Recenze: Doba se změnila, návrat do 90. let nefunguje. Ani v novém Scary Movie

Byl jednoduchý, nekorektní, plný neúcty a brutálních fyzických gagů. Zkrátka produkt své doby. Když se objevil v kinech na přelomu tisíciletí první Scary Movie, trefil se. Hororový žánr byl plný postmoderních postupů, Wes Craven si v sérii Vřískot pohrával s pravidly a klišé takzvaných vyvražďovaček. Ale bratři Wayansové si řekli, že to je stále málo, a ve své parodii Scary Movie rozcupovali jménem naprostého chaosu všechny žánrové konvence.

Nyní se tvůrci k franšíze vracejí a pokoušejí se ji oživit. A že je po mnoha bezzubých pokračováních co resuscitovat. Scary Movie 4 už byl jen nahodilou skrumáží narážek na dobové filmy od Války světů po Zkrocenou horu a pátý díl z roku 2013 se katastrofálně pokoušel napodobit populární vlnu nízkorozpočtových hororů typu Paranormal Activity.

Nový Scary Movie, který od čtvrtka promítají kina, začíná přímo tam, kde by měl. Parafrází úvodní scény šestého Vřískotu, jehož tvůrci se také pokusili vdechnout nový život polomrtvé sáze. Mladá žena sedí na baru, v místech, kam obvykle nechodí. Píše si s nahodilým chlapíkem, kterého našla přes seznamovací aplikaci. Když se ale ukáže známý maskovaný zabiják Ghostface s pokřiveným obličejem jako z obrazu Edvarda Muncha, vrah zjistí, že tady se musí poprat nikoli s vřeštící blondýnkou, nýbrž s tím, jak to chodí v New Yorku. Z okolních popelnic a dalších nečekaných prostor vyskáče celý gang černochů a dá mu co proto.

Inu dobrá, tak jsme se poměrně rychle ocitli ve starých známých vodách. A jak to bude dál? Bohužel dál už to tak slibné není.

Tvůrci se snažili natočit cosi mezi přímým pokračováním a restartem celé ságy. Takže se tu objevuje spousta postav z původních dílů, ať už Cindy ztvárněná Annou Faris, Brenda, kterou hraje Regina Hall, či Ray v podání Shawna Wayanse. Daří se jim vnášet do filmu špetku nostalgie i jistou chemii, kterou mezi sebou hrdinové i po mnoha letech mají. Jenže zároveň je tu skupina nových protagonistů, z velké části potomků těch původních. A staré s novým se příliš smířit nedaří.

Autoři chtějí neustále být „meta“, komentovat, co se děje na plátně, pomrkávat na publikum, co přesně právě provádějí s odkazem ságy, jaké postavy vracejí do hry a proč. Vzejde z toho pár povedených epizodních výstupů, ale jinak je snímek spíše dosti bezzubým sledem scén odkazujících na právě populární filmy.

Asi nejvíce narážek schytali loňští oscaroví Hříšníci, kromě toho se jedna hrdinka jmenuje Tuesday a okatě pomrkává na populární členku Addamsovy rodiny Wednesday, legraci si tvůrci dále tropí z přeceněné hororové senzace Substance či akční série o Johnu Wickovi.

Jenže většina humoru má plynout čistě z toho, že poznáme, na co se odkazuje. A těžko říci, zda v dnešní době stačí, když módně oblečený černoch v modrém obleku přijede ve starobylém automobilu s espézetkou „největší teplouš v okolí“ k venkovskému kostelu, kde se vyzná z toho, že už není gay, aby následně před účastníky mše předvedl orální sex s mikrofonem. Ano, je to variace na úvodní pasáž Hříšníků a ano, chce být velmi urážlivá, tak jako vtípky z původního snímku. Bohužel pro dobrou parodii by stále měla platit maxima, že tvůrci musí rozumět tomu, co parodují, a vědět, proč a jak to chtějí parodovat.

Jenže u většiny narážek ve Scary Movie není zřejmé, jak se tvůrci k předobrazu staví. Jako by prostě jen spoléhali na to, že nějak nahodile zesměšňují originál. Pokud něco funguje, pak situační a často velmi fyzický humor. Jednotlivé vraždy jsou zábavně přepálené, krev umí cákat poměrně vynalézavě a v nečekaných chvílích. Jenže kdykoli snímek nakročí k čemukoli podnětnějšímu, podsekne si nohy následující bezkrevnou sekvencí nepovedených gagů a narážek.

Nový Scary Movie není katastrofa. Obzvlášť oproti posledním dílům. Ale trpí tím, co často ubližuje snahám o oživení fenoménu 90. let. Doba se proměnila. Platí to pro většinu žánru, a pro horor obzvlášť.

Snímky jako Uteč či Hříšníci jsou ambiciózní počiny se společenským přesahem, které si získaly publikum, kritiky i Oscary. Jde o sebevědomá autorská díla, prestižní záležitosti, které jsou silné i proto, že dávají hlas afroamerickým tvůrcům. A ti ukazují, že Hollywood v jejich rukách může vypadat kapku jinak.

Bratři Wayansovi jako by pocházeli z trochu jiného období afroamerické kultury. A jejich invazivní „huličský“ humor se neumí příliš plodně střetnout se současnými snímky, které parodují. Ne, snad, že by aktuální tvorba byla tak úžasná, aby ji nikdo nemohl zesměšnit, invenčně se jí vysmát, či naopak složit láskyplnou parodickou poctu.

Zrovna třeba Substance by si zasloužila dostat po zásluze. Jenže tvůrci se povětšinou s parodovanými díly míjejí a ještě musí neustále upozorňovat, z čeho si zrovna dělají srandu, pokud mají pocit, že jde o dílo méně známé a diváci by se mohli ztratit. Což působí především otravně.

Scary Movie rozhodně je snímek s mnoha slušnými gagy. A nevadilo by, že jde spíše o pásmo scének, které si sice hrají s identitou maskovaného vraha, ale nic sofistikovaného neobsahují. Bohužel chybí také údernost, načasování a tak nějak opodstatněnost celého projektu. Jako celek jde jen o střelbu od boku. Sem tam projektil zasáhne cíl. Ale pak mnohokrát mine.