Článek
Na trh práce letos zamířila řada legislativních novinek. Některé se týkají také brigádníků, kteří pracují na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti - část z nich může odpracovat více než čtyřnásobek hodin oproti obvyklému limitu.
Ačkoli brigády dávno nejsou pouze pro studenty, kteří mají v létě prázdniny, s příchodem léta nabídka pracovních pozic pro brigádníky i zájem o ně výrazně rostou. Ať už se chystáte prodávat lístky do zoo, točit zmrzlinu nebo pomáhat na poli se sklizní, vyplatí se znát aktuální podmínky.
Co konkrétně se tedy pro brigádníky letos změnilo? Přinášíme přehled úprav a vysvětlujeme, co pro pracovníky znamenají.
Rozdíl mezi DPP, DPČ a HPP
- Dohoda o provedení práce (DPP) – omezená je nejvýše na 300 hodin za rok, vhodná je hlavně pro nárazové a sezonní práce.
- Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) – lze na jejím základě pracovat nejvýše 20 hodin týdně, hodí se hlavně na pravidelnou výpomoc menšího rozsahu.
- Hlavní pracovní poměr (HPP) – standardně znamená úvazek 40 hodin týdně, s nárokem na minimálně 160 hodin placené dovolené ročně, je určený pro dlouhodobé zaměstnání. Z výdělku se vždy platí sociální a zdravotní pojištění, přičemž větší část odvádí zaměstnavatel.
Sezónní pracovníci mají vyšší limit
Největší novinkou letošního roku pro brigádníky je zavedení speciálního režimu DPP pro sezónní zemědělské práce. Od dubna až do konce listopadu mohou totiž pracovníci v ovocnářství a zelinářství odpracovat až 1280 hodin u jednoho zaměstnavatele. Běžně pro dohody o provedení práce platí roční limit 300 hodin.
Úprava se vztahuje na práce, jako je péče o porosty, balení, třídění nebo například sklizeň. Zákon přesně vymezuje, které konkrétní činnosti v zemědělství pod tento režim spadají - nelze jej tedy využít na všechny činnosti.
Zákon navíc stanoví, kteří zaměstnavatelé mohou takovou dohodu svým pracovníkům nabídnout. Podmínkou je, aby šlo o zemědělského podnikatele, který v předchozím roce pobíral podporu na produkci ovoce či zeleniny s vysokou nebo velmi vysokou pracností. Patří mezi ně například jablka, hrušky, rybíz, různé druhy zeleniny, jahody nebo chřest.
Konkrétní seznam plodin stanovuje Státní zemědělský intervenční fond. Výhodnější podmínky se netýkají například chmelových brigád, protože pěstitelé chmele mohou čerpat jiné druhy příspěvků.
Na tento režim navazuje možnost slevy na pojistném. Splní-li zaměstnanec zákonné podmínky, bude moci využít slevu na sociálním pojistném ve výši 7,1 procenta vyměřovacího základu a odnese si domů až 3 500 korun měsíčně navíc.
Zvýhodnění má ale dvě podmínky. Zaprvé, výdělek nesmí přesáhnout 48 500 korun měsíčně (průměrná mzda zaokrouhlená na pětisetkoruny). Kdo tento strop překročí, platí pojištění jako běžný zaměstnanec. Zadruhé, sleva se uplatňuje přes jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele a firmy ji tedy musí správně vykazovat.
Výjimkou jsou pracující starobní důchodci. Ti pojistné neplatí ani bez speciálního sezónního režimu, musí ale o slevu výslovně požádat svého zaměstnavatele. Pokud tak neudělají, pojistné jim bude automaticky strženo.
Vyšší hodinová mzda i hranice odvodů
Společně s růstem minimální mzdy se zvedla také nejnižší možná hodinová mzda, kterou mohou zaměstnavatelé pracovníkům nabídnout. Pro letošní rok je minimální hodinovka pro všechny pracovníky 134,40 koruny - meziročně se tedy zvedla o deset korun.
