z Federální rezervní banky nicméně upozorňují, že mnoha domácnostem se v současných USA daří dobře, s tím, že ekonomická aktivita je „solidní“.
Burza láme historické rekordy
Burzovní trhy stále lámou rekordy. Prestižní akciový index Dow Jones například letos poprvé v historii dokonce překonal bájnou hranici 50 tisíc bodů.
Index zkoumá výnosy třiceti největších amerických firem a výše uvedené body ukazují, že tyto společnosti bohatnou. Na základě Dow Jones ale nelze označit celou americkou ekonomiku za prosperující, varují analytici.
„Zatímco se mnoha domácnostem daří dobře a ekonomická aktivita celkově roste solidním tempem, značná část obyvatelstva čelí vysoké míře ekonomické nejistoty a finančním potížím a spotřebitelská důvěra celkově klesla na nízkou úroveň,“ napsali ekonomové newyorské pobočky Federálního rezervního systému ve svém blogovém příspěvku.
Daleko lépe a realističtěji současnou americkou ekonomiku vystihuje systém, který experti ukazují ve tvaru písmene K. Vyznačuje se nerovností mezi Američany v oblasti jejich financí. Sleduje totiž, kolik kdo vydělává a utrácí, kdo a jak buduje své jmění, nebo kdo a jak se zadlužuje.
Lidé v horní polovině K-křivky přitom svůj majetek rozšiřují, a to díky prudkému růstu cen akcií, vyšší hodnotě nemovitostí a boomu refinancování, který snížil splátky hypoték a naplnil jejich úspory, napsala CNN.
Naopak lidé na spodním konci K-křivky zažívají finanční tíseň, protože se potýkají s vyššími životními náklady. Podle CNN se už takto „protloukají“ více než pět let, kdy ceny rostly rychleji, než je obvyklé.
Mnozí z této skupiny Američanů pak musí žádat o federální potravinovou asistenci. Často přitom nocují před danou pobočkou, aby si zajistili místa na začátku kilometrových front.
„Máme některé výdejní rampy, kde lidé sedí v tří- až pětikilometrové frontě noc před zahájením výdeje,“ popsala NPR Amy Breitmannová, která vede potravinovou banku v Augustě ve státě Georgia. „Spí ve svých autech.“
