Článek
Za srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle je zodpovědné Rusko. Na tiskové konferenci to v úterý řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Podle něj ruské státní orgány pověřily provedením útoku takzvané low-level agenty.
Podle ministra zahraničí Johanna Wadephula Německo v reakci přijme řadu opatření. Uzavře mimo jiné ruský generální konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu v Berlíně, zpřísní kontroly ruských občanů při vstupu do Německa, navrhne zapsání dalších osob na sankční seznam Evropské unie a zvýší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu.
Rusko odpoví na německé rozhodnutí uzavřít ruský konzulát v Bonnu a Ruský dům v Berlíně, uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Ruský dům a generální konzulát už dlouho znepokojovaly německé úřady, a tak si vymyslely záminku, aby je mohly uzavřít, prohlásila podle ruské státní tiskové agentury TASS.
„Pod naprosto smyšlenou a za vlasy přitaženou záminkou Berlín opět přistoupil k vyhrocení bilaterálních vztahů. Jako obvykle žádné přesvědčivé a seriózní důkazy nebyly předloženy. Protože prostě neexistují a ani nemohou existovat,“ prohlásila Zacharovová. „Moskva bude reagovat na všechna protiruská rozhodnutí,“ zdůraznila.
K německým opatřením se také vyjádřil ruský prezident Vladimir Putin, jenž je nazval „další chybou“, která je „v jasném rozporu se zájmy německého lidu“.
Podle Dobrindta jsou Rusové zodpovědní za špionážní a sabotážní akce po celé Evropě a srpnový incident na letišti Lipsko/Halle zapadá do „známého vzorce ruských hybridních operací“. Útok podle něj provedli takzvaní low-level agenti, které najaly ruské státní orgány. Low-level agent je označení pro osobu, která není zpravodajsky proškolena, je ale naverbována tajnými službami. „Rusko je zodpovědné za hybridní útok v Lipsku ze 4. srpna,“ dodal ministr.
Zaměstnanec východoněmeckého letiště objevil 4. srpna pozdě večer dron, který se nacházel poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov. Později se ukázalo, že bezpilotní stroj nesl výbušninu. Rozbuška na ní ale byla podle všeho vadná. Letiště po nálezu dronu přerušilo provoz. Jiné nákladní letadlo, které se právě chystalo přistát, muselo následně přistávací manévr přerušit a srazilo se s dalším „neznámým letícím objektem“. Zatím není jasné, zda šlo rovněž o dron. Na konci srpna německá média uvedla, že policie našla v polovině srpna nedaleko letiště další, tedy možná třetí dron.
Při útoku byly podle Dobrindta použity výbušniny a zařízení známé z jiných ruských hybridních operací a z války na Ukrajině. Použitou techniku a postup ministr označil za „profesionální“, akce podle něj vyžadovala velkou technickou odbornost a značné organizační úsilí při přípravě i provedení.
Ruské velvyslanectví označilo nález dronu za protiruskou provokaci, „sloužící cílům Kyjeva a militaristického křídla evropské politické třídy“, jak uvedlo v narážce na Ukrajinu, proti níž Rusko už pátým rokem vede válku. Varovalo také před „novou vlnou protiruské hysterie v Německu“.
Ministr zahraničí Wadephul řekl, že se Moskva rozhodla už tak zatížené německo-ruské vztahy „ještě více poškodit“. Na tiskové konferenci ohlásil řadu opatření, která Německo přijme v reakci na hybridní útok na letišti. K 18. září uzavře ruský generální konzulát v Bonnu a vypoví smlouvu Ruskému domu v Berlíně. Kulturní dům Ruské federace na centrální ulici Friedrichstrasse byl dlouhodobě terčem kritiky. Podle jeho odpůrců v době války na Ukrajině nemá Rusko právo šířit svou kulturu v Německu, podle některých navíc neslouží Ruský dům umělcům, ale spíše ruským špionům.
Wadephul rovněž uvedl, že Německo zpřísní kontroly ruských občanů, kteří přijíždějí do Německa. Na úrovni Evropské unie chce Berlín navrhnout rozšíření seznamu sankcionovaných osob a zvýšit chce také tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, kterou Moskva využívá k obcházení dosavadních sankcí při vývozu ropy. Ministr zahraničí na tiskové konferenci rovněž uvedl, že si předvolal ruského velvyslance v Německu.
