Článek
Ředitelé České televize a Českého rozhlasu odešli z úterní schůzky s koaličními politiky s prázdnýma rukama. Debata o zachování poplatků vůbec nepřipadala v úvahu, šéfové institucí se ani nedozvěděli, kolik peněz nakonec dostanou a jak budou valorizovány.
A podle všech dosavadních indicií ztroskotal i plán přesvědčit vládu o tom, aby do nového zákona o financování veřejnoprávních médií zakomponovala „pojistku“.
Ta by zajistila, že politici nebudou moci veřejnoprávním médiím sahat na rozpočet tak snadno. Ředitel České televize Hynek Chudárek navrhuje, aby se zákon o financování obou médií musel ve Sněmovně schvalovat takzvanou kvalifikovanou většinou (tedy 120 hlasy poslanců), případně aby byl nutný nepřehlasovatelný souhlas obou komor.
„Za mě bych tam chtěl protlačit kvalifikovanou ústavní většinu pro schvalování jakékoliv změny, případně schvalování zvlášť v Senátu a zvlášť ve Sněmovně, aby se s tím nedalo hýbat,“ uvedl ředitel Chudárek.
Pokud by se nenašla široká shoda napříč politickým spektrem, mohla by se média spolehnout na stabilní financování.
Vláda složená z ANO, Motoristů a SPD to ale nechce. „Rozumím snaze zajistit stabilní financování ČT a ČRo a sám ji velice podporuji, ale nemyslím si, že by jeden běžný zákon měl být chráněn silněji než ostatní,“ uvedl k tomu pro Seznam Zprávy ministr kultury za Motoristy Oto Klempíř.
Je podle něj naopak potřeba, aby vláda měla možnost s rozpočtem veřejnoprávních médií hýbat. „O způsobu financování veřejnoprávních médií musí mít možnost rozhodovat i budoucí parlamentní většiny v rámci standardního legislativního procesu,“ dodal ministr.
Podle Klempířova stranického kolegy, ministra sportu Borise Šťastného, není třeba způsob rozhodování o financích médií měnit. „Už nyní se může sněmovní většina rozhodnout, že změní výši poplatků, a to standardním způsobem. Nic navíc dělat nebudeme,“ uvedl Šťastný.
Kolik dostanete? Neřekneme
Původně šli oba šéfové veřejnoprávních médií na schůzku s tím, že se ještě pokusí zabojovat o zachování koncesionářských poplatků. To ale podle informací Seznam Zpráv vůbec nebylo na stole.
Veřejnost si přitom v souvislosti s návrhem na převod financování médií veřejné služby pod státní rozpočet nejčastěji spojuje tuto změnu s riziky „ovládnutí“, „zestátnění“ a „závislosti“. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury ResSolution Group pro Český rozhlas a Českou televizi, který zároveň ukazuje, že 47 procent dotazovaných vnímá připravovaný mediální zákon jako ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií. Opak si myslí 34 procent respondentů.
Marně se pak ředitelé dotazovali i na to, jaké částky z rozpočtu jim tedy koalice hodlá navrhnout. Politici si s nimi sice dali schůzku, ale na konkrétních financích údajně ještě dohodnuti nejsou.
„Sám nevím, jaká ta částka bude. Budeme to řešit v pondělí na vládě,“ řekl k tomu Boris Šťastný.
Původní plán ministra Klempíře počítal s tím, že příjmy od státu budou od příštího roku pět miliard a sedm set milionů korun u ČT a dvě miliardy u Českého rozhlasu. Plán obsahoval i pravidelný růst státního příspěvku - peníze by se každý rok zvyšovaly o inflaci, nejvýše však o pět procent.
Obě média proti návrhu protestovala, protože jde o značné snížení jejich aktuálních rozpočtů. A v případě velké inflace nad pět procent by se dostala do potíží.
Konečný návrh bude pravděpodobně jiný. Ministr Klempíř už avizoval minimálně to, že se bude měnit valorizační mechanismus. Není ale ani vyloučeno, že média nakonec dostanou méně, či naopak více peněz, než bylo v původním návrhu. Ředitelé na schůzce argumentovali například tím, že už mají na příští roky uzavřené smlouvy.
Média se každopádně konkrétní návrhy rozpočtu dozvědí až poté, co je vláda schválí. A nebudou tedy mít žádnou příležitost, jak o nich s ministry ještě jednat. Zaměstnanci ČT kvůli sporům o poplatky vyhlašují stávku, která se uskuteční nejspíš 22. června.
