Vzkvétá, nebo nevzkvétá? Velká analýza stavu země před volbami

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„My jsme měli kladné hospodaření, vy záporné,“ vyčetl například premiérovi v superdebatě v České televizi místopředseda Sněmovny a ANO Karel Havlíček, který dorazil místo Andreje Babiše. „Vy mě nepoučujte o ekonomické kompetenci, neuspěl jste jako ministr,“ opáčil mu premiér a lídr koalice SPOLU Petr Fiala.

V jaké kondici tedy nová vláda Česko skutečně přebere? Podle mezinárodních dat se země ekonomicky zvedá, stále jde o jedno z nejbezpečnějších míst na planetě, kde mají lidé poměrně velkou šanci dožít se vysokého věku a příkladnou svobodu slova. Zabrat by mohla třeba v počtu vysokoškoláků, hustoty dálnic nebo zbytečně zdlouhavém povolování staveb.

Lepší, než se čekalo. Tak by se dal shrnout současný ekonomický stav Česka. První pololetí letošního roku vychází optimisticky - hrubý domácí produkt se meziročně zvedl o 2,6 procenta, inflace klesla na 2,4 procenta a průměrné mzdy vzrostly reálně po odečtení inflace o 5,3 procenta, což je mimochodem už rizikové pro budoucí vývoj inflace a vede ČNB k tomu, že už nehodlá příliš snižovat své úrokové sazby.

Čísla ovšem tak úplně neodrážejí pocity lidí, kteří mají v paměti nedávnou rekordně vysokou inflaci z roku 2022, která dosahovala až 15 procent. Podle průzkumu společnosti Generali Investments CEE, který proběhl letos v červenci, Češi opět padají do pesimismu. Dopady inflace na sobě v současnosti stále pociťuje více než osmdesát procent domácností. Trápí je klasické problémy - drahé bydlení nebo energie. A - navzdory zmiňované realitě - také inflace.

Češi jsou na tom v mezinárodním srovnání stále velmi dobře také z pohledu nezaměstnanosti - podle dat Eurostatu je v Česku druhá nejnižší v celé EU.

Kupní síla domácností naopak zůstává jednou z nejnižších v Evropě. Česko sice podle nedávné analýzy zůstává podle HDP na obyvatele nejvýkonnější zemí Visegrádské čtyřky, její náskok se však zmenšuje. Za poslední dvě dekády se ze sledovaných zemí regionu nejrychleji přibližovalo průměru EU a německé úrovni Polsko. Česko má například aktuálně téměř nejnižší ceny benzinu v regionu, ale v poměru ke kupní síle jsou stále vysoké, dvakrát vyšší než v Německu.

„Výhled ekonomiky je v současné době pozitivní, ale existuje pro něj řada rizik v podobě obchodních válek, geopolitických rizik a dalších,“ shrnul tento týden v České televizi Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB.

Velké téma voleb, které si vzaly za své téměř všechny strany a hnutí. Jedni kritizují současnou vládu za nepovedenou digitalizaci stavebního řízení, druzí vyčítají těm prvním, že s tím měli něco udělat oni, když byli u vlády. Faktem zůstává, že dostupnost vlastního bydlení je v Česku dlouhodobě nízká a patří k nejhorším v Evropě, což je způsobeno nízkou výstavbou, komplikovanými povolovacími procesy a rostoucí poptávkou.

Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) potřebuje průměrný Čech na vlastní byt našetřit až 15 ročních platů. Z loňské analýzy Deloitte zase vyplývá, že Praha je hned po Amsterdamu co do bydlení nejméně dostupnou evropskou metropolí. Ne moc dobře je na tom metropole také pro nájemníky. Nejdražšími evropskými městy pro nájemníky jsou vnitřní Londýn (33,8 eur za metr čtvereční měsíčně), Dublin (31,5 eur za metr), Paříž (31,3 eur za metr) a Barcelona (30,6 eur za metr).

Na opačném konci žebříčku jsou s nejnižšími cenami nájmů už poněkolikáté města v Řecku, Bulharsku, Itálii nebo Rumunsku. Praha, kde se průměrný měsíční nájem zvýšil z 14,4 na 15,9 eur za metr čtvereční, se umístila na čtyřiadvacáté příčce z necelých šedesáti sledovaných měst.

Česko je jednou z nejbezpečnějších zemí světa. Vyplývá to mimo jiné z výsledků Globálního indexu míru, který každoročně vypracovává australská organizace The Institute for Economics and Peace. Česko je v tomto řebříčku na 11. místě, zohledňováno je množství násilných trestných činů, vražd a demonstrací v rámci státu, stejně jako armádní výdaje, počet jaderných zbraní a vztahy se sousedními zeměmi.

