Kde všude je Babiš ve střetu zájmů? Zájmy Agrofertu pojistil, kde to šlo

Aspirant na premiéra Andrej Babiš stále dluží prezidentovi a veřejnosti vysvětlení, jak zajistí, aby funkci nevykonával ve střetu zájmů. Seznam Zprávy zmapovaly, proč je důležité, aby šéf ANO vlastnictví Agrofertu a dalších firem vyřešil.

Nejde zdaleka jen o často probírané dotace nebo veřejné zakázky. Vládní většina nastavuje pravidla, která mohou Agrofertu podnikání zkomplikovat, nebo naopak ulehčit.

Z programového prohlášení a z jednotlivých vyjádření politiků ANO navíc vyplývá, že nastupující kabinet má v plánu řadu opatření, která mohou Babišovu byznysu prospět. Jde například o podmínky pro zemědělské podniky, potravináře nebo zdravotnické kliniky.

Ve střetu zájmu se budoucí premiér ocitne například v souvislosti se svým podnikáním ve zdravotnictví. Pod společnost FutureLife zaparkovanou ve fondu Hartenberg patří řada klinik a dalších zdravotnických zařízení. Nejznámější je Babišovo podnikání v oblasti reprodukční medicíny, zajímavé jsou ale pro něj i supermoderní léky a onkologická prevence.

Vláda těmto oblastem může výrazně finančně přilepšit – stačí, aby je zařadila na seznam služeb, které proplácí zdravotní pojišťovny z veřejných peněz, nebo platby za ně zvýšila, pokud se tak již děje.

Babišovi v Česku patří několik reprodukčních klinik – Iscare, Gennet nebo Reprofit. Jak Seznam Zprávám sdělil šéf FutureLife Jozef Janov, z pojišťoven dostali letos na léčbu neplodnosti 300 milionů korun. Snadno to však může být více, stačí zvýšit počet proplácených pokusů o umělé oplodnění nebo rozšířit okruh pacientek.

Ostatně přesně to se už v minulosti stalo. Za Babišovy vlády prošlo prodloužení věku, do nějž se léčba ženě hradí, na 40 let. Další pokusy mohou následovat – naposledy navrhoval prodloužení věku na 45 let letos v červnu tehdejší poslanec ANO Julius Špičák. Kromě toho chtěl oplodnění proplácet i ženám bez partnera nebo lesbickým párům.

Podobné je to v případě takzvaných centrových léků, tedy supermoderních léčivých přípravků, kam patří třeba biologická léčba. I na tu se řada zdravotnických zařízení spadajících pod Babiše zaměřuje, konkrétně jde například o vzácné nemoci zažívacího traktu nebo kloubů. Letos na ně pojišťovny podle Janova přispěly 800 milionů.

Právě změny v proplácení centrových léků nastupující kabinet otevřeně slibuje v programovém prohlášení, ač zatím nekonkrétně: „Revidujeme systém tzv. centrové péče, aby odpovídal potřebám moderní medicíny a zajistil spravedlivou a včasnou dostupnost inovativní léčby pro všechny pacienty.“

Šéf hnutí ANO také hodně hovoří o rozšíření prevence, a to především té onkologické. I na tu se jeho kliniky zaměřují – například klinika Iscare v pražské Libni nedávno otevřela Centrum preventivní onkologie. Vyšetření tu stojí 15 tisíc korun a stát na něj nyní nepřispívá.

Nejpodrobněji popsaný je střet zájmů budoucího premiéra v oblasti zemědělství, v němž podniká značná část jeho firem. Zaprvé úřady spadající pod kabinet rozdělují dotace. Už samotné předělování peněz vzbuzuje pochyby o střetu zájmů.

A zadruhé je to navíc právě kabinet, kdo určuje pravidla dotačních programů – a rozhoduje tak třeba, jestli upřednostní malé, či naopak velké podniky.

Například u investičních dotací minulá vláda nastavila strop 200 milionů korun pro jednu firmu a dotační období, stejně jako limit 30 milionů na jeden projekt. Tím osekala možnosti velkých farem, které dřív mohly čerpat stamiliony.

