Hlavní obsah

Den, kdy Babiš vstoupil do politiky. Před deseti lety miliardář zaútočil na prezidenta Klause

Foto: Profimedia.cz

Snímek z června 2009, kdy miliardář Babiš v Lovosicích otevřel nový závod na biopaliva. Následně se rozhodl mezi politiky lobbovat za to, aby nová fabrika měla pro svou produkci odbyt. U Klause narazil.

Reklama

12. 5. 2020 6:05

Schvalování zákona o biopalivech v květnu 2010 znamenalo pro nynějšího premiéra fakticky start „protikorupční“ revoluce. Babiš tvrdil, že si u něj lidé z okruhu tehdejšího prezidenta Klause řekli o úplatek. Pak založil ANO.

Článek

Pro většinu lidí v Česku byl ten den jako každý jiný, pro druhého nejbohatšího podnikatele, tehdy ještě veřejnosti méně známého Andreje Babiše byl však zlomový.

Před deseti lety – ve středu 12. května 2010 – se multimiliardáři, majiteli chemicko-potravinářského koncernu Agrofert, před očima zhroutil jeden z klíčových projektů. Tehdejší prezident Václav Klaus v hodině dvanácté vetoval novelu zákona o ochraně ovzduší, která zvyšovala podíl biosložek povinně přimíchávaných do motorové nafty a benzinu, a Babišovi to zničilo půlroční lobbistickou práci mezi poslanci.

Hlava státu zdůvodnila veto tím, že v biopalivech žádný pozitivní přínos nespatřuje a že podle některých studií v konečném důsledku škodí přírodě více než paliva fosilního původu. Pro Babiše však byla ohrožena budoucnost jeho tehdy nového závodu na zpracování řepky Preol v Lovosicích, do něhož investoval 1,6 miliardy korun.

Že Klausův krok Babiše pořádně rozlítil, se ukázalo už druhý den. Agrofert vydal tiskové prohlášení, v němž prezidenta velmi ostře napadl. „V rámci osobní prestiže a války s Evropskou unií prezident ČR poškodil domácí zemědělce, výrobce biopaliv i image České republiky a vystavil ji možným sankcím za neplnění závazků,“ bylo napsáno v textu, který podepsal osobně majitel koncernu.

Nikdy předtím se tak tvrdě proti některému z ústavních činitelů nevymezil.

Navíc v tomto případě šlo o blízkého člověka, kterého už od 90. let velmi dobře znal hlavně z tenisového prostředí. Klaus s Babišem se dlouhá léta potkávali třeba v privátním tenisovém klubu v pražských Záběhlicích.

Právě díky Klausovi se velkopodnikatel Babiš také kdysi stal nedílnou součástí domácího establishmentu. A v čase opoziční smlouvy (1998 až 2002) pak patřil do podnikatelských kruhů kolem Klausovy ODS a Zemanovy ČSSD, které z mocenského duopolu dvou nejsilnějších partají těžily.

Ukázalo se to naplno v prosinci 2001, kdy Zemanův vládní kabinet při prvním privatizačním pokusu přiklepl petrochemickou skupinu Unipetrol právě Agrofertu, ač Babišova firma nedala nejvýhodnější nabídku.

Otočka ve Sněmovně

Právě v deset let starém konfliktu kolem biopaliv vstoupil přední český oligarcha Babiš dosti nečekanou formou na tenký led politiky. Po několika měsících následoval vznik hnutí ANO a oficiální zažehnutí „protikorupční revoluce“, kdy Babiš už otevřeně mluvil o Česku jako o novodobém „Palermu“, kde míra korupce překročila všechny přípustné meze.

Jako nepopiratelný zlom v kariéře nynějšího českého premiéra vnímá s odstupem let spor o biopaliva i tehdejší šéf ČSSD Jiří Paroubek. Mimochodem, právě on lovosický závod Preol v červnu roku 2009 Babišovi slavnostně otevíral.

„Už si detaily z té doby nevybavuji, ale faktem je, že to hradní veto bylo pro něj zásadní událostí,“ soudí Paroubek, který nezastírá, že se s Babišem v té době osobně stýkal. „Jako s dalšími významnými zaměstnavateli,“ neopomene dodat.

