Hlavní obsah

„Je důležité, abychom stáli při sobě,“ řekl Zelenskyj v zemi ohrožené Ruskem

Foto: Reuters

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a moldavská prezidentka Maia Sanduová.

Moldavsko slaví 35 let nezávislosti a do jeho metropole přicestoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Dokud Ukrajina bojuje na východě, Moldavsko může v klidu spát,“ prohlásila moldavská prezidentka Maia Sanduová.

Článek

Ani déšť nevyhnal tisíce Moldavanů z ulic, kde tleskali ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.

Není to náhoda. Podpora napadené zemi zaznívá z oficiálních míst i ulic hlavního města v den, kdy i Moldavsko slaví svých 35 let nezávislosti. V srpnu 1991 se stejně jako Ukrajina oddělilo od Sovětského svazu a toto datum se kvůli ruské invazi na Ukrajinu stává stále více symbolickým.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová vzdala hold Ukrajině za pokračující odhodlání bránit svou zemi. „Dokud Ukrajina bojuje na východě, Moldavsko může spát v klidu,“ prohlásila.

„Za 35 let jsme se naučili pochopit, co nezávislost skutečně znamená. Nezávislost znamená mít v domě světlo a teplo, bez ohledu na to, co se rozhodne v Moskvě. Mít možnost prodávat své výrobky, být respektován a sjednocen. Cítit se v bezpečí, mít přátele a podporu. Být rovnocenným partnerem, mít právo na vlastní názor a především sám rozhodovat o tom, kdo bude zemi vést,“ dodala.

Úzce propojená budoucnost

Je to pro obě strany přátelství jako žádné jiné, alespoň tak lze soudit ze skutečnosti, že se představitelé potkávají každých pár měsíců. Ostatně Sanduová zamířila do Kyjeva naposledy v pondělí, kde se zúčastnila oslav nezávislosti. Ve čtvrtek pak ukrajinskému prezidentovi předala moldavské nejvyšší vyznamenání.

„Stojím za vámi. Je velmi důležité, abychom všichni stáli při sobě, přesně tak, jak tomu je dnes: Ukrajina, Moldavská republika a Rumunsko,“ řekl Zelenskyj během tiskové konference.

Politická budoucnost Moldavska je nyní úzce propojená s ukrajinskou. Moldavsko i Ukrajina zahájily letos v červnu přístupová jednání s Evropskou unií o členství. Krátce po začátku invaze také obě ve stejný den získaly status kandidátské země. V obou případech má připojení k bloku nemalý strategický význam.

„Ukrajina je připravena přispět k rozvoji obranných kapacit našich sousedů, Rumunska a Moldavské republiky. Chceme i nadále podnikat společné kroky, abychom v tomto směru dosáhli ještě lepších výsledků. Samozřejmě budeme vždy koordinovat naše úsilí i v oblasti evropské integrace. Je to velmi důležité, protože máme stejný cíl,“ dodal Zelenskyj.

Stejně tak ani jedna z nich není součástí Severoatlantické aliance. Obě země tak nemají bezpečnostní garance, které členství v NATO přináší, a zároveň se dlouhodobě potýkají s ruským tlakem. Zatímco Ukrajina čelí otevřené ruské válce, Moldavsko se potýká především s hybridními hrozbami.

Kišiněv otevřeně říká, že bezpečnost Moldavska je úzce spojená s bezpečností Ukrajiny. Moldavsko od začátku války podporuje Kyjev a odsuzuje ruskou agresi.

Sousední Moldavsko je v současnosti pro napadenou zemi důležité, i protože se rozhořela zatím největší krize v polsko-ukrajinských vztazích od začátku války. V posledních měsících se vztahy obou zemí výrazně zhoršily kvůli sporům kolem historie, především kolem tzv. volyňského masakru.

Historické spory o Volyň

Krizi v polsko-ukrajinských vztazích letos v květnu odstartoval nedávný dekret prezidenta Volodymyra Zelenského, který jedné z jednotek ukrajinských speciálních sil na její žádost udělil čestný název „Hrdinové UPA“.

Na Ukrajině je UPA, tedy Ukrajinská povstalecká armáda, často vnímána jako symbol boje za nezávislost. V Polsku je ale spojována především s volyňskými masakry z let 1943 až 1944, při nichž příslušníci UPA zavraždili desítky tisíc polských civilistů.

Napětí letos vyvrcholilo mimo jiné poté, co Zelenskyj pojmenoval jednu z ukrajinských speciálních jednotek po bojovnících Ukrajinské povstalecké armády, která je v Polsku spojována s masakry polských civilistů.

Ukrajina i Moldavsko spolu ale sdílí i bezpečnostní problém – Podněstří. Proruský separatistický region leží přímo u ukrajinských hranic a dlouhodobě v něm působí ruské jednotky.

A zatímco pro Kišiněv představuje jednu z největších bezpečnostních hrozeb, Kyjev ho vnímá jako potenciální další prostor, odkud by Rusko mohlo vytvářet tlak.

Nemalou součástí nadprůměrných vztahů mezi Kišiněvem a Kyjevem je ale i osobní linka. Obě země sdílejí více než tisícikilometrovou hranici, která se stala po začátku invaze zásadní, protože Moldavsko přijalo nejvíce ukrajinských uprchlíků v přepočtu na obyvatele.

Obavy z ruského úderu

Nedaleká válka se přitom v Moldavsku připomíná velmi pravidelně. Je to jen něco málo přes týden, kdy jedna z ruských střel s plochou dráhou letu Banderol při náletu na Oděsu dopadla do Moldavska.

V předvečer moldavského Dne nezávislosti pak narušilo jeho vzdušný prostor pět dronů. Jeden další bezpilotní letoun poté bezpečnostní složky nalezly na moldavském území, jak oznámilo ministerstvo zahraničí na sociální síti X. Od začátku roku se takové incidenty dějí několikrát do měsíce.

Foto: Reuters

Setkání prezidentů všech tří zemí.

Právě bezpečnost je tak jedním z témat, o kterých dnes Zelenskyj v Kišiněvě jednal. Kromě Sanduové se setká také s rumunským prezidentem Nicușorem Danem. Moldavsko, Ukrajina a Rumunsko totiž v posledních letech začaly v této trojici stále více spolupracovat právě kvůli ruským úderům různého rázu.

Tuto třístrannou spolupráci začaly vyvíjet po začátku války a loni se v ukrajinské Oděse poprvé konal i summit prezidentů těchto tří zemí.

Doporučované