Článek
Starostové sice trvají na nominaci svého šéfa a končícího ministra Víta Rakušana na post místopředsedy Sněmovny, volba ale bude patrně zdlouhavější. V hnutí otevřeně počítají se scénářem, že post, který mu náleží, zůstane nějakou dobu neobsazen. Rakušan do něj totiž usedne, až nebude členem vlády.
Rychlé zvolení mu totiž komplikuje Ústava. Rakušan je stále ještě ministrem vnitra a dosluhující kabinet může podat demisi až po skončení ustavující schůze Sněmovny. Vedení dolní komory ale poslanci volí už na této schůzi příští týden.
„Navrhli jsme kompetentního kandidáta a je už na ostatních stranách, jak se k tomu postaví. Žádný převozník nebo náhradník nebude, naše nominace je Vít Rakušan,“ popsala redakci šéfka klubu STAN Michaela Šebelová.
„Neuhneme z toho, i kdyby mělo být místo prázdné, precedent na to je,“ reagovala i poslankyně STAN Barbora Urbanová. Naráží na paralelu se šéfem ODS Petrem Fialou, kterého v roce 2017 hnutí ANO nechtělo zvolit na pozici místopředsedy Sněmovny a povedlo se to až na třetí pokus.
Že bude funkce jednoho z místopředsedů nějakou dobu neobsazená, připustila ostatně tento týden i místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová. „Není to nic nového, co by se v minulosti neřešilo, bylo to na STAN, koho navrhne i s touto případnou komplikací. Nemá to jiné řešení, než že místo bude neobsazené,“ uvedla. Z vysvětlení ANO i STAN proto vychází, že by Sněmovna příští týden mohla zvolit jen tři ze čtveřice místopředsedů a na Rakušana by se „čekalo“.
Sám šéf Starostů ve středu na síti X objasnil, že chce na funkci kandidovat teprve ve chvíli, kdy nebude ministr. „A když nebudu místopředseda… také se svět nezboří. Pokud bych kvůli tomu musel políbit prsten, tak díky, nemám zájem,“ dodal.
„Stíhá lidi za názory, je neakceptovatelný“
Při volbě členů vedení dolní komory je nutné získat nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. To by Rakušanovi mohl zkomplikovat odpor od hnutí SPD. Z něj totiž už zní hlasy, že by ho ve vedení Sněmovny neviděli rádi, což není tolik překvapivé vzhledem ke dlouhodobě negativním vztahům mezi hnutím Tomia Okamury a zástupci Starostů.
Běžně se vzájemně ostřelují i samotní předsedové obou hnutí. Okamura například prohlašuje, že vidí za svým trestním stíháním Rakušanovu snahu zakrýt kauzy Starostů. Rakušan zase nedávno například zkritizoval Okamurovy výroky o tom, že by po převzetí ministerstva chtěl odvolat policejního prezidenta. A dodal, že nominanti SPD na resortech vnitra či obrany by znamenali bezpečnostní riziko.
Šéf SPD Okamura zatím nechtěl Rakušanovu nominaci příliš komentovat, avšak sdělil, že jeho hnutí bude v tématu postupovat po dohodě s ANO a Motoristy.
Vzápětí však upozornil na souběh funkcí, který Rakušanovi zatím post ve vedení Sněmovny zapovídá. „Co vím, tak on nemůže ani kandidovat na místopředsedu, proto nechápu, proč navrhují někoho, kdo ani v té funkci nemůže být. Možná dodatečně zjistili, že nemůže kumulovat funkce a ani ho volit nemůžeme. Nevím, zda chce Rakušan tolik funkcí, jestli mu nestačí jedno auto s řidičem,“ popsal Okamura.
Někteří poslanci z jeho klubu vyjadřují nicméně nesouhlas s Rakušanem jasně. ,„Já bych Rakušana jednoznačně v hlasování nepodpořil,“ řekl redakci už minulý týden předseda PRO Jindřich Rajchl zvolený za SPD.
Ostřeji reaguje také například Zuzana Majerová, též zvolená za SPD. „Za mě ten člověk symbolizuje dobu, ve které jsme žili. Se svojí iniciativou stíhání lidí za názory a potlačování demokracie je pro mě neakceptovatelný ve vedení Sněmovny. Do toho nedořešený Dozimetr,“ popisuje Majerová.
