Článek
Nikdo nepojede na dovolenou, dokud to nebude hotové, vzkázal Donald Trump straníkům v Kongresu minulý týden přes svou sociální síť. Na mysli měl zákon, který považuje za jednu z hlavních priorit tohoto volebního období.
Balík změn, pro který se v USA vžila prezidentova nálepka „Big Beautiful Bill“ (velký krásný zákon), čelil dva dny odporu opozice v Senátu, nakonec ale prošel. Republikány ovládaný Senát hlasoval v poměru 50 ku 50, o schválení návrhu svým hlasem následně rozhodl americký viceprezident J.D. Vance. Tři republikáni hlasovali proti.
Rozsáhlý daňový a výdajový balíček nyní poputuje ke schválení zpět do Sněmovny reprezentantů poté, co Senát v návrhu učinil změny.
V obou komorách mají Trumpovi republikáni převahu a od sněmovny se už nečeká nic víc, než že odkývá senátní verzi. Spěch se odvíjí od požadavku prezidenta, aby měl finální verzi k podpisu na stole před americkým státním svátkem v pátek 4. července.
Zákon je tvořen dlouhým seznamem úprav na mnoha frontách, od daňových slev za děti, hypotéky nebo za nově pořízená auta domácí výroby, přes investiční úlevy pro firmy až po škrty v programu krytí zdravotní péče nebo konec zdanění spropitného.
Celý legislativní text zabírá 940 stran, nekonečně dlouhé jsou i mediální výběry toho nejpodstatnějšího. Deník New York Times do svého seznamu relevantních položek vybral 240 změn. Projednávání v Senátu začalo už o víkendu a protáhlo se kvůli procedurálním obstrukcím opozičních demokratů, kteří si v Senátu vynutili předčítání jednotlivých pasáží.
Hlavní úpravou je prodloužení již existujících daňových úlev, schválených původně jako dočasné za první Trumpovy vlády v roce 2017. Pokud by se nic nezměnilo, tyto úlevy by pozbyly platnosti na konci letošního roku.
Vládnoucí Republikáni by se tím ocitli v nežádoucí situaci, kdy by příští rok před průběžnými volbami do Kongresu postavili voliče před náhlé a skokové navýšení daňového zatížení.
Odhady nákladů daňového balíčku se hodně liší, jsou v něm ale každopádně ve velké převaze položky, které představují výhodu pro poplatníky a újmu pro státní pokladnu. Podle posledních propočtů nezávislého nadstranického rozpočtového úřadu amerického Kongresu zákon zvedne federální dluh USA o 3,3 bilionu dolarů, tedy zhruba o deset procent nad stávající úroveň.
Už nyní patří Spojené státy k nejzadluženějším zemím světa. V poměru k hrubému domácímu produktu mají napůjčováno 121 procent HDP, což ve světě trumfnou jen Japonsko, Řecko a Itálie.
Velké politické spory se vedou o navržené krácení státního zdravotního pojištění. V USA není pojištění povinné ani státem garantované jako v evropských zemích. Standardem jsou nákladné privátní pojistky, které mnozí Američané nemají, státní krytí vedle nich funguje hlavně jako záchranná síť pro chudší vrstvy.
Nově schválené škrty v této oblasti povedou podle některých odhadů k tomu, že bez pojištění zůstane nově dalších 10 až 12 milionů Američanů. Kritici se obávají zbytečných úmrtí a zdravotních krizí u zranitelných skupin, zastánci změn naopak argumentují, že jde o eliminaci podvodů a neefektivit a že základní krytí zůstane zachované v dostatečném rozsahu.