Zároveň se zvýšila hranice příjmů DPP pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění. Letos je tato hranice nastavena na 12 tisíc korun za měsíc, teprve při jejím překročení vzniká povinnost odvádět pojistné. Pro DPČ zůstává hranice stejná jako loni, tedy 4500 korun.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Od dubna musí zaměstnavatelé podávat takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které nahrazuje vybraná hlášení České správy sociálního zabezpečení, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí, Finanční správy ČR a Českého statistického úřadu. Podávat hlášení musí zaměstnavatelé i za pracovníky na DPP či DPČ.
Smyslem jednotného hlášení je podle odborníků mimo jiné odhalit nekalé praktiky některých zaměstnanců. Například když člověk dostává nějakou státní dávku, jejíž pobírání je neslučitelné s jakoukoli výdělečnou činností, nebo je tato výdělečná činnost výrazně omezena, typicky výší souvisejícího příjmu.
Díky datům z jednotného hlášení je navíc k dispozici řada informací, které stát dál využije, zvláště při poskytování podpor, u nichž se zjišťuje výše příjmů. Banky navíc budou mít díky JMHZ k dispozici přístup k příjmům žadatele o spotřebitelský úvěr.
Jaké údaje o zaměstnancích se hlásí
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) musí firmy v jednotném hlášení vyplnit o většině českých zaměstnanců s daňovou rezidencí v Česku tyto údaje:
- Trvalý pobyt – kde zaměstnanec bydlí a kde platí daně.
- Nejvyšší dosažené vzdělání – jen obecně podle klasifikace kmenových oborů vzdělání, tedy například základní, střední bez maturity, střední s maturitou, vyšší odborné, bakalářské, magisterské. Adresy škol a konkrétní obor se uvádět nemusí.
- Kód zdravotní pojišťovny.
- Důchod – informace, zda je zaměstnanec příjemcem předčasného starobního důchodu nebo důchodu se sníženým důchodovým věkem. Někteří zaměstnanci totiž mohou pobírat důchod i od Ministerstva obrany nebo vnitra. U předčasného důchodu je důvodem také to, aby sociální správa věděla, kolik si dotyčný vydělává. Může totiž pracovat jen omezeně, a to na pracovní dohody, které nezakládají povinnost odvádět pojištění. Kdyby si vydělal více, než stanovuje limit, výplata předčasného důchodu se mu pozastaví. U lidí se sníženým důchodovým věkem – většinou těch, kteří pracovali v náročných profesích, platí pro některé profese určitá pracovní omezení a pro jejich zaměstnavatele naopak povinnosti. Jsou-li zaměstnanci v klasickém starobním důchodu, už to zaměstnavatelé vědí, protože tito zaměstnanci čerpají slevu na důchodové pojištění. Kdyby starobní důchod tajili, připravili by se o stovky až tisíce korun měsíčně.
- Vznik zaměstnání – den nástupu.
- Informace o partnerovi – základní informace o manželce nebo manželovi (jméno, bydliště, rodné číslo, práce), ale jen když zaměstnanec žádá o daňovou slevu na manželku, manžela nebo na dítě. Tedy podobně jako doposud. Neplatí tedy, že by informace o partnerech museli sdělovat všichni zaměstnanci bez výjimky. Tento údaj se zjišťuje mimo jiné i pro kontrolu, zda si například slevu na vyživované dítě neuplatňují oba z rodičů, což je nezákonné.
- Typ zdravotního omezení – pouze formou „ANO/NE“ – „Údaje o zdravotním stavu zaměstnanec sděluje dobrovolně. Podle zákona o zaměstnanosti nemá povinnost sdělit, že je osobou zdravotně postiženou (OZP) nebo že pobírá invalidní důchod. Pokud zaměstnanec informaci sdělí, zaměstnavatel vyplní ‚ANO‘ a navazující atributy. Pokud ji nesdělí, vyplní zaměstnavatel pouze ‚NE‘,“ vysvětluje MPSV.
