Vyhazovy z ministerstev. „Vláda zvolila nejdražší řešení,“ říká novinářka

Nová vláda, nový personál. Se střídáním ministrů přichází i proměna úřednického aparátu. Kabinet Andreje Babiše tvrdí, že zeštíhluje státní správu a šetří veřejné peníze. Z opozice zaznívají hlasy o čistkách. Skutečně se chování nové vládní garnitury natolik vymyká běžnému průběhu přebírání moci? A je to opravdu tak, že na propuštění úředníků státní rozpočet ušetří?

Staronový premiér slíbil od ledna zrušit 320 úřednických míst. A nová vládní většina chce jít ještě dál. Její poslanci navrhují zásadní změnu služebního zákona se zdůvodněním, že státní správa potřebuje více pružnosti.

„Současný zákon o státní službě dosáhl svých limitů, neumožňuje další posuny směrem k větší flexibilitě a tudíž konkurenceschopnosti na trhu práce,“ stojí v poslaneckém návrhu, mezi jehož předkladateli jsou zástupci všech tří vládních uskupení - Radek Vondráček a Zuzana Ožanová z hnutí ANO, šéf Svobodných Libor Vondráček, který je poslancem za SPD, a Renáta Vesecká za Motoristy sobě.

Podle politické reportérky Seznam Zpráv Barbory Kučerové se zjednodušeně předkladatelé domnívají, že je současná norma „příliš sešněrovaná“. S tím ale nesouhlasí opozice, přinejmenším část odborníků i samotní úředníci. Změny tak vyvolávají obavy z případné politizace ministerstev a dalších úřadů.

Opoziční politici tvrdí, že si chce nová vláda především otevřít cestu k ještě razantnějšímu vyhazování nepohodlných úředníků. A s tím souhlasí i část expertů, které novinářka oslovila. „Někteří odborníci z neziskového sektoru i experti na státní správu mi popisují, že doopravdy může dojít k tomu, že bude mnohem jednodušší se plíživěji a snadněji zbavovat lidí (na ministerstvech a dalších státních úřadech),“ říká Kučerová o odbourání pojistek obsažených ve stávající podobě služebního zákona.

Nastupující vláda argumentuje úsporami pro státní rozpočet a také nutností odbyrokratizovat státní správu. Chce do ní prý dostat špičkové odborníky, kteří jinak zpravidla končí v soukromé sféře, kde je lepší platové ohodnocení. Experti, s nimiž redaktorka věc probírala, však mají vážné pochybnosti, že chystaná úprava služebního zákona popisované problémy státní správy vyřeší.

Zároveň prý zmiňují, že současná vláda nemá „dostatečně nastudovanou“ takzvanou flexi novelu, která začala platit v loňském roce. Ta se podle nich s řadou problémů, které chce kabinet Andreje Babiše řešit, už vyrovnala.

„Zároveň ta novela se momentálně vyhodnocuje, takže vláda si možná mohla počkat ještě pár měsíců a probrat s odborníky, kde doopravdy leží problémy místo toho, aby - jak říkají někteří odborníci - teď přišla a spíchla horkou jehlou něco, u čeho se možná do budoucna ukáže, že je vlastně nefunkční anebo že to zavádí zase nové problémy,“ podotýká Kučerová.

Změny ve služebním zákoně ale nejsou to jediné, co budí obavy. Na ministerstvech a dalších úřadech zároveň po příchodu nových šéfů v těchto týdnech probíhá systematizace, tedy změny ve strukturách fungování a s tím spojené rušení řady pracovních míst. A právě souběh těchto okolností podle Barbory Kučerové vytváří specifickou situaci, v níž vzniká řada obav o další fungování státní správy.

Jednou z největších obměn mezi jednotlivými resorty prochází Černínský palác, centrála Ministerstva zahraničních věcí, kde končí většina vrchních ředitelů sekcí. Jsou mezi nimi i zkušení diplomaté, což vyvolává jisté obavy.

„Někteří lidé mluví o ‚řezu motorovou pilou‘ a upozorňují na to, že Černínský palác se teď doopravdy otřásá. Že to, co tam nyní probíhá, se tam x let nedělo,“ uvádí redaktorka Seznam Zpráv. Se slovem čistka by prý ale byla opatrná.

Velkou pozornost na sebe ale strhlo i zrušení sekce ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí, dalším resortu, který (dočasně) vede šéf Motoristů sobě Petr Macinka. Podle Barbory Kučerové to nicméně neznamená, že daná agenda zmizí, jen se pravděpodobně převede pod jiné sekce a nebude mít takovou prioritu.

A nečekané jsou i obměny na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde kromě vedení sekce rodinné politiky museli odejít i právníci Daniel Hovorka a Adam Křístka, proti jejichž vyhazovu dokonce vznikla petice.

Podobné odchody vysoce postavených úředníků přitom rozhodně státní kasu nešetří. Redaktorka to vysvětluje na příkladu šéfa české diplomacie Petra Macinky a změn na resortu zahraničí: Místo snahy o dohodu na odchodu ze služby za odstupné nejprve nechal ministr dotyčné ředitele sekcí postavit mimo službu (do tzv. bazénku) na tři měsíce, kde pobírají 80 % platu. Pak teprve dostanou odstupné, na které jim v případě restrukturalizace vzniká nárok. „Tím pádem vláda vlastně zvolila to nejdražší možné řešení,“ uzavírá redaktorka Seznam Zpráv.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, jestli je současná vláda v názoru na změny ve služebním zákoně jednotná nebo které nově příchozí jméno vyvolává velké vášně na Ministerstvu spravedlnosti. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.