To, co se tehdy stalo, vypadalo v první moment z legislativního hlediska jako Babišova neodvratitelná porážka. Do sněmovních voleb zbývaly už jen dva týdny a jevilo se jako zhola nemožné, že by se Sněmovna ještě mohla sejít a prezidentské veto přehlasovat.

Na programu sice byla ještě poslední schůze poslanců, ale bylo třeba dodržet desetidenní lhůtu, aby se novela vetovaného zákona mohla znovu na pořad jednání dostat. Svolat mimořádnou schůzi k tomuto bodu nešlo.

A tak se v parlamentních kuloárech zrodil mimořádný plán, na němž se podle všeho výrazně podíleli Babišovi lidé.

Na návrh tehdejšího místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky byla poslední schůze přerušena a poslanci se sešli po několika dnech ještě jednou. A to pouhý den před volbami. Svolat jednání Sněmovny v takto krajním termínu kvůli zdánlivě banálnímu zákonu, to se nikdy předtím a nikdy potom nestalo.

Ve čtvrtek 27. května 2010 však poslanci drtivou většinou 125 hlasů Klausovo veto přehlasovali. Pro byli Paroubkovi sociální demokraté, také komunisté, zelení, lidovci, a dokonce i polovina tehdy už Nečasovy ODS. Novelu podpořil i bývalý lidovec Miroslav Kalousek, spoluzakladatel nové partaje TOP 09. Výslovně proti bylo jen 22 poslanců.

Jak se schvalovalo navýšení biopaliv

Poslanecká sněmovna

- Příslušný návrh novely zákona o ochraně ovzduší byl poslancům rozeslán 20. listopadu 2009.

- 1. čtení proběhlo 4. prosince 2009.

- Návrh prošel podrobnou rozpravou při 2. čtení 10. března 2010.

- Byl schválen při 3. čtení 17. března.

Senát

- Do Senátu přišel 29. března, horní komora se nakonec rozhodla, že jej vůbec nebude projednávat.

Prezident

- Zákon byl doručen prezidentovi Václavu Klausovi k podpisu 29. dubna. Prezident jej ale nepodepsal, 12. května návrh vrátil zpět Sněmovně.

Sněmovna

- 27. května (den před zahájením voleb) dolní komora prezidentské veto přehlasovala.

Lobbistický majstrštyk

Známý libertarián a odpůrce dotací všeho druhu Petr Mach tyto události hodnotí jako „nepochybně lobbistický majstrštyk“.

„Učebnicový příklad zákulisního ovlivňování politiky,“ soudí po letech muž, který byl v té době předsedou nové Strany svobodných občanů a později i europoslancem.

Svobodní si jako jeden z hlavních politických cílů dali zrušit zvýhodňování zelené energetiky a proti podpoře biopaliv se rozhodli vystoupit i v den, kdy čekalo poslance zmíněné finální hlasování. Svolali k parlamentu demonstraci, avšak netušili, že bude zorganizována ještě početnější kontrademonstrace asi tisícovky zemědělců pod hlavičkou Agrární komory.

Informace ze zákulisí hovoří o tom, že demonstranty pomohly svážet i autobusy Babišova Agrofertu a mezi zemědělci se s amplionem v ruce pohybovala Babišova blízká spolupracovnice, advokátka pracující pro Agrofert Radmila Kleslová. Žena, která později s Babišem zakládala hnutí ANO a byla i jeho místopředsedkyní.

Tehdejší prezident Agrární komory Jan Veleba připouští, že s Agrofertem coby svým významným členem na organizaci demonstrace spolupracovali. Zdůrazňuje však, že vše mělo v ruce vedení komory, přičemž zákon, který zvyšoval podíl biosložek v benzinu a naftě, byl prý v zájmu všech zemědělců.

„Byl to způsob, jak do zemědělství dostat alespoň nějaké peníze, když zemědělské podniky prodělávaly na uvadající živočišné výrobě. Jinak by pole zůstala ležet ladem,“ vysvětluje Veleba, proč komoře před deseti lety na schválení zákona tolik záleželo.

