Článek
Když cizinec hledající ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou zažádá o azyl v Česku, má právo na právní poradenství hrazené státem, pokud si ho sám nemůže dovolit uhradit. To do dubna poskytovali současně právníci neziskových organizací a z advokátní kanceláře.
Poradenství poskytované nevládkami stát vyšlo na zhruba 5,5 milionu korun za dva roky práce, protože bylo spolufinancované Evropskou unií. Druhé zajišťované advokátní kanceláří vyšlo na 22,8 milionu korun.
Od dubna se ale resort vnitra rozhodl pokračovat jen s tím od soukromé právnické kanceláře a vypsal veřejnou zakázku na právní poradenství v hodnotě více než 23 milionů korun.
Podle zástupců některých neziskových organizací je ale opatření zaměřeno proti jejich právníkům, kteří jsou v zastupování žadatelů úspěšní a napadají například rozhodnutí o neudělení azylu. „Bojí se proher na soudech,“ myslí si Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, která žadatelům poskytovala právní a sociální asistenci. Právníci při rozhodování zastupují klienty vůči Ministerstvu vnitra, které je správním orgánem rozhodujícím o žádostech.
„Nevypsání výzvy na poskytování právního poradenství vnímáme jako velmi nestandardní postup,“ říká Andrea Krchová, ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty, s tím, že nebyla vypsána bez uvedení důvodu.
Mluvčí Ministerstva vnitra Ondřej Krátoška zdůvodňuje změnu tím, že poradenství bylo poslední léta zajišťováno paralelně dvěma způsoby.
„Nejde o zavedení nové služby ani o nový výdaj. Ministerstvo vnitra tyto služby financuje dlouhodobě, přičemž v případě nevládního sektoru šlo mimo jiné o projekty spolufinancované z evropského fondu AMIF. Tyto prostředky nyní mohou být využity na jiné aktivity v oblasti podpory cizinců,“ reaguje mluvčí resortu na dotaz, proč se rozhodli pokračovat jen s jedním, dražším poradenstvím.
Redakce se ptala i na to, jestli bylo ministerstvo nespokojené s prací právníků z neziskového sektoru. Na to tiskové oddělení neodpovědělo.
„Veřejná zakázka na právní poradenství byla zadána standardně v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Právní poradenství bylo v posledních letech zajišťováno paralelně dvěma způsoby, a to prostřednictvím nevládní organizace i advokátní kanceláře, které působily ve stejných zařízeních,“ uvedl Ondřej Krátoška.
Rozhodnutí přitom kritizuje i Kancelář veřejného ochránce práv. „Bez jakéhokoliv vysvětlení padlo dne 10. března 2026 rozhodnutí namísto využití zdrojů z EU vypsat veřejnou zakázku a financovat právní poradenství výlučně ze státního rozpočtu. Zakázka je určena pouze advokátním kancelářím, neziskové organizace jsou vyloučeny,“ stojí ve zprávě.
Vstup do azylových zařízení jen s plnou mocí
Podle Rozumka ale pracovníci neziskových organizací budou mít fakticky zamezený vstup do azylových zařízení – i kdyby chtěli nadále poskytovat poradenství zcela bezplatně.
„Budeme mít přístup do poradenské místnosti v azylových zařízeních, pouze pokud budeme mít plnou moc od žadatele. To je nesmysl, nelze připravit plnou moc, když nás člověk nezná. Je to podivná stopka,“ říká ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Redakce Seznam Zpráv má k dispozici oficiální korespondenci, kde ředitel Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra oznamuje, že tito právníci fakticky od dubna přestanou mít výsadu volnějšího vstupu do zařízení.
„Tyto standardní a dlouhodobé podmínky pohybu třetích osob v rámci našich azylových zařízení, včetně zástupců nevládních neziskových organizací, vycházející z nutnosti ochrany samotných klientů v azylových zařízeních,“ stojí jako zdůvodnění v korespondenci. Nově se tak na právníky z neziskovek bude pohlížet jako na jakékoliv jiné osoby poskytující právní poradenství klientům azylových zařízení.
Do návštěvní místnosti tak budou moci vstoupit jen tehdy, když bude žadatel se schůzkou souhlasit. Podle Rozumka se tak právníci nebudou moci účastnit úvodního pohovoru, který může výrazně určit následnou šanci na úspěšné udělení azylu.
Rozumek se o přístupu k azylantům snaží jednat i s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Zároveň vysvětluje, že jeho kolegové nutně nehájí každého žadatele.
„Pečlivě si vybíráme žadatele, u kterých vidíme, že země, ze které přichází, je špatná. Typu Afghánci, Íránci, Bělorusové, Rusové, kde těm žadatelům v domovinách skutečně něco hrozí,“ tvrdí.
„Když vidíme, že na azyl nemají nárok, tak jim jen vysvětlíme situaci,“ dodává ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Podle advokátní kanceláře spolupráce fungovala
Formální zastání zástupců neziskovek už zveřejnil Výbor pro práva cizinců při Radě vlády pro lidská práva. Po Ministerstvu vnitra požaduje, aby žadatelům o mezinárodní ochranu zajistilo přístup k právní, psychologické a sociální podpoře.
„Problematický je systém poskytování služeb a jejich rozsah v rámci veřejné zakázky. Služby zajištěné advokáty jsou omezeny na procedurální úkony v první instanci, zastupování v dalších stupních řízení se pak děje na základě ustanovení soudem, kdy jsou náklady hrazeny opět ze státního rozpočtu,“ upozorňuje výbor v podmětu, že reálně se tak rozhodnutí nechat poradenství jen na advokátní kanceláři může ještě prodražit.
Podle advokátní kanceláře, která aktuálně pro ministerstvo poskytuje právní poradenství, se ale služby s neziskovými organizacemi vzájemně doplňovaly a nezřídka překrývaly. „K tomu mohu pouze konstatovat, že jsem několikaleté společné působení v zařízeních Ministerstva vnitra až donedávna vnímal jako zcela bezproblémové, neboť jsme vždy jednali se společným cílem poskytnout stejným osobám co nejkomplexnější služby,“ reaguje Tomáš Tomšíček z Advokátní kanceláře Volopich, Tomšíček & spol.
Podle Ministerstva vnitra o azyl v České republice loni žádalo 1097 osob, udělen byl sedmi desítkám a dalším 127 byla přidělena doplňková ochrana.
