Článek
Spotřebitelské ceny vzrostly v květnu oproti loňskému roku o 2,8 procenta ve Francii, o 3,3 procenta v Itálii a o 3,6 procenta ve Španělsku, a to v důsledku zdražování energií, reagujících na blízkovýchodní válku.
Tyto a další čerstvé zprávy z největších ekonomik eurozóny pomohou představitelům Evropské centrální banky (ECB) porozumět tomu, do jaké míry konflikt na Blízkém východě podporuje růst inflace a zda je třeba na něj reagovat, píše agentura Bloomberg.
Průzkum mnichovského institutu Ifo ukázal, že velká část německých firem stále plánuje přenést rostoucí náklady na zákazníky. Německé dluhopisy mírně posílily, takže výnos desetiletých dluhopisů klesl o jeden bazický bod na 2,95 procenta, zatímco euro mírně oslabilo vůči dolaru.
Inflace se napříč eurozónou drží vysoko nad dvouprocentním cílem ECB. Údaje za příští týden pro 21 zemí eurozóny jako celku by měly překročit tříprocentní úroveň, které dosáhly v dubnu. Tři měsíce poté, co Donald Trump zahájil svou vojenskou kampaň proti Íránu, signalizují tvůrci politiky ECB, od jestřábí členky bankovní rady Isabel Schnabelové po holubičího hlavního ekonoma Philipa Lanea, že úrokové sazby budou pravděpodobně muset vzrůst.
Ačkoli se ECB v dubnu rozhodla proti zpřísnění měnové politiky, podle zápisu ze zasedání nicméně guvernéři dospěli k závěru, že reakce na inflaci je nevyhnutelná, přičemž klíčovými otázkami byly rozsah, síla, načasování a trvání odpovědi. „Je stále více pravděpodobné, že vyčkávací přístup není vhodný,“ uvádí se v zápisu. „Bylo argumentováno, že tato situace přesunula hlavní pozornost k určení nejvhodnějšího načasování zvýšení sazeb.“
Trhy jsou si téměř jisté, že rozhodným dnem bude 11. červen, kdy podle nich dojde ke zvýšení depozitní sazby z aktuálních dvou procent na 2,25 procenta. Očekává se pak ještě jedno zvyšování do konce roku, protože obavy z inflace v současné době zřejmě převažují nad obavami tvůrců politik z ekonomických dopadů.
Data o inflaci ukázala, že francouzská ekonomika na začátku roku zaznamenala pokles, protože klesly jak spotřebitelské výdaje, tak podnikové investice. Ministr financí Roland Lescure na sociálních sítích uvedl, že inflace byla poháněna hlavně cenami energií a je ve srovnání s evropskými sousedy „omezená a v zásadě pod kontrolou“.
V Itálii šéf centrální banky Fabio Panetta uznal důvody pro zvýšení úrokových sazeb, přičemž vyzval kolegy, aby neprozrazovali další kroky ECB. „Výhled do budoucna podle všeho vyžaduje přehodnocení měnově-politického kurzu, aby se předešlo riziku přetrvávajících inflačních tlaků,“ uvedl v Římě.
Katharine Neissová, hlavní evropská ekonomka společnosti PGIM, považuje situaci v eurozóně za „relativně pod kontrolou“, přičemž růst cen by měl v létě dosáhnout vrcholu na úrovni přibližně 3,5 procenta, což je daleko od dvouciferného maxima, kterého dosáhl v roce 2022.
Větší obavy má z vývoje hospodářského růstu. „Pokud jde o reálnou ekonomickou aktivitu, myslím, že již vidíme první varovné signály,“ řekla pro Bloomberg TV.