Od Sněmovny tak zněla její hesla: Nechte nás pěstovat naši řepku, Přehlasujte veto prezidenta nebo Politici, podpořte české zemědělství.

Poslanec a jeho asistentka

Výrazný vliv na celý legislativní proces měla podle pamětníků již zmíněná a na Babiše napojená advokátka Kleslová, v té době také asistentka poslance za ČSSD Miloslava Souška.

Už dokonce i na to, aby se novela zákona o biopalivech zjara 2010 dostala na seznam prioritních zákonných předloh, kterými se Sněmovna ještě byla ochotna zabývat. Původně jich bylo jen patnáct, dodatečně byl seznam organizačním výborem rozšířen o šestnáctou položku.

Právě poslanec Soušek nezastírá, že k zákonu o biopalivech načítal všechny pozměňovací návrhy. Měl tak lví podíl na tom, že zákon byl schválen v podobě, která vyhovovala Agrofertu s jeho novým lovosickým závodem na zpracování řepky olejky.

„Já dělal tehdy takového mediátora a myslím, že to, co bylo nakonec schváleno, bylo velmi dobrým kompromisem, který nakonec vyhovoval všem, včetně petrolejářů a zemědělců,“ říká dnes už bývalý poslanec.

S tím, že mu Radmila Kleslová – jeho bývalá spolužačka z hudebky ve Vysokém Mýtě – v mediátorském úsilí velmi aktivně pomáhala, souhlasí. „Třeba tím, když zadala odbornou studii o vlivu biopaliv na chod spalovacích motorů v Ústavu pro výzkum motorových vozidel,“ vybavuje si její roli.

Hlavní důvod hladkého přehlasování prezidentského veta však podle něj spočíval v tom, že si nikdo z poslanců nebyl jistý, jakým směrem se česká politika vydá po volbách, zda nakonec třeba nebude ještě „zelenější“.

Že se několikrát potkal i se zmíněnou Babišovou spolupracovnicí Radmilou Kleslovou, nezastírá ani Ivan Ottis, tehdejší předseda České asociace petrolejářského průmyslu. Jím zastupovaná asociace byla proti většímu podílu biosložek v pohonných hmotách. „Nakonec jsme se ale dohodli na tom kompromisu a dál už mě to, co se dělo ve Sněmovně, přestalo zajímat,“ uvádí Ottis.

Procenta pro biopaliva

- Novela zákona o ochraně ovzduší v roce 2010 navýšila minimální podíl biosložky u benzinu z původních 3,5 na 4,1 % a u motorové nafty ze 4,5 na rovných 6 %.

- Původní vládní návrh byl ještě ambicióznější. Chtěl u benzinu 4,5 % a u nafty 6,3 %.

- Biosložkou se u benzinu míní bioetanol, u nafty metylester řepkového oleje (MEŘO).

Nabídka od Klausova člověka

Andrej Babiš se před deseti lety dění ve Sněmovně osobně neúčastnil. Měl na to své lidi, nejen v ČSSD, ale i v dalších stranách.

Podle jednoho z českých agrobyznysmenů s kontakty v řadách KSČM udržoval nynější premiér v té době blízké vztahy třeba s někdejším diplomatem slovenského původu Benjamínem Szakálem, vlivným asistentem komunistického předsedy Vojtěcha Filipa.

Majitel Agrofertu ještě před závěrečným poslaneckým hlasováním poskytl několik rozhovorů do médií, kde se znovu navážel nejen do prezidenta Klause, ale i jeho okolí. „Pro mě je nepřijatelné, že po půl roce trvajícího legislativního procesu o navýšení biopaliv v naftě a benzinu na základě lživých argumentů poradci prezidenta tento proces zastaví,“ uvedl tehdy v rozhovoru pro MF Dnes.

Až se zpožděním 1,5 roku pak vysvětlil, proč upozorňoval i na Klausovy spolupracovníky. V listopadu 2011, kdy se už rodilo politické hnutí ANO, se v televizních Otázkách Václava Moravce majitel Agrofertu podělil o svou údajnou korupční zkušenost.

