Zelenskyj zmírnil tón, ale Poláci už se na Ukrajince dívají jinak

Ještě v neděli vzkázal (mimo jiné) Varšavě, že „nikdo nikdy nebude Ukrajincům říkat, jaké hrdiny mají uctívat“. O tři dny později už prezident Volodymyr Zelenskyj mluvil mírněji.

„Jsme silní sousedé a dobří přátelé. Pokud jsou nějaké otázky, najdou se na ně odpovědi. Ukrajina je na to připravená,“ řekl ve středu při návštěvě Irska, když dostal otázku, zda spor s Polskem kolem Ukrajinské povstalecké armády (UPA) nemůže ohrozit cestu jeho země do Evropské unie.

Je to zatím nejvýraznější pokus Kyjeva zmírnit napětí, které od konce května provází polsko-ukrajinské vztahy.

Krize se naplno rozhořela poté, co Zelenskyj jedné z jednotek ukrajinských speciálních sil udělil čestný název „Hrdinové UPA“.

Polský prezident Karol Nawrocki následně ukrajinské hlavě státu odebral Řád bílé orlice a mezi oběma zeměmi se rozjela série dalších symbolických odvet.

Jenže zatímco tón ukrajinského prezidenta je dnes smířlivější, politický spor už začal žít vlastním životem.

Ve středu totiž ukrajinský parlament schválil zákon o Ukrajinském národním pantheonu. Vzniknout má nové státní pietní místo pro nejvýznamnější osobnosti ukrajinských dějin.

Samotný zákon konkrétní jména neobsahuje. Stanovuje ale okruhy lidí, kteří mohou být v budoucnu do pantheonu zařazeni. Vedle prezidentů nebo vojáků současné války s Ruskem zmiňuje také vrchní velitele UPA. O každém konkrétním jménu budou poslanci hlasovat zvlášť.

V Polsku je právě tato část zákona vykládána jako další potvrzení směru, kterým se ubírá ukrajinská politika paměti. Polská média i komentátoři připomínají, že parlament schválil návrh jen několik dní po Zelenského výroku, že „nikdo nebude Ukrajincům určovat, jaké hrdiny mají uctívat“.

Kvůli celé věci má do Varšavy v nejbližších dnech přijet ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Podle serveru Wirtualna Polska chce nabídnout, aby se jednou z prvních osobností budoucího pantheonu stal generál Marko Bezručko, důstojník Ukrajinské lidové republiky, který během polsko-sovětské války v roce 1920 bojoval po boku Poláků a podílel se na obraně Zámostí, města v jihovýchodním Polsku, před Rudou armádou.

Bezručko patří k několika historickým osobnostem, které jsou v obou zemích vnímány pozitivně a dlouhodobě slouží jako symbol společného boje proti sovětskému Rusku.

Diplomaté ale zároveň upozorňují, že samotné gesto nemusí stačit. Nejnovější průzkum agentury IBRiS pro deník Rzeczpospolita totiž ukazuje, že spor už dávno není jen záležitostí prezidentů nebo diplomatů.

Na otázku, zda debata kolem UPA změnila jejich pohled na Ukrajince, odpovědělo 33,6 procenta Poláků, že ano, a to k horšímu. Naopak zlepšení vztahu uvedla necelá dvě procenta respondentů. Šest z deseti lidí tvrdí, že jejich názor zůstal stejný.

Podrobnější data zároveň ukazují, že se postoje společnosti výrazně liší podle politických preferencí. Negativnější pohled na Ukrajince častěji uváděli voliči konzervativní opozice, krajní pravice a obyvatelé středně velkých měst.

Výrazně častěji také šlo o diváky konzervativní televize Republika, která dlouhodobě patří k nejostřejším kritikům ukrajinské vlády.

Naopak většina voličů současné vládní koalice Donalda Tuska uvedla, že spor jejich pohled na Ukrajince nezměnil.

Stejně odpovídali častěji mladší lidé, obyvatelé velkých měst nebo lidé s vysokoškolským vzděláním. V této skupině převažovali voliči levicových stran a liberálních kandidátů v loňských prezidentských volbách.

Je to už druhý podobný průzkum během několika dní. Minulý týden agentura IBRiS zjistila, že téměř 60 procent Poláků je proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie.

Podle historika a politologa Łukasze Adamského, který vede Centrum dialogu Juliusze Mieroszewského zaměřené na vztahy Polska se zeměmi východní Evropy, se podobná reakce dala očekávat.

„Spory o historickou paměť, zejména kult osobností a organizací odpovědných za volyňský masakr, dlouhodobě negativně ovlivňují postoje Poláků vůči Ukrajině. Proto se dalo čekat, že rozhodnutí prezidenta Zelenského zhorší vztah části Poláků k Ukrajincům,“ citoval Adamského list Rzeczpospolita.

Současně ale odborník upozorňuje, že zhruba dvě třetiny Poláků ani během současné krize nepřenášejí kritiku ukrajinské vlády na celý ukrajinský národ. Podle něj je to ve srovnání s předchozími podobnými krizemi poměrně příznivý výsledek.

Napětí se však začíná promítat i do praktické spolupráce. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz z PSL ve čtvrtek uvedl, že Kyjev nedodržel dřívější dohodu o sdílení technologií pro výrobu dronů.

Polsko za to nabízelo předání dalších stíhaček MiG-29, které postupně vyřazuje ze své výzbroje.

„Zpočátku s tím souhlasili, dnes ale dohodu neplní,“ tvrdí ministr. Dodal, že právě podobné historické spory posilují protiukrajinské nálady v Polsku, hrají do karet krajní pravici a komplikují další spolupráci.

Spor kolem UPA se navíc začíná přelévat i na evropskou úroveň. Polští europoslanci z několika politických frakcí se snaží prosadit, aby se do každoroční rezoluce Evropského parlamentu o pokroku Ukrajiny na cestě do Evropské unie dostala zmínka o jednotce „Hrdinů UPA“.

Podle polských europoslanců by rezoluce měla jasněji propojit pokrok Ukrajiny na cestě do EU také s řešením historických sporů.

Evropský parlament už loni v podobné rezoluci vyzval Polsko i Ukrajinu, aby pokračovaly v řešení otevřených historických sporů „v duchu skutečného a upřímného usmíření“. Ocenil také obnovení exhumací polských obětí na Ukrajině a vyjádřil naději, že budou pokračovat.

Letos chce část polských europoslanců formulaci zpřísnit. O tom, zda se jejich návrh do výsledné rezoluce dostane, rozhodnou europoslanci příští týden.