Článek
Od roku 2024 fungoval v otázce azylu a detencí cizinců, kteří přišli do České republiky, dvoukolejný systém. Právní služby poskytovali advokáti a neziskový sektor. Většině advokátů se nicméně tato práce nikdy nevyplatila - ačkoliv stát jim část jejich služeb nahradil, v azylových a detenčních centrech nenašli dlouhodobě platící klienty a spousta jejich práce tak zůstala neproplacená.
Neziskové organizace naopak mají s prací s uprchlíky zkušenosti od devadesátých let a nefungují na bázi komerčního trhu.
Rozhodnutí Ministerstva vnitra nezapojit do této oblasti nevládní organizace nedává smysl hned ze dvou důvodů. První je finanční. Pro stát bylo předchozí nastavení výhodné, protože neziskovým organizacím šla ze státního rozpočtu přibližně čtvrtina peněz a další tři čtvrtiny platila Evropská unie skrze Azylový, migrační a integrační fond. Jak popsal zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm, zakázka pro neziskový sektor stát stála kolem pěti milionů korun za dva roky. Nově vypsaná grantová výzva zahrnující pouze advokáty však vychází na 23 milionů korun bez DPH.
Druhý důvod spočívá v povaze práce neziskového sektoru oproti práci advokátů. V případě lidí nacházejících se v krizi, kterými bezpochyby uprchlíci jsou, nejde pouze o právní pomoc. Návštěvy azylových zařízení a detenčních center si žádají přístup sociálních pracovníků, znalost kontextu původního státu, základy krizové intervence a psychologické podpory. A až po základním ošetření člověka a získání nutných informací nastupuje právní poradenství.
Všechny tyto dovednosti neziskové organizace mají pod jednou střechou, zatímco advokáti nejsou z povahy své profese v těchto schopnostech jakkoliv cvičení. Ano, jsou výjimky, a i z tohoto důvodu existovala možnost advokátů stejně jako neziskových organizací se v této oblasti angažovat.
Že systém nastavený pouze pro advokáty nemusí do budoucna dobře fungovat, ukazuje také šetření ombudsmana z roku 2024. Dle této zprávy v době existence výhradního zastoupení uprchlíků advokáty (v letech 2022-2024) výrazně klesl počet těch, kteří se obrátili na soud v souvislosti s jejich azylovým řízením.
Podle zástupce ombudsmana advokáti uprchlíkům „neasistovali ve správním řízení v jejich azylových případech, nenahlíželi do spisu či je nedoprovázeli na pohovory“ a schůzky trvaly maximálně deset až patnáct minut, z čehož polovinu zabralo tlumočení.
Další krok proti neziskovému sektoru
Vedení neziskových organizací Ministerstvu vnitra nabízelo, že pět milionů obstarají z jiných zdrojů než ze státního rozpočtu, aby iniciativa mohla dále běžet. Resort tuto nabídku odmítl. Zjevně mu tedy nejde o finanční stránku věci. Vypsání grantu v nové podobě lze považovat za snahu vlády Andreje Babiše zakročit proti neziskovému sektoru. Od začátku vládnutí stávajícího kabinetu to totiž není poprvé, kdy chce zasáhnout proti těmto organizacím.
V minulých měsících jsme například sledovali debatu o legislativě, která by vyžadovala registraci organizací pobírajících finanční podporu ze zahraničí, právě s akcentem na nevládní organizace. V květnu zase Babišův kabinet zrušil Odbor vlády pro lidská práva a ochranu menšin, jenž dával poměrně široký prostor expertům z neziskových organizací při tvorbě a připomínkování pravidel týkajících se postavení zranitelných skupin ve společnosti. To vše zmenšuje neziskovkám prostor vstupovat do řešení veřejných společenských problémů.
K tomu, aby ministerstvo od rozhodnutí ustoupilo, by bylo nutné vyvinout výrazný politický tlak. V době, kdy na nejvyšších politických postech sedí politici, kteří zároveň roky rozdmýchávají nenávist vůči cizincům – uprchlíkům obecně, ale v posledních letech především proti Ukrajincům –, však nelze očekávat, že by se něco takového stalo.
