Soudy řekly, proč má Agrofert vracet miliardy. Ministerstvo je ale nevymáhá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Původní ministr zemědělství Fialovy vlády Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) nejprve Andreji Babišovi „vyhlásil válku“.

Na dotaz, zda bude stát vymáhat zpět dotace vyplacené firmám Agrofertu za dobu, kdy jeho majitel Babiš seděl ve vládě a byl ve střetu zájmů, přisvědčil. S tím, že stát vyzve k vrácení peněz a strhne se obrovská právní bitva. „Objem může být až 4,4 miliardy korun,“ reagoval v roce 2022 Nekula.

Jenomže rok poté rezignoval a za nástupce Marka Výborného (KDU-ČSL) k žádné právní bitvě nedošlo. A ani do voleb se podle zjištění Seznam Zpráv nic takového neplánuje.

Takzvané nárokové dotace, které se vyplácejí zemědělcům automaticky za to, že na půdě hospodaří, Ministerstvo zemědělství po Agrofertu nevymáhá. A to ani poté, co v posledních měsících padly pravomocné rozsudky, které explicitně konstatují, že české paragrafy proti střetu zájmů se právě i na tyto zemědělské dotace vztahují.

Ministerstvo zemědělství svůj postoj nejprve zdůvodňovalo tím, že neví, zda se zákon zakazující firmám členů vlády přijímat veřejné dotace vztahuje i na zemědělský fond (SZIF).

V březnu resort sdělil, že tuto věc může rozhodnout pouze soud. „K dnešnímu dni žádné rozhodnutí soudu v této věci neexistuje,“ napsal na jaře reportérům mluvčí Vojtěch Bílý.

To se ale už zhruba týden poté změnilo. Vodňanská drůbež spadající pod Agrofert totiž s Ministerstvem zemědělství prohrála soud, v němž se pokoušela domoci proplacení dotace na inovaci v porcování masa.

Šlo o sice jiný typ dotace, na kterou nárok není automatický, avšak předseda senátu Městského soudu v Praze Jaromír Klepš napsal ve zdůvodnění rozsudku důležitou větu: „Zákaz poskytnout dotaci společnosti, v níž má podíl veřejný funkcionář, se vztahuje i na dotace poskytované podle zákona o SZIF.“

Verdikt navíc cituje i další rozsudek stejného soudu a navazující verdikt Nejvyššího správního soudu z přelomu loňského a letošního roku. S tím, že ty dopad zákona na zemědělské dotace považovaly „za natolik zřejmý, že se tím ani podrobně nezabývaly“.

Agrofert, který v minulosti tvrdě odmítal, že by měl nějaké peníze kvůli střetu zájmů Andreje Babiše vracet, se tentokrát vyjádřit nechtěl. „Rozhodnutí soudu respektujeme a nebudeme ho komentovat,“ uvedl pouze mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Sám Babiš na dotaz Seznam Zpráv ani po týdnu neodpověděl.

Když s citovaným verdiktem reportéři Seznam Zpráv konfrontovali resort zemědělství, oznámil, že ani nový verdikt k zahájení vymáhání nestačí. „Je třeba podotknout, že jde o prvoinstanční rozhodnutí, které je do značné míry izolované,“ tvrdí nyní mluvčí Bílý s tím, že „věc může být ještě měněna či zpřesněna“, neboť Agrofert podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Rozsudek Městského soudu v Praze je však pravomocný a kasační stížnost ze zákona nemá odkladný účinek.

Seznam Zprávy navíc zjistily, že v další paralelní kauze stejnou interpretaci v dubnu podpořil rovnou Ústavní soud. Zamítl totiž stížnost další firmy z holdingu Agrofert, která nedostala dotaci na modernizaci farmy.

„Výklad stěžovatelky, podle kterého se paragraf zákona o střetu zájmů na dotace poskytované podle zákona o SZIF nevztahuje, neodpovídá závěrům komise a judikatuře správních soudů,“ smetl argumentaci Babišova holdingu předseda senátu Milan Hulmák. Kasační stížnost předtím zamítl i ministerstvem vzpomínaný Nejvyšší správní soud.

Ústavní soud svoje rozhodnutí podkládá i dalším rozsudkem Městského soudu v Praze, který padl už v listopadu 2022. Už ten se podle něj usnesl, že zákaz střetu zájmů se na zemědělské dotace vztahuje. A zaštiťuje se i obdobným konstatováním Evropské komise.

„Soudy opakovaně dospěly k závěru, že § 4c zákona o střetu zájmů dopadá také na ‚zemědělské dotace‘ poskytované Státním zemědělským intervenčním fondem,“ potvrdil Seznam Zprávám prostřednictvím mluvčího také ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti Jiří Kapras.

Ministerstvo zemědělství však i přes upozornění na tyto další rozsudky řeklo, že na jeho rozhodnutí nevymáhat po Agrofertu miliardy se zatím nic nemění. Resort navíc přišel s argumentem, že všechny zmíněné verdikty se týkají neproplacených dotací, zatímco zemědělské dotace vyplaceny byly.

V éře Babišova vládnutí SZIF při vyplácení přímých dotací argumentoval, že se na něj zákon o střetu zájmů nevztahuje. Ministerstvo zemědělství nyní podle svého vyjádření chce, aby Nejvyšší správní soud u těchto dotací pro Babišův holding řešil otázky „ochrany dobré víry, legitimního očekávání a promlčení“.

Resort dnes nechce ani odpovědět na otázku, jaká je celková výše přímých dotací vyplacených Agrofertu v éře Babišova vládnutí. Mluvčí Bílý ji označil za „bezpředmětnou“. „Bez reálného právního základu nemohlo dojít ani k vyčíslení částky, neboť ji není k čemu vztahovat,“ uvedl. „Je třeba se ptát tehdejšího ministra Nekuly,“ odepsal pak na výhradu Seznam Zpráv, že předchůdce současného ministra s částkou 4,4 miliardy operoval.

Bývalý ministr Zdeněk Nekula dnes působí jako starosta šesti set hlavé jihomoravské obce Těšetice. Reportérům sdělil, že ve svých výrocích vycházel z právní analýzy, kterou už v roce 2022 měl na ministerstvu.

„Informace k této problematice jsem si rozhodně nevycucal z prstu. Zemědělský fond na to připravil obšírnou právní analýzu,“ uvedl Nekula. Dnes už však prý dokument nemá.

Že ji nemá, však tvrdí i nynější Ministerstvo zemědělství. „Ministerstvo stanoviskem nedisponuje,“ řekl mluvčí resortu Bílý.

Na dotaz, proč si tedy nenechalo ministerstvo analýzu k vracení přímých dotací zpracovat, sdělil, že tento problém neřešila ani Evropská komise. „Evropská komise se nikdy nezabývala střetem zájmů v rámci přímých dotací a po celou dobu je České republice proplácí (i ve vztahu k žadatelům z koncernu Agrofert),“ řekl Vojtěch Bílý.

Neznamená to ale, že by další dotace pro Agrofert byly automaticky v pořádku. Ať už podle EU či podle českého zákona o střetu zájmů.

Ukázalo to Ministerstvo pro místní rozvoj ještě pod vedením Ivana Bartoše (Piráti). To jako jediné už v minulosti spustilo vymáhání i těch dotací pro Agrofert, které se v auditech EU neobjevily. V jednom takovém případě loni na přelomu roku padl první rozsudek, který konstatoval, že Andrej Babiš byl v době, kdy seděl ve vládě, ve střetu zájmů a Agrofert zakázky a dotace neměl dostávat.

„Ministerstvo zemědělství jsem opakovaně vyzýval, aby mě následovalo a rovněž vymáhalo veřejné peníze z dotací. Je to jeho zákonná povinnost. V opačném případě vzniknou státu miliardové škody,“ řekl Seznam Zprávám exministr Bartoš, kterého premiér Petr Fiala (ODS) loni v září odvolal, což zdůvodnil nedotaženou digitalizací stavebního řízení. Piráti pak odešli do opozice.

„Je nutné pochopit rovněž smysl tohoto opatření ke střetu zájmů. Andrej Babiš tehdy coby premiér zneužíval moc a hájil zájmy Agrofertu na úkor běžných podnikatelů a malých zemědělců. Aktivně bojoval na evropské úrovni proti zastropování dotací, vyjednával na evropské úrovni nastavení přímých zemědělských plateb,“ dodal exministr.

Nynější ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) přesto ujišťuje, že jeho úřad dělá maximum a on „je ten poslední, kdo by bránil Andreje Babiše“.

„Vyplácení všech dotací musí být zcela v souladu s pravidly a právním řádem a politici do něj nemají zasahovat. V tomto případě navíc jde o poměrně složitou právní bitvu, stát musí respektovat právní řád a rozhodnutí soudu. Na jeho základě pak musí postupovat příslušné úřady a v případě, že soud rozhodne o neoprávněném vyplacení některých dotací, je vymáhat zpět,“ napsal v prohlášení Seznam Zprávám ministr.

Postup ministerstva však vidí kriticky protikorupční organizace Transparency International (TI), která se střetu zájmů Andreje Babiše dlouhodobě věnuje.

„Pokud existuje pravomocné rozhodnutí soudu, které říká, že dotace byly poskytnuty v rozporu s právními předpisy, je stát oprávněn požadovat vrácení těchto finančních prostředků. Pokud tak stát ale dlouhodobě nečiní, oprávněně tím vzbuzuje pochybnosti o tom, jestli nakládá s veřejnými prostředky účelně a hospodárně,“ říká vedoucí analytik TI Marek Chromý.

O tom, že Ministerstvo zemědělství nebude nic dělat ani s miliardovými zakázkami, které Agrofert dostal od stáních firem Čepro a Lesy ČR v době, kdy byl Andrej Babiš ve vládě, už Seznam Zprávy informovaly.