Článek
Americký prezident oznámil příměří v celní válce s jeho největším obchodním soupeřem, Čínou. Po dlouhých měsících vyhroceného tarifního konfliktu se oběma stranám podařilo dosáhnout dohody.
Její nejviditelnější část spočívá ve vzájemném snižování cel. Washington sníží podle Trumpova dřívějšího oznámení tarify na čínské zboží ze 145 procent na 55 procent, zatímco Peking sníží cla ze 125 procent na deset procent. Tato opatření se mají týkat průmyslového vybavení, elektroniky a surovin. Klíčovým bodem dohody je také podle dostupných informací rozhodnutí Číny zrušit omezení na vývoz vzácných nerostů, tedy materiálů nezbytných pro výrobu elektromobilů, obranných systémů a elektroniky.
Zatímco šéf Bílého domu slaví úspěch na mezinárodním poli, doma klid nemá. HDP Spojených států kleslo v prvním čtvrtletí o půl procenta a nevole vůči Trumpově obchodní politice vzrostla natolik, že domácí podnikatelé podávají na jeho tarifní opatření žaloby.
Soudní pře mezi prezidentem a americkými byznysmeny už stihly dospět k rozhodnutí jednoho soudu o pozastavení platnosti cel, vláda se ale úspěšně odvolala a dosáhla obnovení jejich platnosti. Žalující strana veřejně žádá, aby o sporu rozhodl Nejvyšší soud. Podle amerického právníka, s nímž měla redakce SZ Byznys možnost mluvit, je pravděpodobné, že spor k nejvyšší instanci dospěje. Hlava Bílého domu tak možná nejdůležitější obchodní válku nesvede proti jiné velmoci, ale proti svým vlastním lidem.
Soukromá válka pana Trumpa
Jak daleko může šéf Bílého domu s celními opatřeními zajít když se bude odvolávat na „národní bezpečnost“? Tato otázka nabrala v posledních týdnech nečekaně na významu. V sedmdesátých letech dostal Bílý dům k dispozici legislativní nástroj, který mu skrze odvolání se na paragraf o „národní bezpečnosti“ dovoluje při uvalování cel vynechat z procesu Kongres, který má tarifní agendu obvykle na starosti.
Jenže podle Soudu pro mezinárodní obchod si Donald Trump vykládal své pravomoci příliš volně, a tak platnost některých cel pozastavil. Rozhodnutí se týkalo také takzvaného „Dne osvobození“ z dubna 2025. Tehdy prezident USA uvalil na většinu světa tarify, které postihly široké spektrum dovozů ze zemí jako Kanada, Mexiko, Čína, Evropské unie. Trumpova administrativa tato opatření zdůvodnila právě paragrafem o národní bezpečnosti.
Zatímco soud první instance se postavil proti Trumpovu právnímu výkladu, odvolací soud výkon rozhodnutí pozastavil. Tím pádem původně pozastavená cla opět platí a podniky jsou v nejistotě do doby, než případ pravděpodobně skončí u nejvyššího soudu.
„Trump možná opravdu překročil své pravomoci,“ říká Milo Poplár, kalifornský právník z advokátní kanceláře Fellow zaměřené na obchodní právo. „Vše záleží na tom, jak široce interpretujeme prezidentské pravomoci. Obchodní zákony USA jsou záměrně vágní, aby umožnily prezidentovi v krizových situacích jednat rychle. Tato volnost ale není neomezená. Soudy teď zkoumají, zda mají Trumpova cla, zejména ta vůči spojencům, opravdový a doložitelný bezpečnostní základ. Zatím jeden soud rozhodl, druhý rozhodnutí zvrátil a vše podle mě dospěje až k nejvyššímu soudu,“ říká.
Středobodem právního sporu je podle něj otázka, co ještě spadá pod „ohrožení národní bezpečnosti“. Poplár upozorňuje, že tvrzení současné administrativy, podle níž jsou kanadský hliník či evropské automobily hrozbou pro USA, bude vyžadovat konkrétní důkazy. „Mnozí to považují za přitažené za vlasy,“ poznamenává.
