Článek
Už v roce 2024 se tehdejší viceprezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová několikrát objevila v Kataru, aby se tam zúčastnila jednání o budoucnosti Venezuely. Jinými slovy o časech bez jejího bosse a mentora - diktátora Nicoláse Madura. Na počátku tohoto roku přitom vůdce dopadlo americké komando a odvezlo ho do americké věznice v Brooklynu.
O „katarských tajných jednáních“ poprvé informovala americká zpravodajská stanice CNN. Podle zdrojů televize se Rodríguezová v Kataru setkávala s americkou delegací. Tématem mělo být předání moci ve Venezuele.
Toto odhalení tak znovu přiživilo spekulace o tom, že Delcy a její bratr Jorge (současný předseda venezuelského parlamentu pod dominantní kontrolou socialistů) se mohli s Američany na odstranění Madura dohodnout výměnou za svou vlastní bezpečnost, bezúhonnost a nakonec i mocenské postavení.
Jak totiž CNN řekl jeden z katarských zdrojů, který se setkání osobně zúčastnil, součástí diskuzí nebyla šéfka venezuelské opozice María Corina Machadová. Její tým přitom v červenci roku 2024 podle většiny nezávislých pozorovatelů vyhrál prezidentské volby a ona sama požívá uvnitř Venezuely velké podpory. V říjnu loňského roku k tomu získala Nobelovu cenu míru a začalo se mluvit o tom, že je jasnou opoziční kandidátkou na prezidentství.
„Vidle jí ale do toho hodil Donald Trump, který jí stále nedovoluje se do Venezuely vrátit. Zamlouvá se mu vláda Delcy Rodríguezové a byznys, který spolu evidentně dělají,“ řekla Seznam Zprávám venezuelská investigativní novinářka Lisseth Boon.
Nejnovější zpráva o „katarských jednáních“ podle ní ukazuje na „strašidelnou pragmatičnost“ Delcy. „Odhodila ze dne na den revoluční odkaz, a jestli dokonce dala svolení k americkému úderu proti Madurovi, tak je navíc neuvěřitelně pokrytecká,“ dodává Pulitzerovou cenou oceněná novinářka.
Naráží na fakt, že sama Corina Machadová americkou intervenci proti Madurovi roky podporovala, aby si kvůli tomu u režimu a Rodríguezové vysloužila přezdívku „La Loca“, ta šílená.
„Prezident Trump je jedinou hlavou státu, který riskoval život svých občanů, aby mé zemi pomohl ke svobodě a demokracii,“ chválila Machadová Trumpův vojenský úder v pondělním vydání pořadu Christiane Amanpour na CNN. Mimo jiné tam obhajovala své rozhodnutí předat Nobelovu cenu právě Trumpovi, a to z pocitu vděčnosti a uznání.
María Corina Machadová při nedávném mítinku s Venezuelany žijícími v Madridu. Na setkání v centru města u proslulé „Puerta del Sol“ se na projev političky přišly podívat desítky tisíc lidí.
Machadová se už od října nachází v zahraničí. Cestuje po Spojených státech, kde promuje svou nejnovější knihu s názvem „Freedom Manifesto“. Chystá se přitom na návrat do vlasti.
Výše uvedená Christiane Amanpour se šéfky venezuelské opozice zeptala na to, zda je ale pro ni Delcy Rodríguezová přijatelnou dočasnou prezidentkou v období možného přechodu k demokracii.
„Rodríguezová má poslední možnost, aby byla vnímána jako figura, která umožnila mírový a spořádaný přechod k demokracii,“ odpověděla Machadová.
Jako zbloudilá kulka
Řada analytiků má ale za to, že pozice „Venezuelské Železné lady“, jak Machadové v její rodné zemi přezdívají, není zdaleka tak silná. Upozorňují na nedůvěru hraničící s nenávistí v řadách špiček venezuelské armády a polovojenských jednotek, které stále terorizují městské i vesnické enklávy. A do obrazu se neustále vrací Donald Trump a jeho „povolenka“ k návratu.
I proto španělský list El País k pozici Maríi Coriny Machadové napsal následující: „Když ji vidíme, jak cestuje po světě, setkává se s evropskými lídry, s podnikateli v Kalifornii nebo poskytuje rozhovory na YouTube, mnozí docházejí k závěru, že María Corina Machadová je jako zbloudilá kulka: vůdkyně v limbu, uvězněná v nejistotě, která jí brání v návratu do Venezuely.“
Během rozhovoru s El País Machadová kvitovala několik zásadních změn ve Venezuele od pádu Nicoláse Madura, jako například propuštění 600 politických vězňů. „Začínají se objevovat projevy svobody projevu, mobilizace a kritiky, které dříve neexistovaly. To však zdaleka neznamená plné obnovení občanských práv,“ poznamenala v rozhovoru Machadová, aby později odsoudila smrt politického vězně Victora Quera, který už před rokem zemřel ve své cele. Vláda jeho úmrtí přiznala ale teprve teď.
Smrt politického vězně
Venezuelská vláda ve čtvrtek potvrdila, že uvězněný opoziční aktivista Victor Quero zemřel. Stalo se tak ale už v červenci loňského roku. Ještě tento týden přitom soud zamítl žádost o jeho propuštění s odkazem na trestné činy, kterých se měl údajně dopustit.
Jeho 82letá matka Carmen Navas ho přitom více než rok hledala po všech možných věznicích a dožadovala se - marně - informací o jeho zdravotním stavu.
Vláda v prohlášení uvedla, že Viktor Quero utrpěl „akutní respirační selhání v důsledku plicní tromboembolie“ – ucpání plicních tepen – poté, co byl na začátku loňského roku uvězněn v nechvalně proslulé věznici Rodeo I. Úmrtní list ale rodině nevydala.
Carmen Navas v doprovodu svých blízkých při smuteční ceremonii za mrtvého syna.
Zdroj: Reuters
Podobně mluvila i o současné ekonomické situaci ve Venezuele. Podle ní vláda povolila zahraniční investice a už nemůže tak svévolně nakládat se státními penězi jako za Madura.
I zde ale Machadová vidí závažné nedostatky. „(…) Nikdo neví, jak vysoké jsou tyto investiční částky ani jaké jsou podmínky smluv. Neexistuje žádný kontrolní orgán. Roční inflace činí 650 procent a 86 procent obyvatelstva žije v chudobě.“
„Za Madura bylo levněji“
Seznam Zprávy v této souvislosti oslovily několik obyvatel Caracasu s dotazem na jejich finanční stav. Většina dala najevo, že život je po zatčení Madura daleko dražší a řada služeb se nijak nezlepšila, a to navzdory tvrzení Donalda Trumpa, že Venezuela teď zažívá ty „nejlepší ekonomické časy“.
„Potraviny jsou strašně drahé, dražší než za Madura. Nadále také trpíme výpadky elektřiny a často neteče pitná voda. Chápu ale, že přechod k demokracii nebude snadný. Myslím, že lidé jsou rádi, že ten seňor (Nicolás Maduro - pozn. red.) zmizel z našeho života, mnozí ale začínají trochu reptat,“ řekla SZ obyvatelka caracaské čtvrti El Paraíso Joanna Olímpia Verschuur.
I ona stejně jako mnoho lidí v jejím okolí přitom se „zatajeným“ dechem očekává návrat Maríi Coriny Machadové. Věří v triumfální návrat jejich oblíbené političky.