Rovněž poslankyně SPD Marie Pošarová se k Rakušanovi staví nesouhlasně. V pondělí mají poslanci SPD svůj postoj řešit na klubu. „Budeme se domlouvat, jak postupovat. Chceme si říct pro a proti a postavit se k tomu za celé hnutí. Nechám na rozhodnutí klubu, zda bude víc proti nebo pro. Ale já za sebe bych byla proti Rakušanovi,“ popsala redakci Pošarová.
Pod příslibem anonymity pak někteří členové poslaneckého klubu připouští, že Starostové mohli do pozice vybrat kompromisnějšího kandidáta, zmiňují přitom například Věru Kovářovou. Chtějí také počkat, zda Starostové náhodou nevyberou jiného kandidáta, kdyby Rakušan hlasováním neprošel.
Kovářová, která dle informací redakce o pozici ve vedení Sněmovny měla také zájem, se však takové možnosti nyní brání. „Naše nominace je jasná, je to Vít Rakušan. Do doby, než bude jmenovaná nová vláda, on skončí jako ministr, funkce by zůstala neobsazena. A to i kdyby nebyl zvolen,“ popsala redakci.
Ústavní právník Jan Kudrna situaci kolem Rakušanovy nominace komentuje slovy: „Je to spíše politická záležitost, která se dá vyřešit podobně jako před čtyřmi lety v případě Karla Havlíčka. Tedy že funkce zůstane chvíli neobsazená.“ Kudrna připomíná, že ministr nemůže být zvolen místopředsedou Sněmovny a brání mu v tom souběh funkcí, ale nominován být může.
Upozorňuje mimo jiné na další případ z minulosti. „V roce 2006 se u Jiřího Paroubka jako končícího premiéra zvažovala možnost, že by byl předsedou Sněmovny. Stát se jím nemohl a ani nezkoušel kandidovat, takže tehdy byl Miloslav Vlček nakonec zvolený provizorně s tím, že později se vymění za Paroubka, což se nakonec nikdy nestalo,“ dodává právník.
Vyřizování účtů z minulosti?
Okamura chce se zástupci stran ještě o Rakušanově nominaci debatovat. „O nominantech budoucí opozice musí hlasovat i poslanci vznikající vládní koalice. Ale ještě na to nemáme názor, byť všichni víte, co oni udělali mně před čtyřmi lety. Ale nemám žádnou zášť, přistupuji k tomu pragmaticky,“ odvětil šéf SPD. Narážel na situaci, kdy na začátku minulého volebního období vzniklá koalice složená ze Spolu, Starostů a Pirátů nezvolila Okamuru místopředsedou Sněmovny. Už v roce 2018 chtěla předsedu SPD tehdejší opozice navíc odvolat z funkce místopředsedy dolní komory poté, co prohlásil, že koncentrační tábor pro Romy v Letech u Písku většinou nikdo nehlídal a lidé se v něm mohli volně pohybovat.
Byť by případná blokace Rakušana pouze ze strany SPD pro jeho odmítnutí nestačila, volba je tajná a mohou se přidat i další poslanci ze vznikající koalice.
Dělení křesel ve vedení dolní komory bývá nástrojem pro vyřizování účtů mezi koalicí a opozicí už tradičně. Neobsazený zůstal také jeden post ve vedení minulé Sněmovny, a to kvůli tomu, že většina utvořená ze stran dosluhující vlády odmítala zvolit Radka Vondráčka z hnutí ANO. Pozice posledního místopředsedy pak byla několik týdnů neobsazená. Koalice opozičnímu ANO později odmítala navolit i dalšího nominanta Karla Havlíčka. Po několika pokusech se to však povedlo v únoru 2022.
Havlíčka se tehdy týkala navíc podobná situace jako nyní Rakušana. Nejprve byl totiž ještě jako vicepremiér kandidátem ANO přímo na šéfa Sněmovny. O post se nakonec ucházela pouze Markéta Pekarová Adamová, neboť Havlíčka poslanci před zahájením tajné volby vyřadili právě kvůli neslučitelnosti jeho tehdejších vládních funkcí s parlamentním postem.
Z tehdejšího stanoviska sněmovního legislativního odboru navíc vyplynulo, že k volbě nemá být Havlíček vůbec připuštěn.
