Článek
Zaprvé, americká ekonomika letos udrží kladné tempo růstu a přesto, že už dvacet let ve skutečné recesi nebyla (covidem způsobené poklesy skutečnou cyklickou recesí nebyly), vyhne se jí. Tempo růstu, které přesáhne 2 %, však bude vykoupeno dalším prohloubením (zejména) vnitřní, tj. fiskální nerovnováhy. Fiskální impuls ze snížených daní dosáhne odhadem 0,5 % agregátního disponibilního příjmu domácností (součet příjmů ze zaměstnání, podnikání a vlastnictví, očištěný o povinné odvody, pozn. red.), což pomůže jejich poptávce, dále však zhorší (v mírových časech bezprecedentně velký) deficit. Velmi důležitým faktorem růstu zůstanou investice do infrastruktury umělé inteligence.
Zadruhé, rozpočtový deficit dosáhne 7 % hrubého domácího produktu (HDP) a dluh na HDP tak překročí 120 % HDP, tj. předchozí maximum ze 40. let minulého století, které však bylo dosaženo z důvodu financování druhé světové války. V prvních dvou měsících nového fiskálního roku 2026 (říjen-listopad 2025) dosáhl deficit 440 mld. dolarů. To je sice zásluhou lepších příjmů z cel a z individuálních příjmových daní o přibližně 100 mld. lepší než v prvních dvou měsících minulého fiskálního roku (říjen-listopad 2024), tento stav však ze dvou důvodů nevydrží.
Jednak začnou od ledna platit některá, rozpočtové negativní ustanovení „One Big Beautiful Bill“, který nejenom že učinil permanentními daňové úlevy z předchozího Trumpova zákona („Tax Cuts and Jobs Act“), což samozřejmě ještě nepředstavuje dodatečný fiskální impuls (ani dodatečný zdroj deficitu), ale zavedl i dodatečné úlevy (indexace daňových sazeb a pásem, úlevy na příjmy z přesčasů a dýšek, odpočet daní na půjčky na koupi auta atd.), které už dodatečným zdrojem nižších příjmů budou.
A dojde také k tomu, že Nejvyšší soud pravděpodobně rozhodne, že minimálně ta část cel, která byla zavedena podle Zákona o mezinárodních pohotovostních ekonomických opatřeních, není ústavní. K projednání před Nejvyšším soudem totiž byly přijaty dva případy (Learning Resources vs. Trump, Trump vs. V.O.S Selections), jejichž adjudikace Nejvyšším soudem, která začala v listopadu 2025, dle mého názoru povede k tomu, že cla budou zrušena.
Zatřetí, inflace začne urychlovat, i když zrušení cel přinese chvilkový efekt opačným směrem. V nejlepším nulový, nejspíš však negativní růst zaměstnanosti způsobený deportacemi v kombinaci s dodatečným fiskálním impulsem a pokračujícím, zhruba čtyřprocentním růstem mezd, povede k akceleraci (jádrové) inflace, která v anualizovaném vyjádření koncem roku 2026 dosáhne 4 %. To vyvolá pokles oblíbenosti prezidenta Trumpa, jehož zvolení bylo z nemalé části důsledkem nezvládnuté (i když, ve srovnání s námi vlastně vcelku zvládnuté) post-covidové inflační vlny. A povede k tomu, že ve volbách na podzim 2026 skončí Sněmovna reprezentantů v rukou Demokratů, což sice inflaci nesníží, ale povede ke kompromisnější hospodářské politice.
Začtvrté, desetileté výnosy začnou znovu růst a znovu se dostanou na, či dokonce nad 5 %. Prezident Trump bude nejspíš nadále tlačit na pokles krátkodobých sazeb, ekonomické fundamenty však Fedu ani pod vlivem jeho nového šéfa, který určitě nebude jestřábem, nedovolí sazby snižovat. A v případě, že by k tomu přece jenom došlo, dlouhé sazby budou ještě nervóznější. Rozuměj, vyšší.
Zapáté, prohlubující se obavy z neřešeného fiskálu, z urychlující inflace, z útoků na nezávislost centrální banky či z toho, zda se někdy gigantické výdaje na umělou inteligenci, na nichž stojí současná valuace amerického akciového trhu, „vyplatí“ (ve smyslu ekonomické návratnosti), to vše na pozadí chaotické hospodářské politiky, povedou k dalšímu oslabení dolaru. Ten se v roce 2026 dostane pro euro do pásma 1,25-1,30. Společné evropské měně bude navíc pomáhat urychlení růstu (cyklické oživení průmyslu) v Německu.
Rok 2026 tak bude v Americe rokem skrytě se prohlubující krize. Za fasádou stále ještě rozumného růstu bude v systému dále narůstat napětí, jež jednou – nejspíš v roce 2026 ještě ne – přeroste do výbuchu krize, která bude v nejlepším srovnatelná s tou poslední skutečnou (v roce 2008). V roce 2026 však na palubě lodi, do jejíchž útrob už zatéká, ještě bude hrát kapela.