V případě nárokových dotací zase odcházející kabinet zavedl takzvanou redistributivní platbu. Jde o doplňkovou dotaci, která se vyplácí na prvních 150 hektarů obhospodařovaných pozemků a zvýhodňuje tak nejmenší farmy. Babišova vláda to ale hodlá změnit – v programovém prohlášení slibuje revizi těchto plateb.

Stejně tak může kabinet omezit různé další doplatky, které jdou malým farmám, začínajícím mladým zemědělcům nebo ekologickým provozům.

Premiér se ale dostává do střetu zájmů i v případě rozhodnutí, která přímo nesouvisejí s penězi. Programové prohlášení vlády například slibuje, že přepracuje erozní vyhlášku, která má za úkol chránit zemědělskou půdu před nešetrným zacházením. Kabinet chce vyhlášku zmírnit s odůvodněním, že „jde nad rámec přístupu v EU a zbytečně administrativně zatěžuje zemědělce i stát.“

Sporný je také záměr prosadit předkupní právo pro aktivní zemědělce. Farmy hospodařící na nějakém území by podle návrhu měly být preferovány při prodeji. Kritici namítají, že si tím půdu pojistí hlavně velké zemědělské podniky, jako je například Agrofert. Ten je momentálně největším aktivním zemědělcem, když obhospodařuje 141 tisíc hektarů zemědělské půdy, většinu jí ale nevlastní.

V oblasti lesnictví se vlastník Agrofertu dostane do střetu zájmu nejen ohledně dotací, ale také kvůli veřejným zakázkám. Jeho firmy Uniles nebo Wotan Forests jsou významnými dodavateli státního podniku Lesy ČR.

Nastupující vláda se ve svém programovém prohlášení netají záměry, ze kterých budou profitovat dceřinky Agrofertu zpracovávající jídlo. Holding je klíčovým hráčem v českém potravinářském průmyslu, kde v některých odvětvích trh ovládá oligopol, tedy několik málo velkých firem.

Jejich postavení chce kabinet ještě posílit preferováním českých potravin, omezením dovozu a přísnějšími pravidly pro koncové prodejce. „Naším cílem je zajistit občanům kvalitní, cenově dostupné a bezpečné české potraviny prostřednictvím podpory domácí produkce a zpracování, snížení nákladů a byrokracie, omezení marží řetězců a dovozů nekvalitních potravin,“ píše se v programovém prohlášení.

Co všechno patří Andreji Babišovi:

Zatímco například řetězcům má kontrola přibýt – vznikne funkce ombudsmana či přehled marží – výrobcům naopak ubyde. Trojkoalice jim slibuje méně kontrol a volnější pravidla.

V programovém prohlášení se hovoří o podpoře živočišné produkce, polních plodin nebo zeleniny. Ale také třeba konkrétně o chmelu, což je oblast, v níž poslední dobou Agrofert roste. Holdingu se v minulých letech povedlo získat chmelařskou firmu Lupofyt nebo společnosti skupiny Top Hop, dodavatele chmele Plzeňskému Prazdroji.

Součástí koncernu Agrofert je také vícero firem, které vyrábějí hnojiva. Patří k nim i největší český výrobce, Lovochemie v Ústí nad Labem.

Holding v této části svého byznysu výrazně posiluje – povedla se mu akvizice rakouské firmy Borealis, díky které se stane výrazným evropským hráčem. Nejnovějším nákupem pak je nizozemská společnost OCI Ammonia Holding B.V., která vlastní dovozní a skladovací terminál čpavku v Rotterdamu a také platformu pro distribuci čpavku zákazníkům v Evropě. Čpavek je důležitou surovinou při výrobě hnojiv. Agrofert za nizozemskou společnost zaplatil 290 milionů eur (zhruba sedm miliard korun).

Firma si ale může v souvislosti s nastupující vládou polepšit i na českém trhu. Vznikající kabinet totiž hodlá uvolnit pravidla pro používání hnojiv v zemědělství. Stejně jako u erozní vyhlášky argumentuje, že je příliš přísná a čeští zemědělci jsou dostatečně ekologičtí.

