Článek
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) přišel na rozhovor v domnění, že bude mluvit s tvůrcem působícím pod pseudonymem Tomáš Paukner. Ve studiu proti němu nakonec usedl zakuklený člen Detektivní party, internetového projektu, jehož účastníci tvrdí, že bojují proti dezinformacím.
Autoři pořadu následně uvedli, že se ve studiu nacházely také makety zbraní a výbušniny. Macinka po zveřejnění rozhovoru vysvětloval, že ochranka na místě byla a že je jeho věcí, s kým se rozhodne setkat.
Okolnosti nyní prověřuje samotná Ochranná služba Policie ČR.
Seznam Zprávy proto oslovily tři bývalé členy Ochranné služby. Redakce jejich totožnost zná, na základě vzájemné dohody ji ale nezveřejňuje. Důvodem je citlivá povaha jejich bývalé práce a skutečnost, že část informací o postupech při ochraně ústavních činitelů podléhá utajení. Všichni tři situaci hodnotili pouze obecně a vycházeli z veřejně známých okolností.
Chráněná osoba může ochránce poslat pryč
Základním problémem je podle oslovených bývalých policistů skutečnost, že ochránci nemohou politika fyzicky přinutit, aby jejich doporučení respektoval. Fungování ochrany proto do značné míry závisí na spolupráci s chráněnou osobou a na informacích, které od ní a jejího aparátu dostává.
„Já můžu z praxe říct jednu věc, že s těmi chráněnými osobami je to někdy velice těžké. Že oni ty lidi vyhazují: ‚Ne, já vás tady nechci.‘ Ochránci se dozvídají o programu kolikrát na poslední chvíli, ani nevědí třeba všechny informace,“ popisuje první z bývalých členů služby.
Podle něj může chráněná osoba odmítnout přítomnost ochránce nebo se rozhodnout, že na určité místo odejde bez něj. „A může jim říct prostě: ‚Hele, dobrý, v pohodě, jdu.‘ A oni těžko mu v tom zabrání, pokud se něco neděje. Pokud tam nevyhodnotí nějaké vyloženě ohrožení života toho člověka. Tohle je hrozně těžké,“ dodává.
Podobně vztah popisuje druhý z bývalých členů Ochranné služby. Ochránce má politika upozornit na nebezpečí, konečné rozhodnutí ale zůstává na chráněné osobě. „A samozřejmě ochránce se tam nemůže seknout a nemůže říct: ‚Ne, budu tady přes vaši vůli.‘ Takže je to na vzájemné domluvě. Ale každopádně ta chráněná osoba by si měla být vědomá rizik, co vznikají, když tam osobní ochrana nebude,“ říká.
Třetí z oslovených bývalých členů uvedl, že chráněná osoba může požádat také o dočasné přerušení ochrany. Ochránce tuto skutečnost a přesný čas oznámí operačnímu středisku a následně čeká, až soukromý program politika skončí.
Aby však ochranný tým mohl svoji práci vykonávat, musí podle něj dostat včasné a úplné informace nejen od samotného ministra, ale také od jeho kanceláře. „Takže podmínky musí vytvořit ministr, respektive i aparát okolo ministra, který podá relevantní informace a sdělí i informace ohledně toho, že ta schůzka je s takovýmhle člověkem,“ uvádí.
Ochranka politika násilím neodvede
Obecnou hranici pravomocí ochránců podobně popisuje bezpečnostní expert Stanislav Kazbunda, který dříve působil u Útvaru speciálních činností Policie ČR a vyučuje na Policejní akademii. Členem Ochranné služby nebyl. „Faktem je, že v okamžiku, kdy chráněná osoba se nechce nechat chránit, je to pro ochránce dost problém,“ řekl Seznam Zprávám.
Podle Kazbundy nemůže ochranka ministrovi určovat, kam smí jít. Může ho upozornit na nebezpečí a doporučit mu bezpečný postup, nemůže ho ale například násilím zadržet. „Ochranná služba nemá mandát mu říkat, co má dělat. Má mandát mu říct, jak to bude dělat, pokud on se jich zeptá. Ale pokud se jich nezeptá a dokonce rozhodne jinak, tak tím to končí,“ uvedl Kazbunda.
Konkrétní postup Macinkových ochránců však bez dalších podkladů hodnotit nechtěl. „Ale to jsou všechno pouhé spekulace, protože jsem neviděl ten konkrétní bezpečnostní protokol, který je nastaven na ochranu ministra zahraničních věcí,“ upozornil.
Místo se má prověřit předem
Samotný osobní ochránce není podle bývalých členů služby jediným člověkem, který se na zabezpečení programu politika podílí. Klíčovou roli hraje prevence a prověření míst ještě před příjezdem chráněné osoby.
„Dělá se to standardně tak, že dopředu by se ta místa měla prohlídnout. Pokud někam pustím chráněnou osobu, měl bych ji pustit do zabezpečeného prostoru. To znamená, že někdo by tam dopředu měl přijít a měl by to prohlédnout. Aby mi chráněná osoba šla do bezpečného prostoru. Pokud tohle neudělám, tak si zakládám na průšvih,“ popisuje první z bývalých členů.
Na místo proto mohou s předstihem vyrazit další policisté. Ti prostor prověří, vyhodnotí případná rizika a následně informují osobního ochránce, zda je bezpečné do něj chráněnou osobu přivést. Uvnitř se kontrolují také přítomní lidé a předměty, které by mohly představovat nebezpečí.
Této formě zabezpečení se podle bývalých členů říká epizodická ochrana. Osobní bodyguard, kterého veřejnost běžně vídá vedle politika, představuje až poslední vrstvu celého systému. „A ještě důležitá věc: Bodyguard je úplně finální řešení, když už se něco opravdu podělá, když to tak řeknu. Ale zásadní je prevence,“ vysvětluje druhý z oslovených.
Z veřejně známých okolností se domnívá, že studio před rozhovorem předsunutý tým pravděpodobně neprověřil. „A upřímně si myslím, že tady v tom případě tam ta epizoda nebyla. A podle mě je to obrovská chyba,“ říká. Současně zdůrazňuje, že nemá současné interní informace o konkrétním postupu policistů.
Zakuklený člověk znamená další riziko
Samostatnou otázkou je přítomnost člověka, jehož totožnost nebylo kvůli zakrytému obličeji možné na místě jednoduše ověřit. První z bývalých členů služby uvedl, že případná kontrola totožnosti nebo osobní prohlídka závisí na vyhodnocení konkrétního policisty a okolností setkání.
Podle druhého z oslovených by už kombinace neprověřeného prostoru a zakukleného člověka měla vést přinejmenším k důraznému varování chráněné osoby. „Pokud by tam byl takovýto člověk, já bych velice důrazně doporučil nesetrvávat na místě,“ říká. Ochránce by podle něj měl vzniklou situaci oznámit operačnímu středisku. „Tohle není vůbec standardní situace. Docházet by k tomu rozhodně nemělo,“ dodává.
Ani v takové chvíli ale bodyguard podle oslovených odborníků nemůže ministra jednoduše odtáhnout ze studia, pokud bezprostředně nevyhodnotí ohrožení jeho života. Finální rozhodnutí, zda na místě zůstane, tak znovu připadá samotné chráněné osobě.
Bývalí členové mluví také o nedostatku lidí
Dva z oslovených bývalých členů Ochranné služby současně upozornili na personální problémy útvaru. Podle jednoho z nich může nedostatek lidí ovlivňovat, kolik míst dokážou předsunuté týmy předem prověřit. Nemá však informace, které by potvrzovaly, že právě personální situace sehrála roli také v Macinkově případě.
O odlivu zkušených policistů mluví rovněž třetí z bývalých členů. „Týmy ochranné služby jsou v současné době ve velké krizi, kdy se potýkají s obrovským odlivem lidí,“ uvádí.
Za hlavní příčiny považuje časovou náročnost služby, nepravidelný program chráněných osob a finanční podmínky u policie. Pro lidi dojíždějící do Prahy z jiných částí republiky podle něj přestává být taková práce atraktivní. Odchod zkušených členů se následně může projevit také na kvalitě a kontinuitě jednotlivých týmů. „Dnes už je to sběr, není to výběr,“ shrnuje situaci.
Jestli se některý z popsaných problémů projevil také při Macinkově návštěvě studia, zatím není jasné. Ochranná služba chce před vyslovením závěrů dokončit vnitřní kontrolu. Také oslovení bývalí členové upozorňují, že bez znalosti programu ministra, informací předaných jeho ochráncům a konkrétní dohody mezi nimi nelze odpovědnost spolehlivě určit.