Celková úroveň světového míru od loňského roku poklesla. Podle výzkumu je nyní 59 aktivních konfliktů na národní úrovni, což je nejvyšší číslo od konce druhé světové války. V celé stovce zemí je nyní méně bezpečno, než bylo před deseti lety. Česko je na tom „dobře“ například ve vraždách - na 100 tisíc obyvatel připadá dle posledních dat Eurostatu jen 0,6 vražd. Podle policejních statistik dokonce kriminality v Česku ubývá, v roce 2015 policisté v zemi vyšetřovali o 75 tisíc trestných činů více než loni. Násobně ovšem přibylo kyberzločinů.

Stav českého zdravotnictví a školství by se dal shrnout slovy: stabilní, ale k ideálu daleko. Zdravotnictví se potýká například se stárnutím populace, a tedy většími nároky na péči. Podle statistiků se v příštích patnácti letech počet seniorů, kteří čerpají nejvíc péče, zdvojnásobí. Inzulinové pero bude používat o pětinu víc lidí. Pacientů se zhoubnými nádory přibude o skoro třicet procent. O dvě třetiny víc bude srdečních selhání a zdvojnásobí se diagnóza Alzheimeru.

Do patnácti let zároveň podle loňské analýzy Ministerstva zdravotnictví odejdou do důchodu tisíce sester a hrozí, že za ně nebude náhrada. Stejně tak stále více stárnou lékaři a specialisté. Podle průzkumu pro Český rozhlas už loni kupříkladu třetina Čechů obtížně sháněla zdravotní péči.

Jedním z řešení problémů by podle expertů byla lepší prevence. A vypadá to, že se v tomto ohledu dá čekat zlepšení. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky obecně lidé chodí na pravidelná vyšetření k praktickému lékaři stále častěji. Podle posledních dat z roku 2023 je absolvovalo přes 60 procent Čechů.

A jak jsou na tom Češi s nadějí dožití? Po pandemickém propadu jsme podle dat Eurostatu kolem průměru EU, kde průměrná délka života v roce 2023 činila 78,7 roku u mužů a 84,0 roku u žen. V Česku je to méně – novorozený chlapec má naději dožít se 76,9 roku a dívka 82,8 roku. Češi tak zaostávají za průměrným Evropanem o 1,8 roku v případě mužů a o 1,2 roku u žen. Na Slovensku jsou čísla horší: muži se dožívají zhruba 74,9 roku a ženy 81,5 roku, což je jedna z nejnižších hodnot v celé EU.

Vzdělávací systém v Česku pálí dlouhodobě několik věcí a propisují se volebními obdobími. Česko je na tom v mezinárodním srovnání stále špatně ve vzdělávací nerovnosti - jednoduše řečeno, velmi záleží na tom, kde a komu se člověk v Česku narodí. Vzdělání rodičů má například zásadní vliv na to, zda děti úspěšně dokončí vysokou školu.

Společnost PAQ Research také měří takzvanou vzdělávací neúspěšnost – tedy absence, neprospívání a nedokončování základní školy. Ukazuje se, že ta silně souvisí s chudobou. Netýká se to ale jen znevýhodněných krajů, jako jsou Karlovarský a Ústecký. Vzdělávací neúspěšnost trápí i některé okresy Plzeňského nebo sousedního Jihočeského kraje a také další oblasti napříč Českem.

Česko patří podle poslední zprávy OECD mezi státy s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Vysokou školu má v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, průměr zemí OECD je 42 procent.

Také podíl platu učitelů na platu jiných vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku byl v roce 2023 nižší, než je průměr zemí OECD. Například podíl platu učitelů v mateřské škole na platu jiných vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku byl 57 procent, v zemích OECD se jednalo v průměru o 77 procent.

Učitelé v Česku by měli podle zákona brát v průměru 130 procent průměrné hrubé mzdy v Česku. Pro letošek se částka vypočítává z průměrné mzdy roku 2023, která podle Českého statistického úřadu činila přes 43 tisíc korun. Loni brali učitelé asi 109 procent loňské průměrné mzdy v Česku.

Ačkoliv se v předvolebních kampaních někdy mluví o cenzuře a nutnosti změny režimu, svoboda slova je v Česku na velmi vysoké úrovní. Podle prestižního Indexu svobody vyjadřování je Česká republika šestá na světě, co se týká úrovně svobody projevu. V mezinárodním žebříčku svobody tisku, který sestavuje organizace Reportéři bez hranic, se Česko nedávno posunulo ze 17. na desáté místo.

Také samotná demokracie, která je v mnoha zemích světa objektivně v ohrožení, v Česku odolává a je pevná. Například v čerstvém žebříčku švédského think-tanku International IDEA, hodnotícím demokracii ve čtyřech základních kategoriích týkajících se dodržování práv, možnosti občanů účastnit se rozhodování a jejich reprezentace či stavu právního státu, jsou Česko spolu s Černou Horou zeměmi, které si nejvíc polepšily – například v otázce fungování právního státu Česká republika poskočila oproti loňsku o šest míst nahoru na 15. místo ze 180 hodnocených zemí. Podle výzkumu se v poslední době demokracie naopak zhoršila například v Itálii nebo na Slovensku.