Článek
Vláda v pondělí na návrh ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (ANO) podpořila novelu trestního řádu, která má omezit pravomoci odvolacích soudů. „Zakazujeme odvolacím soudům určovat soudům prvního stupně, jak mají hodnotit jednotlivé důkazy,“ řekl ministr Tejc.
„Chceme posílit samostatnost soudů nižší instance. Myslíme si, že soudy odvolací nemají zavazovat soudy nižší z hlediska právního názoru a nemají dělat to, že si vyjmou třeba tři důkazy z deseti, to proberou a na základě toho zavážou nižší soud, aby rozhodl o vině,“ komentoval šéf resortu.
Podle ministra spravedlnosti se novela nebude týkat skončených případů. „Pokud už nějaký soud rozhodl, tak to rozhodnutí platí a nemůže být změněno, pokud do zákona nepřibudou přechodná ustanovení,“ uvedl Tejc.
Na přímý dotaz Seznam Zpráv, jestli může vyloučit, že by se případ týkal také kauzy Čapí hnízdo, ale Tejc neodpověděl. Právě s dotační kauzou novelu trestního řádu spojovali někteří kritici. Premiér Andrej Babiš (ANO) se vládního jednání neúčastnil, odletěl totiž na zahraniční cestu do Alžírska.
Je to na debatu, říká šéf Unie státních zástupců k Babišovi
Šéf Unie státních zástupců Tomáš Foldyna se spíše přiklání k názoru ministra, tedy že se reforma na Babišův případ vztahovat nebude. Zdůrazňuje ale, že odpověď vůbec není jasná a on sám si není jistý, jak ve věci rozhodovat. „Není to jednoznačné a už vůbec ne jednoduchá věc. Opravdu je to na silnou teoreticko-právní debatu,“ komentoval pro Seznam Zprávy. „To je otázka pro tak deset profesorů z právnických fakult,“ dodal.
Podrobně o změně, kterou vláda schválila:
Už na začátku května rozhodl Městský soud v Praze, že bývalá manažerka Agrofertu Jana Nagyová je vinna v padesátimilionové dotační kauze Čapí hnízdo. Tehdy soudce Jan Šott prohlásil, že rozhodnutí o vině učinil „z donucení“. Rozhodoval totiž na základě verdiktu odvolacího Vrchního soudu v Praze, který mu fakticky nařídil, jak se má k vině Nagyové stavět.
„Nadále jsme přesvědčeni, že paní obžalovaná Nagyová by neměla být odsouzena, že o vině jsou důvodné pochybnosti, že odsuzující verdikt je v rozporu s principem presumpce neviny,“ konstatoval Šott poté, co bývalou manažerku Agrofertu označil za vinnou.
Spolu s Nagyovou byl stíhán také předseda vlády Andrej Babiš, díky poslanecké imunitě se mu ale dočasně vyhnul. Případné soudní pokračování by ho tak čekalo až po skončení jeho poslaneckého mandátu.
Novela zákona trestního řádu, kterou Tejc dodatečně zařadil na program pondělní schůze kabinetu, obsahuje mimo jiné tyto věty:
„Rozhodne-li odvolací soud, že se věc vrací soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí poté, co napadený rozsudek zrušil, nemůže jej zavázat k tomu, jak má v novém rozhodnutí hodnotit důkazy a jaká má učinit skutková zjištění, ani k tomu, aby vycházel ze skutkových závěrů učiněných odvolacím soudem na podkladě jím provedeného dokazování.“
Tedy existuje zde možnost, že soudce Jan Šott, který dříve rozhodl, že se podezření z dotačních podvodů u Nagyové a Babiše neprokázalo, by se nyní nemusel řídit rozhodnutím vyšší instance, v tomto případě Vrchního soudu v Praze. A Babiš by se tak případnému trestu mohl vyhnout.
Od roku 2023 na základě nálezu Ústavního soudu platilo, že pokud odvolací soud pošle případ zpět k soudu prvního stupně, má možnost mu spolu s tím také nařídit, aby uznal vinu obžalované osoby. Toto by se nyní po schválení novely trestního zákoníku v Parlamentu změnilo. Zároveň by novela snížila pravomoci odvolací instance v případech, kdy by kvůli pochybení soudce chtěl přeřadit případ jinému soudci.
Podle Tejce dosavadní postup naráží na právo na spravedlivý proces a obchází se jím současná právní úprava. Zastává tedy opačný názor než tříčlenný senát Ústavního soudu v roce 2023. „Ústavní pořádek nebrání tomu, aby (odvolací soud, pozn. red.) věc vrátil soudu prvého stupně a zavázal jej k tomu, aby obžalovaného uznal vinným určitým trestným činem,“ psala tehdy instituce ve svém nálezu.
Jak Vrchní soud v Praze ztrhal původní rosudek soudce Šotta
- Podle obžaloby Andrej Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo ze svého holdingu Agrofert a prodej akcií svým dětem a partnerce. Sledoval tak cíl získat dotaci 50 milionů korun pro malé a střední podniky, na kterou by Agrofert nedosáhl. Soudce Jan Šott ale došel k tomu, že se to neprokázalo. Vrchní soud v Praze to vidí zásadně odlišně.
Předseda vlády Babiš kauzu Čapí hnízdo dlouhodobě označuje za politický proces. „U nás vás mohou zavřít na objednávku“, nebo „máme tu soudce, kteří rozhodují bez důkazů“, popřípadě „soudkyně v Čapím hnízdě rozhodla jako prokurátor, jako za starých časů“. Těmito slovy se Babiš opřel do českého soudního systému, zejména pak do předsedkyně odvolacího soudu Evy Brázdilové, která prvotní rozhodnutí Jana Šotta v kauze zpochybnila.
Tejc si od novely slibuje modernizaci
Reforma trestního řádu podle ministra Tejce vznikala v debatě se zástupci advokátů, soudců i státních zástupců. „Jedná se přibližně o desetibodovou novelu, která řeší ty nejpalčivější problémy a snaží se zefektivnit trestní řízení,“ uvedl ministr na tiskové konferenci.
Tejc v souvislosti s novelou mluvil také o digitalizaci trestního řízení, například o možnosti účastníků řízení prokázat se na dálku či rozšíření ochrany osobních údajů. Novinkou bude také to, že státní zástupce bude muset informovat soud o všech důkazech, které má k dispozici, bez ohledu na to, v prospěch které ze stran řízení jsou.
Mimo výše zmíněné úpravy má změna trestního řádu docílit podle ministra „modernizace, která by odpovídala 21. století“. Novela zákona ze Strakovy akademie nyní zamíří do Sněmovny. Tam ji čekají tři čtení, následně poputuje také do Senátu a nakonec k podpisu prezidenta. Průměrná délka projednání zákonů ve Sněmovně je zhruba šest až osm měsíců.