V přímém televizním přenosu multimiliardář prohlásil, že jej v té době kontaktoval podnikatel „Vašek“ Petr, spolumajitel pražského tenisového centra Erpet a člověk blízký Václavu Klausovi.

„No jo, ten říkal, že by něco zařídil,“ reagoval na přímou otázku moderátora, zda si jménem prezidenta Václav Petr řekl o úplatek. Babiš ale také dodal, že na to nemá důkazy, vše prý proběhlo mezi čtyřma očima.

Majitel Erpetu následně vše kategoricky popřel. „Je to absolutní nehoráznost,“ uvedl pro ČTK. Babiš musel svá slova vysvětlovat i na protikorupční policii. Později vyšlo najevo, že údajně požadovaný úplatek měl být ve výši jednoho milionu eur.

Jak svého času informoval týdeník Ekonom, majitel Agrofertu měl den po prezidentském vetu (13. května 2010) o nabídce dokonce sepsat i zápis u notáře a informovat své kolegy na jednání představenstva.

Také se mimo jiné traduje, že zpráva o Klausově vetu zastihla Babiše při cestě na Pražský hrad, kam se velkopodnikatel rozhodl okamžitě osobně vypravit, když s podnikatelským okolím kolem prezidenta nedokázal najít společnou řeč.

Video: Jak vypadá žluté Česko z leteckého pohledu

Žluté Česko z leteckého pohledu. (Video: Šimon Hrazděra, Jan Marek)

Chyba v komunikaci

Už nikdy později, kdy do politiky sám aktivně vstoupil, se vůdce ANO k této pro něj klíčové kauze nevrátil.

Jisté je, že kauza s biopalivy z května 2010 byla na samém počátku příběhu, který v říjnu roku 2013 vyvrcholil Babišovým úspěšným vstupem do parlamentu a následně i do Sobotkovy vlády. Mimochodem, těsně po kauze biopaliva vznikl i server Česká pozice, který tepal do údajně rozbujelé korupce a který, jak dodatečně přiznal, právě Babiš skrytě sponzoroval. Vydavatelská firma Léko Media Group byla založena v červenci 2010 u Babišova dvorního notáře Svatopluka Procházky.

Václav Klaus, podobně jako Miloš Zeman, byl ještě těsně před Babišovým vstupem do parlamentu jedním z hlavních terčů oligarchova hněvu. Oba dva byli líčeni jako čelní představitelé prohnilých státních struktur. Stejně tak ale i bývalý premiér Mirek Topolánek se svým blízkým přítelem, později uvězněným lobbistou Markem Dalíkem. Nebo pražský exprimátor Pavel Bém s lobbistou Romanem Janouškem.

Však také v prvních přímých prezidentských volbách, které se uskutečnily v lednu 2013, Babiš v souboji s Milošem Zemanem verbálně podporoval spoluzakladatele TOP 09 Karla Schwarzenberga.

Během let se ale Babišova politická orientace zásadně změnila. Z lidí v TOP 09 se stali úhlavní nepřátelé, Klaus se Zemanem symbolem zlořádu být přestali a ze Zemana se dokonce stal hlavní spojenec.

Zda to kdysi se svými útoky na dvojici čelných polistopadových politiků myslel nynější premiér smrtelně vážně, nebo šlo z jeho strany od počátku jen o chladný kalkul, jak se vydrápat k moci, sotva někdo s definitivní platností rozřeší.

„Andrej Babiš šel do politiky hlavně kvůli odporu vůči Topolánkovi a Dalíkovi. Jeho vymezování se vůči Václavu Klausovi už byla jen ryzí politika a politický marketing. Věřte tomu, že by nebyl velký problém dnes domluvit jejich společnou schůzku, aby si spolu dali kafe,“ řekl nedávno autorovi tohoto textu podnikatel Milan Velek, který vede již zmíněné privátní tenisové centrum v pražských Záběhlicích, kde se kdysi Babiš s Klausem běžně potkávali.

Babišem vyvolaný humbuk kolem zákona o biopalivech, který vyvrcholil nařčením z korupce, označil Velek jen za chybu v komunikaci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené