Miliardy poslané Agrofertu? Nemůžeme nic dělat, říká Fialova vláda

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když byl premiér Petr Fiala (ODS) v opozici, měl jasno. „Andrej Babiš je a vždy byl konečným uživatelem výhod skupiny Agrofert. To znamená, že JE VE STŘETU ZÁJMŮ,“ napsal v roce 2020 na síti Twitter i se zvýrazněním posledních čtyř slov velkými písmeny. 

„Proto vyzýváme všechna ministerstva, všechny kontrolní orgány, aby postupovaly v souladu s touto informací, a tam, kde je to třeba, aby jednaly. Aby přestaly mlžit, vymlouvat se a zamotávat veřejnou diskusi nesmyslnými debatami o něčem, co je jasné, úředně potvrzené černé na bílém,“ dodal Fiala, který se rok a půl nato stal premiérem.

V době, kdy Andrej Babiš seděl ve vládě, vyplatily jen státní Lesy České republiky a státní podnik Čepro holdingu Agrofert minimálně 12,5 miliardy korun. Reportéři proto půl roku před koncem volebního období zjišťovali, zda Fialova vláda při správě těchto státních firem učinila nějaké kroky ke zrušení či zneplatnění uzavřených smluv.

Zákon o střetu zájmů totiž mluví jasně - žádný vládní činovník veřejné zakázky získávat nesmí.

V Babišově vládní éře obcházely zmíněné ustanovení zákona tím, že se spokojily s čestnými prohlášeními holdingových firem, že jsou ve svěřenském fondu, a Andrej Babiš je tak neovládá.

Řada rozhodnutí různých institucí už konstatovala opak, avšak jak se ukazuje, Fialovi ministři se odpovědnosti za řešení situace zbavují.

Jak třeba plyne z odpovědi získané podle zákona o svobodném přístupu k informacím od Lesů České republiky spadajících pod Ministerstvo zemědělství, dostaly firmy z holdingu Agrofert téměř 5,6 miliardy korun. Ministerstvo však nyní argumentuje, že není na něm, aby střet zájmů řešilo.

„Přezkoumání úkonů zadavatele u veřejných zakázek, včetně oblasti střetu zájmů, přísluší v České republice Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ reagoval na dotazy reportérů ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL, který je za státní firmu zodpovědný.

Výborného ministerstvo pak reportéry ujistilo, že „pan ministr situaci sleduje“. A v zaslaném vyjádření dále rozvedlo, že do dnešního dne antimonopolní úřad jakékoli pochybení ze strany Lesů ČR ve vztahu k dotčeným veřejným zakázkám nekonstatoval.

„Naopak v roce 2020 úřad dokonce prověřoval podnět k zahájení řízení, který se výslovně týkal společnosti UNILES a její účasti v zadávacím řízení vyhlášeném Lesy ČR, ve vztahu k tvrzenému střetu zájmů. Po provedeném šetření úřad uzavřel, že nebyly shledány důvody pro zahájení správního řízení, tj. existence střetu zájmů, zde ze strany úřadu konstatována a ani zjištěna nebyla,“ tvrdil mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Usnesení, na které se ministerstvo odkazuje, Seznam Zprávy získaly. Antimonopolní úřad v něm však naopak podtrhává, že střet zájmů vůbec nezkoumal. „K posouzení toho, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem o střetu zájmů, úřad není oprávněn,“ explicitně píše místopředsedkyně antimonopolního úřadu Markéta Dlouhá.

Ministerstvo přitom usnesení antimonopolního úřadu, na němž staví svoji argumentaci k nečinnosti, nechtělo reportérům dát. „Dokument není veřejný,“ uvedla původně mluvčí Karla Mráčková.

Když se Seznam Zprávy od ní pokoušely zjistit, co to přesně znamená a co brání ministerstvu listinu zveřejnit, resort přišel s další verzí - že ji vůbec nemá.

„Ministerstvo zemědělství text neobdrželo. Předmětná komunikace probíhala mezi ÚOHS a Lesy České republiky, obraťte se prosím na ně,“ dodala mluvčí Mráčková a na další dodatečný dotaz řekla, že ve svém stanovisku ministerstvo jen reprodukuje informace, které dostalo od Lesů ČR.

Dokument nakonec vydaly Seznam Zprávám samotné Lesy České republiky. Ty zaslaly výsledky zkoumání celkem tří podnětů, které antipomonopolní úřad dostal na zakázky zadané státní firmou firmám z holdingu Agrofert.

První usnesení je z listopadu 2020 a žádné zdůvodnění, proč případ úřad odložil, neobsahuje. Je podepsané již bývalou místopředsedkyní úřadu Evou Kubišovou, která ve funkci skončila po tom, co reportéři upozornili, že ji policie podezřívala z manipulací rozhodování úřadu společně s někdejším politikem ANO Jiřím Švachulou, hlavní postavou korupční kauzy Stoka.

Další dva dokumenty obsahují už citované varování, že úřad není oprávněný posuzovat, zda zakázky jsou v souladu ze zákonem o střetu zájmů.

Antimonopolní úřad vedený Petrem Mlsnou, kterého do funkce dosadila právě výběrovém řízení právě Babišova vláda, se zaměřil pouze na to, zda byl splněn zákon o veřejných zakázkách - tedy zda si Lesy ČR vyžádaly dokumenty, ze kterých formálně plynulo, že o střet zájmů nejde. Mimo jiné šlo o čestné prohlášení vydané v tomto duchu firmou z holdingu Agrofert.

„Ze zjištěných skutečností plyne, že zadavatel z dokumentů, které měl k dispozici v souvislostí s posouzením splnění předmětné zadávací podmínky vybraným dodavatelem, tj. z čestného prohlášení vybraného dodavatele a z tehdy aktuálního výpisu z evidence skutečných majitelů vztahujícího se k vybranému dodavateli, neplynula žádná informace o tom, že by vybraný dodavatel měl být ovládán Ing. Andrejem Babišem coby členem Vlády ČR,“ uvedla v prosinci 2021 svůj závěr místopředsedkyně Mlsnova úřadu Markéta Dlouhá.

Jméno Babiše se totiž v evidenci skutečných majitelů objevilo až po tom, co se do ní Lesy ČR podívaly. Jakmile prošel nový zákon o této evidenci.

Od doby, co stanovisko antimonopolního úřadu vzniklo, však Babišův střet zájmů potvrdilo hned několik respektovaných institucí, které ho - na rozdíl od antimonopolního úřadu - skutečně zkoumaly.

Nejnověji loni na přelomu roku padl pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze, u něhož Moravskoslezský kraj žaloval Ministerstvo pro místní rozvoj řízené tehdy Ivanem Bartošem (Piráti).

Domáhal se zrušení rozhodnutí ministerstva, kterým přišel o půlmilionovou dotaci na traktor, protože peníze v podobě veřejné zakázky doputovaly právě jedné z firem z holdingu Agrofert.

„Andrej Babiš je veřejným funkcionářem a vykonával vliv na právnickou osobu, která vlastnila dodavatele, prostřednictvím svěřenského fondu,“ konstatoval soud s tím, že tak byl zákon o střetu zájmů porušen, což podle něj dopadá jak na zakázky, tak i na dotace.

„Verdikt by měl být příkladem a vodítkem i pro další úřady a instituce, státní společnosti ČEPRO a Lesy ČR nevyjímaje,“ řekl Seznam Zprávám David Kotora, ředitel protikorupční organizace Transparency International (TI), která se střetu zájmů Andreje Babiše dlouhodobě věnuje.

Ministerstvo zemědělství má ale jiný názor. „V případě odkazovaného rozsudku Městského soudu v Praze se mimo jiné jednalo o případ krácení dotace, nikoli veřejnou zakázku jako takovou,“ brání se s tím, že do celé záležitosti tento rozsudek „více světla nevnáší“, protože ho na Lesy ČR nelze bez dalšího aplikovat.

Seznam Zprávy se ptaly premiéra Petr Fialy, zda jeho vláda učinila nějaké kroky k tomu, aby peníze za zakázky od Lesů ČR či státního podniku Čepro vymáhala.

„Na mém názoru, že Andrej Babiš byl jako veřejný činitel ve střetu zájmů, se nic nemění. V právním státě však platí, že o porušení zákona rozhodují výhradně nezávislé instituce, nikoliv politici. Vláda ani premiér do této záležitosti tak nemohou zasahovat,“ reagoval nyní, aniž by upřesnil, jaké nezávislé instituce by to měly být.

Ani Ministerstvo financí řízené Zbyňkem Stanjurou (ODS) tak neučinilo. A ani nechystá žádné kroky vůči státní firmě Čepro, kde je stoprocentním akcionářem. Čepro firmám z holdingu Agrofert v době Babišovy éry poslalo minimálně 7 miliard korun.

Cifra přitom nezapočítává poslední rok Babišova vládnutí, celkovou částku totiž státní firma nyní zveřejnit odmítá, ač neúplné informace v minulosti poskytla. „S ohledem na konkurenční prostředí informace o naší obchodní činnosti nesdělujeme. Chápeme váš zájem, nicméně i s ohledem na různá zkreslení či špatná pochopení dat ze strany médií jsme v tomto směru nyní velmi opatrní,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí Čepra Marek Roll.

Čepro zároveň tvrdí, že se na jeho obchody s firmami z Babišova holdingu nevztahuje zákon o veřejných zakázkách. Fakticky by tak ani nemuselo střet zájmů řešit.

„Ministerstvo nemůže zasahovat do obchodního vedení společnosti Čepro a zadávání a plnění předmětných zakázek jakkoliv ovlivňovat,“ reagovalo ústy mluvčí Petry Vodstrčilové na dotazy Seznam Zpráv ke střetu zájmů nadřízené Ministerstvo financí, které firmu Čepro ovládá ze sta procent.

„Pokud by existovala nějaká nová právní analýza, která by minulost zpochybňovala, budou následné kroky pravděpodobně věcí antimonopolního úřadu, který je orgánem příslušným k přezkumu otázky porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, případně Ministerstva pro místní rozvoj, pod které gesčně spadá zadávání veřejných zakázek,“ uvedla dále Vodstrčilová, ač antimonopolní úřad opakovaně konstatoval, že střet zájmů Babiše se ho netýká.

Bývalý ministr pro místní Ivan Bartoš (Piráti), jehož loni v září premiér Fiala z vlády odvolal, tvrdí, že ostatní ministry opakovaně upozorňoval, že zákon mají vymáhat.

„Během svého působení na ministerstvu jsem při vymáhání nezákonných dotací dospěl k prvnímu pravomocnému rozsudku, který střet zájmů Andreje Babiše potvrdil. Ke stejnému závěru dospěl evropský žalobce a policie na základě trestního oznámení Pirátů. Dokončil jsem rovněž auditní řízení ke střetu zájmů s Evropskou komisí. Bohužel některá ministerstva své domácí úkoly nesplnila, ačkoliv jsem se je snažil na tyto věci v posledních letech upozorňovat,“ řekl Bartoš.

Sám Andrej Babiš jakýkoliv střet zájmů v minulosti důrazně vyloučil. A Agrofert si je jistý, že žádné peníze vracet nemá.

„Koncern Agrofert žádné zakázky nedostal, ale zvítězil ve výběrových řízeních díky nejlepším nabídnutým podmínkám/nejlepší nabídnuté ceně a výběrových řízení se účastnil zcela v souladu se zákonem a podmínkami těchto zakázek. Koncern Agrofert ani jeho společnosti nebyly ve střetu zájmů, a proto nevidíme důvod pro to, aby státní firmy podnikaly kroky, které zmiňujete,“ reagoval na dorazy reportérů mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.

A Babišův holding se nemusí bát ani toho, že by po něm Ministerstvo zemědělství vymáhalo přidělené dotace. I když bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v roce 2022 hovořil o tom, že by Agrofert mohl vracet až 4,5 miliardy korun.

Mělo to podle něj proběhnout tak, že Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) vyzve Agrofert k vrácení dotací, a poté se svede obrovská právní bitva. „Můj soukromý odhad je, že po té obrovské právní bitvě bude objem někde uprostřed,“ uvedl tehdy Nekula.

To se ale nestalo, a do konce volebního období ani nestane. Podle Nekulova nástupce Česko nebude vymáhat dotace, když to po něm nechce EU.

„Aktuálně není v plánu zahajovat další řízení o vrácení nárokových dotací, zejména přímých plateb. Auditní šetření Evropské komise nebylo směřováno do oblasti nárokových dotací a závěry auditních šetření ke střetu zájmů Evropské komise se nijak nezabývaly dotacemi v rámci přímých plateb nebo plateb na plochu (tzv. nárokových dotací), které Evropská komise po celou dobu České republice proplácí, a to rovněž u žadatelů z koncernu Agrofert,“ řekl reportérům nynější ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Protikorupční experti z Transparency International vládu kritizují za liknavý přístup. A připomínají i to, že samotní někteří vládní poslanci zablokovali upřesnění zákona o střetu zájmů tak, aby ho v případě veřejných zakázek Andrej Babiš nemohl znovu obcházet.

„V praxi to znamená, že pokud se premiérem stane opět Andrej Babiš a nevyřeší do té doby své majetkové poměry související se střetem zájmů, nastane podobný příběh jako v letech jeho první vlády, kdy opět budeme svědky kontrastu mezi lavírováním českých institucí a jasného postupu těch evropských. Vše opět zaplatí daňový poplatník,“ řekl ředitel TI David Kotora.