Pokud nejvyšší soud nakonec Trumpovo zdůvodnění zamítne, následky mohou být zásadní. Cla by byla zrušena a federální vláda by mohla čelit miliardovým žádostem o na náhradu škody ze strany firem. „Načasování je důležité,“ vysvětluje Poplár. „Čím déle zůstanou cla v platnosti, tím vyšší mohou být případně škody, které bude vláda muset zaplatit, pokud soud rozhodne proti ní.“
Americký právník slovenského původu, Milo Poplár, zakladatel advokátní kanceláře Fellow se zaměřuje na obchodní právo. Jeho klienty jsou nejčastěji technologické společnosti USA.
Podle právníka Trumpovy další legislativní problémy včetně probíhajících procesů a možných civilních žalob zřejmě přímý vliv na rozhodnutí soudů mít nebudou.
„Právně jeho postavení zůstává beze změny, dokud soudy nerozhodnou jinak. Jenže jeho konfrontační styl způsobil, že někteří soudci budou podle mě k argumentům administrativy přistupovat opatrně. Navíc americké firmy se obávají jeho nestabilní obchodní politiky,“ komentuje právník, který v USA zastupuje především technologické společnosti.
Na druhou stranu je podle něj také možné, že soudy budou záměrně finální rozhodnutí odkládat až na dobu po dalších prezidentských volbách.
„Pokud se soudci rozhodnou, že cla jsou součástí širší vyjednávací strategie prezidenta nebo že budou později stejně zrušena, může jim dávat smysl vyčkat. Ale pokud Trump svou politiku ještě zpřísní, budou podle mě muset jednat rychle,“ dodává.
Zatím to vypadá, že nejvyšší soud USA nespěchá. Nedávno totiž odmítl urychlit své úvahy o tom, zda se má zabývat napadením Trumpových cel ještě předtím, než ve sporu rozhodnou soudy nižší instance.
Uspíšení procesu požadovalo neúspěšně rodinné hračkářství Learning Resources. Tato americká firma byla jednou ze společností, které podaly proti Trumpovým clům žalobu k Soudu pro mezinárodní obchod a nyní žádala o urychlení přezkumu sporu nejvyšším soudním orgánem v zemi. Jeho rozhodnutí může prezidentovi podle Poplára napáchat větší škody, než mezinárodní instituce. Ty jsou ve vymáhání práva vůči tak velkým hráčům jako Spojené státy bezzubé.
Co zmůže WTO
Pokud jde o případný zásah mezinárodních institucí jako Světová obchodní organizace (WTO), je právník skeptický.
„WTO může vydat rozhodnutí, ale nemá žádnou donucovací moc. USA je mohou jednoduše ignorovat, což už několikrát udělaly. Mezinárodní právo v případě vymahatelnosti funguje hlavně na základě politické vůle, nikoliv donucovacích prostředků.“
Znovu se také objevily i spekulace, že Trump by se mohl pokusit rozšířit osazenstvo Nejvyššího soudu o loajální soudce, kteří by podpořili jeho obchodní politiku. „Teoreticky je to možné,“ říká Poplár. „Ústava počet soudců nijak neomezuje. Pokud republikáni udrží většinu v Senátu, nic mu nebrání v tom přidat do Nejvyššího soudu další soudce. Takové pokusy ostatně probíhaly už v minulosti. Politicky je to výbušné, ale právně proveditelné.“
Mezitím se podniky operující v globálním měřítku pokoušejí přizpůsobit nové nejistotě. Firmy si budují flexibilní dodavatelské řetězce, které lze přizpůsobit měnícím se tarifním rizikům. „Mnohé společnosti dnes kalkulují se scénáři, kdy zboží jeden týden dovážejí z Vietnamu, další z Mexika. Zkrátka reagují podle toho, kde právě hrozí zavedení či zvýšení cel. Nikdo neví, jaká pravidla budou platit za šest měsíců,“ upozorňuje Poplár.
V tuto chvíli je pozornost USA upřena na americké soudy a takzvané „midterms“, tedy volby uprostřed prezidentského funkčního období, kdy své mandáty obhajují všichni členové Sněmovny reprezentantu, třetina senátorů a většina guvernérů amerických států.
Hlasování má proběhnout v roce 2026. Jeho výsledek může na dlouhá léta změnit vymezení hranic mezi prezidentskou autoritou a ekonomickou zdrženlivostí.