„Není důvod trestat zemědělce, kteří dosahují lepších výsledků než jejich kolegové na Západě. Přístup k používání hnojiv, pesticidů a přípravků bude vycházet z vědeckých poznatků a agronomické praxe, nikoli z ideologických tlaků. Rozhodovat mají odborníci, nikoli aktivisté,“ píše se v programovém prohlášení vlády.

Takový krok by pomohl Agrofertu hned dvakrát – jednou jako producentovi hnojiv, podruhé jako jejich uživateli v zemědělství.

Další z odvětví Babišova podnikání, které může vláda snadno ovlivnit, jsou biopaliva. Firma Preol spadající do holdingu je největším zpracovatelem řepky a výrobcem biosložek, která se přimíchává do pohonných hmot. O povinnosti tyto složky do paliv přidávat a v jakém množství rozhoduje právě kabinet.

Ostatně odcházející vláda Petra Fialy do těchto pravidel zasáhla, když povinnost v roce 2022 zcela zrušila. K výraznému omezení byznysu s biosložkami to ale nevedlo. Zůstala totiž zachovaná povinnost snižovat emise v pohonných hmotách – a pro výrobce je nejjednodušší a nejlevnější toho dosáhnout právě použitím biosložek.

„Legislativní úpravou byl zrušen monopol biosložky, pokles emisí je tedy možné realizovat i jinými způsoby. Jak k tomu dochází nebo jak klesá spotřeba biosložek za Ministerstvo financí nicméně nesledujeme,“ uvedla k tomu za ministerstvo financí Gabriela Krušinová.

Další možný střet zájmu spočívá v tom, že od Preolu nakupuje státní firma Čepro, a to ve velkých objemech. Do roku 2023 byla uzavřena rámcová smlouva v hodnotě až 7,3 miliardy za dva roky. V jaké výši nakonec byla vyčerpána, nechtělo Čepro na dotaz Seznam Zpráv vyčíslit.

Preol a Čepro spolu obchodují i nyní, ani v tomto případě ale státní akciovka nechce říct, v jakém objemu. Dlouhodobě totiž tvrdí, že „informace podléhají zvláštní ochraně poskytování informací v oblasti hospodářské soutěže.“

Marek Roll z komunikace Čepra pro SZ pouze sdělil, že „žádná z aktuálně platných smluv se společností PREOL, a.s. nebyla uzavřena tzv. přímým zadáním, bez oslovení dalších potenciálních dodavatelů.“

Stojí za připomenutí, že právě biopaliva jsou důvodem Babišova vstupu do politiky. V roce 2010 majitel Agrofertu lobboval za navýšení podílu povinně přimíchávaných biopaliv, která vyráběl jeho tehdy čerstvě postavený Preol. Zákon ovšem na poslední chvíli vetoval prezident Václav Klaus, veto se nakonec povedlo přehlasovat na zcela mimořádném jednání pouhý den před volbami.

Babiš se tehdy netajil kritikou Klausova postupu, tvrdil dokonce, že z prezidentova okolí ve věci dostal korupční nabídku – a několik měsíců poté založil hnutí ANO.

Před nástupem Fialovy vlády byly také firmy z Agrofertu dominantním dodavatelem nouzových zásob pro Správu státních hmotných rezerv. Pět firem z koncernu v té době inkasovalo kolem 170 milionů korun ročně, většina plateb byla za dodávky obilí.

To zčásti platí i dál. „Máme smlouvu na dodávky obilí, ta je dlouhodobá. Je daná tím, že Agrofert má největší síť sil v republice,“ říká šéf SSHR Pavel Švagr.

Agrofert má podle něj i další smlouvy, které byly uzavřené v minulosti a brzy skončí. Budou se tak uzavírat nové kontrakty. Podle Švagra není jasné, zda se do nich Agrofert bude hlásit. „Poslední dobou máme zkušenost, že se nám Agrofert do soutěží tolik nehlásí,“ dodal Švagr.

S přispěním Filipa Horáčka.