Dobrindt i Wadephul zdůraznili, že Německo se nenechá zastrašit, bude nadále podporovat Ukrajinu, která se brání ruské agresi, a bude dál posilovat svou vlastní obranyschopnost vůči hybridním útokům. „Dovolte, abych ještě zdůraznil jednu věc: Nejsme ve válce, jsme ale denním cílem hybridního vedení války,“ řekl na závěr svého projevu ministr vnitra Dobrindt.
Agentura DPA upozornila, že Německo si ještě nechalo „rezervu“, aby mohlo dál reagovat na případnou eskalaci ze strany Ruska. Právě proto podle ní na úterní tiskové konferenci vystoupili ministři vnitra a zahraničí, nikoli přímo kancléř Friedrich Merz. Dobrindt nicméně zdůraznil, že kancléř „byl zapojený do všech příprav a rozhodnutí“.
Rusko musí vědět, že použití síly selhalo, uvedl Wadephul před středečním polednem. Moskva podle něj vystupňovala své kroky a nyní musí nést důsledky.
„Je velmi důležité, aby Rusko jasně vidělo, že Evropa drží pohromadě, že má jednotný postoj vůči ruské agresi na Ukrajině,“ uvedl německý ministr zahraničí. „Rusko nyní musí vědět, že jeho cesta, tedy snaha hledat vojenská řešení, prosazovat své požadavky silou a také prostřednictvím hybridních prostředků, selhala,“ dodal. Zdůraznil pokračující podporu Ukrajiny, zejména před blížící se zimou.
V souvislosti s útokem na německé letiště Wadephul uvedl, že Rusko musí nést za své jednání důsledky. „Zároveň jsme stále připraveni s Ruskem znovu rozumně hovořit. Je ale na Rusku, aby ukázalo, že je také připraveno k rozumnému dialogu a jednání, zejména o situaci na Ukrajině,“ dodal.
Státy EU si předvolávají ruské velvyslance
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřili Německu solidaritu. Von der Leyenová v příspěvku na sociální síti X napsala, že o incidentu bude ve středu mluvit s Ruttem.
„Jedna věc je jasná: Hybridní útoky nezůstanou bez jasné odpovědi. Jsme jednotní v našem odhodlání postavit se ruské agresi. Odradíme každého, kdo se pokusí ohrozit naši svobodu a bezpečnost,“ uvedla von der Leyenová.
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové má srpnový útok na letiště Lipsko/Halle všechny známky státem podporovaného terorismu. Kallasová to uvedla před dnešním jednáním unijních ministrů zahraničí v irském Wicklow.
„Je zřejmé, že útok nese všechny známky státem sponzorovaného terorismu. Otázkou je, co s tím uděláme,“ řekla Kallasová novinářům. „Už jsme si předvolali ruského velvyslance, stejně jako mnoho dalších členských států, a budeme diskutovat o tom, co dalšího můžeme udělat,“ dodala. Němci jsou podle Kallasové velmi vděční, že za nimi stojí všechny členské státy.
Ministři by měli ve středu debatovat právě i o tom, jaká by měla být reakce na tento útok. Kallasová zopakovala, že EU připravuje dosud nejrozsáhlejší balík sankcí proti Rusku, omezení se mají týkat asi 1600 osob a subjektů.
„Začínali jsme s menším počtem návrhů na zařazení na sankční seznam, ale členské státy jich postupně přidaly ještě více,“ uvedla šéfka unijní diplomacie. Nyní se o balíčku v rámci sedmadvacítky debatuje a všechna jména osob a subjektů se prověřují. „Když ale vidíme tyto hybridní útoky po celé Evropě, myslím si, že jsou zároveň budíčkem pro země, které v této oblasti možná nebyly dosud tak důsledné. Pokud chceme válku ukončit, musíme se na to všichni zaměřit,“ dodala.
Dnešního jednání se účastní i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Česko na jednání zastupuje ministr Petr Macinka.
Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou podle českého ministra zahraničí Petra Macinky alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Novinářům to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Německo oficiálně přisoudilo Rusku odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
„Zjištění jsou alarmující a není možné je brát na lehkou váhu. Opravdu to není v rovině nějakých mediálních spekulací, že by to byla nějaká vnitropolitická hra,“ uvedl Macinka s tím, že se o tom bude po svém návratu z Irska chtít bavit s českými zpravodajskými službami, které nepochybně mají vlastní zjištění.
Zástupce Ruska v Paříži si již rovněž předvolal francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot.
