Článek
Na konci druhé světové války skončilo v ruinách zhruba 90 procent historického centra Gdaňsku. V 50. a 60. letech došlo k jeho obnově do podoby věrné kopie hanzovních domů a historických uliček.
I z toho důvodu teď padla volba právě na Gdaňsk.
Město u břehů Baltského moře ve čtvrtek a v pátek hostí konferenci o poválečné obnově Ukrajiny. Jde o největší akci svého druhu. Česko na ní zastupuje premiér Andrej Babiš z hnutí ANO.
Na konferenci už předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních více než tří miliard eur Kyjevu v rámci unijního úvěru. Do konce příštího roku má Ukrajina z programu získat celkem 90 miliard eur (2,2 bilionu korun).
Na akci do Gdaňsku dorazily tisíce účastníků, včetně hlav států a zástupců firem. Podepsat se má na 200 smluv a memorand.
Stín krize ve vztazích
Nad konferencí se ale vznáší stín největší krize v polsko-ukrajinských vztazích za poslední roky. Důvodem je politický spor o krvavou kapitolu společných dějin a její symboly.
Do Gdaňsku kvůli roztržce z Kyjeva nedorazil původní spolupořadatel prezident Volodymyr Zelenskyj, ale ani ministr zahraničí Andrij Sybiha. Do Polska nepřijela ani první dáma Olena Zelenská, která měla mít přednášku na Gdaňské univerzitě.
Už minulý týden ukrajinská média upozornila, že Zelenskyj přestal využívat k cestám do zahraničí letiště v polském Řešově a už dvakrát odletěl z moldavského Kišiněva. Řada polských médií to interpretovala jako politický signál směrem k Varšavě.
Proč se hádají Polsko a Ukrajina
Červnovou krizi odstartoval nedávný dekret prezidenta Volodymyra Zelenského, který jedné z jednotek ukrajinských speciálních sil na její žádost udělil čestný název „Hrdinové UPA“.
Na Ukrajině je UPA, tedy Ukrajinská povstalecká armáda, často vnímána jako symbol boje za nezávislost. V Polsku je ale spojována především s volyňskými masakry z let 1943 až 1944, při nichž příslušníci UPA zavraždili desítky tisíc polských civilistů.
Konzervativní polský prezident Karol Nawrocki, který akcentuje historickou politiku, pak v reakci odebral Zelenskému Řád bílé orlice. Jde o nejvyšší polské státní vyznamenání, které Zelenskyj obdržel od Andrzeje Dudy v roce 2023. Na Ukrajině následně někteří politici a vojáci začali vracet polské řády.
Historické rozepře mezi oběma zeměmi přitom nejsou nové. Už od poloviny minulého desetiletí se opakovaně vedou spory o Volyň, exhumace obětí nebo hodnocení UPA. Po ruské invazi v roce 2022 je sice překrylo úzké spojenectví proti Rusku, nyní se ale znovu dostaly do centra polsko-ukrajinských vztahů.
Vztahů s Ukrajinou se týkal i úvodní projev polského premiéra. „Budoucnost můžeme vybudovat jen na pravdě, vzájemném respektu a porozumění historii,“ prohlásil Donald Tusk.
Obrátil se přitom na Poláky, Ukrajince a přímo i na ukrajinskou premiérku Juliji Svyrydenkovou, která v Gdaňsku zastupuje prezidenta.
Co si myslí Poláci o vstupu Ukrajiny do EU?
Tusk se od počátku pokouší spor spíš krotit. Vládní politici sice Zelenského rozhodnutí zkritizovali, zároveň se ale kabinet snaží tlumit dopady aféry na polsko-ukrajinské vztahy.
„Solidarita, která se zrodila v Gdaňsku, se může stát naší každodenní realitou, pokud otevřeme svá srdce i mysl minulosti, ale především budoucnosti,“ prohlásil v tomto duchu ve čtvrtek.
Smířlivá byla v Gdaňsku i ukrajinská premiérka. Polákům poděkovala za jejich pomoc. Svyrydenková děkovala i za „chuť k budování společné budoucnosti v Evropské unii“.
Evropská unie 15. června otevřela první vyjednávací kapitolu přístupových rozhovorů s Ukrajinou. O to větší kontrast představují současné nálady v Polsku.
Nejnovější průzkum agentury IBRiS pro polské Radio ZET totiž ukazuje, že proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie se teď staví 60 procent Poláků. Členství země podporuje jen zhruba třetina respondentů.
Průzkum vznikal v době vyhroceného sporu kolem jednotky pojmenované po UPA a naznačuje, že ochlazování polského veřejného mínění vůči Ukrajině pokračuje.
Útoky na Ukrajince
Proměna nálad se neprojevuje jen v průzkumech nebo politických prohlášeních.
O víkendu ve Varšavě na autobusové zastávce napadl dospělý Polák čtrnáctiletého ukrajinského chlapce. Podle svědků útoku předcházely nadávky kvůli jeho národnosti. Chlapec utrpěl pohmožděniny v obličeji, policie případ vyšetřuje.
Nejde přitom o ojedinělý incident. Už letos v květnu skupina útočníků brutálně napadla v centru Varšavy šestnáctiletého Ukrajince Artema a jeho kamarády.
Útočníci je bili a křičeli na ně, aby „táhli na Ukrajinu“. Artem skončil v nemocnici s prasklinou lebky a těžkými poraněními obličeje. Další incidenty a změnu nálad jsme popsali zde.
Analytici dlouhodobě upozorňují, že vyhrocená politická debata kolem Ukrajiny se postupně přelévá i do nálad ve společnosti. Právě to je podle nich největší riziko současného ochlazení polsko-ukrajinských vztahů.
Spory o historické symboly však zřejmě jen tak nekončí. Obrat nálady části polské společnosti vůči Ukrajině se totiž snaží využít představitelé téměř všech politických stran.
„Premiér Donald Tusk přes den varuje před hnědou vlnou, která se přelévá přes Polsko, zatímco po nocích se na ní s nepříliš velkým úspěchem sám snaží svézt,“ napsal například komentátor liberálního serveru Oko.press Witold Głowacki.
„Něco málo přes rok před parlamentními volbami a tváří v tvář skutečné hrozbě je nejvyšší čas s touto dvojí hrou skoncovat,“ vyzval nedávno Głowacki.
Kaczyński vrací ukrajinský řád
Otevřeně protiukrajinskou politiku vede zejména krajně pravicová strana extremistického europoslance Grzegorze Brauna. Na vlně se ale „veze“ i Konfederace a také nejsilnější opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS).
Její předseda Jarosław Kaczyński ve čtvrtek oznámil, že se „loajálně“ zřekne ukrajinského Řádu knížete Jaroslava Moudrého, který obdržel v roce 2022.
Snímek z června 2022. Prezident Zelenskyj předává lídrovi PiS Kaczyńskému Řád knížete Jaroslava Moudrého.
Lídr PiS dodal, že by mělo Polsko začít blokovat otevírání dalších takzvaných vyjednávacích kapitol přístupových rozhovorů mezi EU a Ukrajinou.
Kaczyńského výrok naznačuje, že spor kolem UPA nemusí skončit jen u symbolických gest a historických debat. Poprvé od začátku války se totiž od relevantních stran ozývají i požadavky, aby se promítl do postoje Polska vůči evropské budoucnosti Ukrajiny.
